HC Energie Karlovy Vary


Rok založení:
1932
Klubové barvy: zelená, bílá a černá
Kapacita stadionu: 6000 sedících diváků

VEDENÍ KLUBU:

  • Prezident: Ing. Ladislav Trubač
  • Jednatel: Radek Liangovský
  • Generální manažer: Miroslav Vaněk
  • Sportovní manažer a hlavní skaut: Rostislav Dočekal
  • Výkonný ředitel pro sportovní rozvoj: Bronislav Píša
  • Obchodní a marketingový manažer: Ing. Hana Petrželková
  • Sekretář, tiskový mluvčí: Jiří Holý
  • Ekonom: Lenka Poláková
  • Pokladní, účetní: Veronika Červená
  • Asistent marketingu, produkce: Tomáš Němec
  • Asistentka: Petra Štěpánová

REALIZAČNÍ TÝM:

  • Trenér: Karel Mlejnek
  • Asistenti: Jaromír Kverka, Pavel Kněžický 
  • Vedoucí: Ivo Doležel 
  • Lékaři: MUDr. Michal Vinš, MUDr. Jaroslav Budín
  • Fyzioterapeutka: Mgr Ivana Mottlová, DiS.
  • Masér: Michal Kábele 
  • Kustod: Vojtěch Polák st.

Adresa:


Historie

Historie klubu sahá do roku 1932, kdy byl několika nadšenci po těžkých začátcích založen klub SK Slavia Karlovy Vary. První hokejové zápasy se hrály na kluzišti poblíž dnešního fotbalového hřiště v městské části Růžový vrch. Až v roce 1948 byla vybudována umělá ledová plocha uprostřed Karlových Varů a úroveň hokeje začala jít při daných podmínkách rychle nahoru.

Krátce na to se karlovarský hokej vyšplhal až mezi československou elitu. Pět sezón pak bojovali slávisté v naší nejvyšší soutěži, I. lize, tehdy Přeboru republiky. Byly to na dlouhá desetiletí poslední sezony velké slávy hráčů, bouřlivého nadšení fandů a největší hrdosti všech sportumilovných občanů Karlovarska. V sezoně 1954-55 se však zranili někteří klíčoví hráči, a nejvyšší soutěž se nepodařilo udržet. Ve II. lize sice hokejisté Karlových Varů patřili mezi nejlepší, ale návrat mezi hokejovou elitu se jim již nikdy nepodařil.

Ze známějších osobností startovali za Slavii například brankáři Miroslav Burian, Zlatko Červený, Jiří Kolouch, Karel Straka, obránci a útočníci Jiří Feureisl, Jaroslav Hraběta, Jan Jánský, Josef Koller, Jan Lidral, Jiří Macelis, Josef Stock, Robert Robětín, Václav Šinágl, Jan Klapáč, Miroslav Klapáč nebo Jaroslav Šíma. V této době zažil karlovarský stadion i desetitisícové návštěvy. To zde hrála Sparta Praha, Plzeň, Kladno atd. a uskutečnila se zde i řada atraktivních mezinárodních utkání. Z nich můžeme připomenout vítězství Slavie nad švédským AIK Stockholm 5:2, FK Boförs také 5:2, IF Leksands 6:4, nebo výsledek s Lokomotivou Moskva 2:3. Karlovarští dokázali porazit i naše tehdejší národní mužstvo, které se připravovalo na MS, a to vysoko 8:5.

Zlom k horšímu nastal koncem 70. let. V centru města zimní stadion stárnul a již nestačil potřebám hokeje, a tak tehdejší vedení města rozhodlo, že se nová ledová plocha vystaví mimo centrum. Nejprve se začala budovat vedlejší tréninková plocha (zprovozněna v roce 1975) a hala na zápasy měla být následně vystavěna vedle této plochy. K výstavbě důstojného stánku ale nedošlo, stávající plocha byla jen ve druhé polovině osmdesátých let zastřešena. To bylo vše, co se na zimním stadionu na další roky vybudovalo.

Takto postavený zimní stadion bude sloužit až do konce sezony 2008/09. Muselo v něm být od roku 1990 za velkých finančních nákladů každý rok postupně dobudováváno vše, co od začátku chybělo. Všechny tyto nedostatky spojené i s nezájmem tehdejších vedoucích představitelů města, měly za důsledek, že klub výkonnostně propadl až do krajského přeboru.

Obrat nastal až po roce 1991, kdy se do vedení klubu dostal současný management, a za podpory firmy Jan Becher začal karlovarský hokej opět stoupat vzhůru. V sezoně 94/95 se podařilo postoupit ze druhé do první ligy, kde již klub startoval pod názvem HC Becherovka a pod vedením nové úspěšné trenérské dvojice Marek Sýkora - Radim Rulík. Ti klub dovedli k absolutní hokejové špičce. V sezoně 96/97 Vary druhou nejvyšší soutěž vyhrála, ale v baráži o extraligu podlehly v památné sedmizápasové bitvě Opavě. Přesto se v Karlových Varech začala hrát nejvyšší soutěž, klub totiž odkoupil práva od krachující Olomouce. V první extraligové sezoně se HC Becherovka sice umístila na předposledním, třináctém místě, přesto se mluvilo o úspěchu.

V dalších letech se postupně stabilizoval hráčský kádr, sponzorské zázemí i práce s mládeží. Po dlouhých letech hledání respektu a bojích v nižších patrech extraligové tabulky se klub pod novým názvem HC Energie a s generálním partnerem Sokolovskou uhelnou, a.s. začal hlásit o nové úspěchy. Po půlstoletí v nižších patrech českého hokeje se Karlovy Vary pod vedením trenéra Venery probojovaly v roce 2007 poprvé do vyřazovacích bojů. Tam sice po jasném průběhu vypadly s Třincem již v předkole, vše si ale vynahradily o rok později.

Ročník 2007/08, který se odehrával v duchu oslav 75. výročí od založení klubu, provázel jeden úspěch za druhým. Ještě v letním období vybojovali Západočeši druhé místo v Tipsport Hockey Cupu, když ve finále podlehli Pardubicím až na penalty. Ze čtvrtého místa po základní části pak vstoupili do play off hladkým vítězstvím nad Litvínovem, které záhy doplnilo i senzační vyřazení vítěze základní části z Českých Budějovic. Finále způsobilo v lázeňském městě nevídanou euforii, domácí boje o titul se Slavií Praha musely stovky diváků sledovat na velkoplošné obrazovce před zimním stadionem. Rozhodující sedmé finále v O2 aréna pak navštívila pro český hokej rekordní návštěva 17.123 diváků.

Přestože nakonec mistrovský pohár pozvedli Pražané, zůstane sezona 2007/08 zapsána v klubové kronice zlatým písmem. Zvláště, když karlovarští junioři dokráčeli ve své soutěži až na stupínek nejvyšší, stejně si vedli i sledge hokejisté a žáci čtvrtých tříd vybojovali republikové stříbro. Sladkou odměnou bylo pozvání na nejstarší evropský klubový turnaj – Spengler Cup 2008.

Další roky hokeje v Karlových Varech už nebudou probíhat na starém zimním stadionu, který dostal přiléhavou přezdívku „Plech aréna“. Na jaře 2009 bude otevřena nová multifunkční aréna pro 6.000 sedících fanoušků. První významnou akcí, které multifunkční centrum přivítá, bude mistrovství světa ve sledge hokeji v květnu 2009.

Názvy klubu:

1949 - Slavia, 1953 - Dynamo, 1965 - Slavia, 1974 - Slavia Pozemní stavby, 1990 - HC Slavia, 1994 - HC Slavia Becherovka, 1996 - HC Becherovka, 2002 - HC Energie

Nejlepší ligová umístění:

Československo: 3. místo skupiny B  (1954/55)

  • ČR: MISTR (2008/09), 2. místo  (2007/08)

Mistrovský kádr:

  • 2008/2009: Mensator, Sáblík - Bombic, Černý, Čutta, Dobroň, M. Duben, Jiří Hanzlík, V. Kloz, Mudroch, O. Němec, Prošek, Řezníček - Budínský, Dej, Hluchý, Koštál, Kristek, Petr Kumstát, Melenovský, Pech, Milan Procházka, Sailer, Skladaný, Skuhravý, Zaťovič, Zucker. Trenéři Josef Paleček, Mikuláš Antonik a Pavel Kněžický

Nejhorší ligová umístění:

Československo: 8. místo skupiny B (1955/56)

  • ČR: 14. místo (2000/01)

Nejvyšší soutěž:

  • 1951-56, od sezóny 1997/98

Výsledky od roku 1994:

  • 1994-95 (2.liga):  postup do 1.ligy (vítěz ZČ, vítěz kvalifikace o 1.ligu)
  • 1995-96 (1.liga):  3. místo (ZČ 3. místo, semifinále s Přerovem 1:2)
  • 1996-97 (1.liga):  vítěz (vítěz ZČ, baráž o ELH s Opavou 3:4)
  • 1997-98: 13. místo 
  • 1998-99: 11. místo
  • 1999-00: 11. místo
  • 2000-01: 14. místo (baráž o udržení s Chomutovem 4:2)
  • 2001-02: 10. místo
  • 2002-03: 10. místo
  • 2003-04: 12. místo
  • 2004-05: 10. místo
  • 2005-06: 10. místo
  • 2006-07:   9. místo (ZČ 7. místo, předkolo play off s Třincem 0:3)
  • 2007-08:   2. místo (ZČ 4. místo, finále se Slavií 3:4)
  • 2008-09: MISTR (ZČ 6. místo, finále se Slavií 4:2)
  • 2009-10: 13. místo (ZČ 11. místo, o umístění 3. místo)
  • 2010-11: 10. místo (ZČ 10. místo, předkolo play off se Slavií 2:3)
  • 2011-12: 11. místo (ZČ 11. místo, o umístění 1. místo)
  • 2012-13: 12. místo (ZČ 12. místo, o umístění 2. místo)

Trenéři od roku 1993:

  • 1993-94: Milan Šmejkal a Radim Rulík 
  • 1994-95: Zdeněk Pilný a Milan Mottl
  • 1995-96: Marek Sýkora a Radim Rulík
  • 1996-97: Karel Trachta a Zdeněk Zemánek/Milan Kašpárek
  • 1997-98: Karel Trachta a Milan Kašpárek/Josef Beránek
  • 1998-99: Josef Beránek, Karel Trachta/Milan Kašpárek
  • 1999-00: Miloš Říha a Martin Pešout
  • 2000-01: Miloš Říha a Martin Pešout, Tomáš Herstus, na sklonku roku 2000 hlavním koučem Radim Rulík, asistentem Herstus/Jiří Látal/Marek Sýkora
  • 2001-02: Radim Rulík a Marek Sýkora
  • 2002-03: Marek Sýkora a Jan Votruba
  • 2003-04: Miloslav Hořava a Radim Rulík/Richard Farda a Radim Rulík
  • 2004-05: Pavel Pazourek a Radim Rulík, sezónu dokončil Radim Rulík
  • 2005-06: Zdeněk Venera, Václav Baďouček a Pavel Kněžický
  • 2006-07: Zdeněk Venera, Václav Baďouček a Pavel Kněžický
  • 2007-08: Zdeněk Venera, Václav Baďouček a Pavel Kněžický
  • 2008-09: Josef Paleček, Mikuláš Antonik a Pavel Kněžický
  • 2009-10: Josef Paleček, Mikuláš Antonik a Pavel Kněžický/Pavel Hynek a Václav Baďouček/Josef Paleček, Václav Baďouček a Josef Řezníček
  • 2010-11: Antonín Stavjaňa, Václav Baďouček a Pavel Kněžický/Václav Baďouček, Martin Pešout a Pavel Kněžičký
  • 2011-12: Václav Baďouček, Martin Pešout a Pavel Kněžičký/Vladimír Kýhos, Martin Pešout a Pavel Kněžický
  • 2012-13: Vladimír Kýhos, Martin Pešout a Pavel Kněžický/Karel Mlejnek a Jaromír Kverka/Richard Žemlička, Jaromír Kverka a Pavel Kněžičký
  • 2013-14: Richard Žemlička, Karel Mlejnek/Karel Mlejnek, Jaromír Kverka a Pavel Kněžický

Galerie slavných:

Václav Šinágl (i trenér), Josef Koller, František Dům (i trenér), Jiří Feureisl, Jiří Macelis, Jan Klapáč, Jaroslav Šíma, František Musil, Miloslav Hořava, David Volek, Pavel Bláha, Pavel Janků, Rudolf Pejchar, Petr Pavlas, Tomáš Vokoun

Zajímavosti:

 9. června 1997 klub koupil práva na extraligu od odstupující Olomouce

© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718

Dodavatel energie pro hokej