Zvykám si a dostávám se do toho, řekl Vlastimil Lakosil po obnovené extraligové premiéře

Jedna série skončila, druhá se protáhla. Hokejisté Mountfieldu bodovali sedmkrát v řadě, ale doma proti Zlínu se neprosadili. Naopak hosté z města obuvi zaznamenali na kluzišti soupeře devátou výhru po sobě. V duelu 24. kola Tipsport extraligy sice již ve 2. minutě střídali brankáře a v 6. minutě prohrávali 0:3, nakonec se však radovali z vítězství 6:3.

Domácí trenéři rovněž provedli změnu v brankovišti, Pavla Kantora od třetí třetiny zastoupil Vlastimil Lakosil, jenže muž s betony nemohl zařídit vyrovnání. To bylo v režii střelců, jejichž útočné manévry se k lítosti fanoušků v Budvar aréně míjely účinkem.

„V úvodu to byla paráda. Cpali jsme se do brány, hráli to, co měli, a úspěšně zakončovali. Ale potom jsme hodně polevili a nechali Zlín hrát. Ten ukázal, že není v tabulce na třetím místě jen tak pro nic za nic, využil naše slabší chvilky a nasázel nám góly,“ zrekapituloval střídající gólman nepovedený večer Jihočechů.

„Přestali jsme hrát, nebruslili jsme a pouštěli soupeře do přečíslení a přesilovek, které Valaši umí využít. Zase to ukázali,“ konstatoval smutně Lakosil a zastal se svého kolegy: „Neřekl bych, že některý gól padá na Pavlovo vrub. V podstatě všechny střely šly pod víko. Gólman to sice může chytit, ale většinou to je tak, že buď ho to trefí, nebo padne gól. A zlínští hráči mířili perfektně.“

Po nevídaném zlínském obratu zbývala Jihočechům ještě celá třetí třetina na srovnání dvougólového manka. „Během přestávky jsme se snažili vyburcovat. Říkali jsme si, že ztrátu můžeme stáhnout stejně rychle, jako jsme dávali góly na začátku utkání. Šli jsme na led s odhodláním vyrovnat a otočit skóre v náš prospěch,“ odhalil brankář plány budějovického týmu. Součástí strategie bylo i Lakosilovo zapojení do hry.

„Od trenérů jsem nedostal žádné speciální pokyny. Řídil jsem se jenom svojí zkušeností. Myslím, že na led mě poslali hlavně proto, aby hráči dostali nějakou psychickou vzpruhu a měli pocit, že se něco změnilo,“ uvažoval hokejista, který přišel do Budějovic 12. listopadu na střídavý start z prvoligové Mladé Boleslavi.

Průběh třetího dějství nebyl pro něho vůbec příjemný, protože Valaši zůstávali hluboko v defenzivě a vyslali na něho všehovšudy pět střel. „Bylo to o tom, že Zlín vedl o dva góly a nemusel už hrát. My se do nich tlačili a oni jenom vyhazovali puky. Hráli to zkušeně. Na mě toho moc nešlo, ale i tak jsem rád, že jsem vůbec mohl stát v brance,“ řekl gólman, který v dresu Mountfieldu prožil obnovenou extraligovou premiéru po osmileté pauze.

Pátou střelu ze zlínských holí, která na Lakosila mířila deset vteřin před sirénou, nestačil rodák z Uherského Hradiště vykrýt. „V našem oslabení to Hamrlík nahodil na branku a puk letěl podle mě vedle, jenže trefil Frantu Ptáčka do kalhot a odrazil se za tyčku. Z našeho pohledu to byl nešťastný gól, byť už nic neřešil. Když se puk odrazil, nestačil jsem reagovat,“ popisoval tečku za zkázou Mountfieldu.

Budějovický brankář nastoupil v letošní sezoně teprve popáté, předchozí čtyři zápasy odchytal za Mladou Boleslav. „I když to dneska byla jenom jedna třetina, jsem rád za každou takovou šanci. Navíc jsem se vrátil po dlouhé době do nejvyšší domácí soutěže a cením si toho, že tady můžu být a trénovat s extraligovými hráči. Jsem za to vděčný,“ sdělil upřímně. Vlastimil Lakosil působil osm sezon v barvách třineckých Ocelářů, ale od ročníku 2004 – 05 se protloukal českou první ligou, hrál extraligu na Slovensku za Martin, Nitru a Skalicu, zkusil i angažmá v německých Drážďanech.

„Mezi českou a slovenskou extraligou je obrovský rozdíl. Když jsem přišel do budějovického týmu a viděl prvních deset minut zápasu v Kladně, tak jsem si jenom odfoukl, že nestojím v brance. To byl jiný hukot, jiná rychlost. Měl jsem s tím trošku problém při prvních trénincích, ale jsem tady už druhý týden a zvykám si, dostávám se do toho,“ uvedl s náznakem optimismu. Na jihu Čech je Lakosil spokojený.

„Jsem tady na záskok, než se uzdraví jeden ze dvou zraněných brankářů. Nic mi tady nechybí. Užívám si to a jsem rád, že zde mohu být. Do extraligy se, doufám, znovu vrátím s boleslavským týmem, kde jsou cíle nastavené tak, že chceme hrát baráž a po roce se probojovat zpátky mezi elitu,“ usmál se někdejší juniorský reprezentant.