Pardubice táhne mladý útok. Dobře si rozumíme, snad nám to vydrží, přeje si produktivní lídr Nosek

Pardubice se s jistotou škrábají zpod deky, do které je zabalila černá série devíti utkání, během nichž vyhrály pouze jedinkrát. Nyní už si Venerovi svěřenci užívají třetí domácí vítězství v řadě a doufají, že krize z přelomu října a listopadu je definitivně pryč. Za obrozením stojí jednak zpevněná defenzíva, ale také noví tahouni, kteří v trudných dobách vzali ofenzivní starosti na sebe. Není náhodou, že produktivitě týmu, který má ve svém středu třeba kanonýra Sýkoru, vévodí jednadvacetiletý Tomáš Nosek.

Vytáhlý útočník nastupuje ve třetí formaci s Robertem Kousalem a Lukášem Radilem. Mladá letka si vyhovuje hokejovým myšlením, soupeřům zatápí nepředvídatelným pohybem. A hlavně dává góly. „Zatím nám to jde. Všichni jsme téměř stejně staří, dobře si rozumíme, navíc jsme spolu už něco nahráli v juniorech. Budeme se snažit, aby nám to vydrželo co nejdéle. Teď to padá nám, příště zase bude jiným lajnám,“ zůstává Nosek na zemi.

Nezpochybnitelným faktem zůstává, že tato lajna svými góly zařídila poslední dvě výhry. Už proti mistrovské Plzni zaznamenali dvě branky, s Třincem tuto kvótu dodrželi. I když si dávali načas. „Utkání jsme nezačali špatně, prvních deset minut jsme byli lepší. Pak ale přišlo oslabení a zase jsme trochu přestali bruslit. Třinec pak byl nahoře, přehrával nás, ale naštěstí z toho vytěžil jediný gól,“ přiblížil první třetinu lídr pardubických statistik.

„Třinec měl hodně šancí, ale skvěle nám zachytal brankář. Postupně jsme se zvedli a ve třetí třetině ten tlak gradoval,“ připomněl Tomáš Nosek zásluhy Júliuse Hudáčka, který od svého příchodu vychytal Pardubicím druhou výhru za sebou. Zvláště ve třetí třetiny, kdy potřebovali Východočeši nejvíce útočit, si s jistotou poradil s několika nebezpečnými momenty. Klíčové byly dva zákroky v rychlém sledu proti šancím Polanského a Martina Růžičky.

Pak už se Pardubice rozjely, paradoxně jim pomohlo oslabení. Po faulu jel Tybor trestné střílení, a přestože neuspěl, domácím tato situace přišla náramně vhod. „Hodně nás to nahecovalo. Když se něco takového povede v oslabení, tak to nabudí dvojnásob. Navíc pak měl další šanci Petr Sýkora. Vyvrcholilo to v přesilovce, když jsme puk konečně dotlačili do branky,“ řekl Nosek, který během listopadu nasázel už sedm branek a na další tři nahrál.

Klíčový moment přišel v čase 57:49, kdy byl vyloučen třinecký obránce Hrabal. Přesilovku pardubičtí trenéři vylepšili odvoláním brankáře a za půl minuty bylo srovnáno. „My jsme ani nevěděli, že půjdeme do power play, jen jsme to tušili. Třinečtí hráči po nás hned po buly šli, tak jsme to co nejvíc roztáhli a pak to tam naštěstí Lukáš Radil dotlačil,“ oddechl si Nosek, jehož slavná chvíle přišla v prodloužení.

Zpočátku nenápadná akce skončila jásáním domácích a smutkem Ocelářů. Ti čtyřicet minut drželi jednobrankové vedení, pak během chvíle přišli o dva body. A opět na tom měl velkou zásluhu Radil. „Lukáš se parádně protlačil až k brance a zpoza ní to zkoušel zasunout. Puk se mi odrazil rovnou na hokejku, tak jsem do něj plácl a se štěstím to propadlo. Ještě se to asi odrazilo od hráče, nebo jeho hokejky,“ doplnil Tomáš Nosek ke gólu v čase 60:55.