Ztráty z venku nahrazujeme domácími výhrami, oddechl si brněnský útočník Petr Hubáček

Vloni ani jedno jediné vítězství, letos zatím dvě ze dvou. Taková byla, respektive je bilance hokejistů Komety Brno se Spartou Praha. Jeden z favoritů naší nejvyšší soutěže dál v sezoně tápe, změna na postu trenérů se zatím výrazněji neprojevila. Kometa včera Spartu porazila 3:1 zaslouženě, góly si rovnoměrně rozdělila po jednom do každé třetiny, a všechny navíc dala v přesilovkách.

 „Jenže jsme vždycky potřebovali až dvojnásobnou početní výhodu, normální přesilovky se nám zase tak nedaří,“ našel rezervy ve výkonu brněnského týmu jeho útočník Petr Hubáček.

Petře, loni jste proti Spartě neuhráli ani bod, letos už je to druhá výhra a dnes navíc za tři body, to se asi hodně cení.
„Ono se cení každé vítězství, ale je fakt, že nad Spartou asi víc. Kometa dlouho extraligu nehrála, a jak říkáte, já ani nevím, kdy Brno Spartu naposledy předtím doma porazilo. Je to cenné vítězství, o to víc, že poslední zápasy venku nám nevyšly, nevozili jsme body. Doma to získáváme zpátky, dneska máme tři a s klidem můžeme jet do Liberce.“

Velkou převahu jste měli hlavně v první třetině, souhlasíte?
„Já ani nevím. Spíš si myslím, že už je na nás strašně znát, že už se hrálo devatenácté kolo, extraliga jde v hrozně rychlém sledu. Některé fáze utkání byly takové, že nám chyběla šťáva a výkon stál chvílemi za kulový. Není to jednoduché hrát, je dobře, že bude reprezentační pauza, kluci si trochu odpočinou a naberou síly na další fázi sezony.“

Už se hodně projevuje únava?
„Já myslím, že nejenom na nás, celkově mi přijde, že to tempo upadává. Jsou zápasy, kdy to tempo není ani od jednoho z týmů stoprocentní, a to si myslím, že bylo v určitých fázích proti Spartě. Třeba při přesilovkách to bylo hodně znát, ale důležité je, že nás to nepoložilo a využili jsme dvakrát pět na tři, což byl významný moment zápasu.“

Přesně tak, přesilovky vám poměrně vycházejí, teď proti Spartě, předtím doma se Zlínem – věnujete se nějak speciálně nácviku přesilových her na tréninku?
„Ani ne, myslím, že běžně, tak jako každý mančaft v průběhu sezony. Jak říkám, vyšly přesilovky pět na tři, ale měli jsme ještě několik klasických, které… jak to říct slušně… moc dobré nebyly. Souvisí to s tím, že jak je člověk unavený, klesají herní dovednosti, navíc Sparta velmi dobře bránila. Takže při pět na tři dobrý, ale při pět na čtyři špaténka.“

Spravili jste si chuť po zápase ve Varech?
„Určitě. Už jsme zmiňoval, že ty venkovní zápasy nějak nejsou ono, ale doma bodujeme, předtím se Zlínem a Mladou Boleslaví, teď se Spartou. Tyhle body nás drží v popředí tabulky, což je podstatné.“

Říkal jste, že tým si přes reprezentační pauzu odpočine, to se vás ale netýká, takže hurá na Karjala Cup?
„No jo. Já už jsem to takhle párkrát zažil. Je to strašně těžké a náročné, navíc pro mě ta letošní sezona… Pozdě jsem končil tu předchozí a neměl jsem pořádně ani odpočinek, ani letní přípravu, takže jsou některá utkání, kdy jsem opravdu unavený a necítím se dobře. Člověk to tak nějak hrne před sebou – a nároďák, to je zase o hokeji rychlostí o dvě úrovně výš. Pak si třeba někdo prochází takovou tou vnitřní krizí, čtyři pět zápasů, než se z toho dostane, ale zase je to nároďák, že.“

Asi se taky těšíte, že se potkáte se spoluhráči ze zlatého mistrovství světa, ne?
„Jojo, to určitě, bude nás tam hodně těch, co jsme na šampionátu hráli, člověk si aspoň trochu ten květen připomene. Na druhou stranu už je nová sezona, a ten reprezentační týden je tak strašně hektický… absolvujeme pár tréninků, tři zápasy ve čtyřech dnech, do toho cestování… Je to opravdu jenom cestování, hotel, zimák, spánek, jídlo a nic jiného. Jak říkám, je to těžké, a potom ještě ustát tu ligu, která se zase vrací po reprezentaci.“

Bavili jste se třeba s vaším brněnským parťákem Markem Kvapilem, který na Karjala Cupu také nebude chybět, o nějakých ambicích národního týmu pro tento turnaj?
„Zatím ne, ten nároďák je až za pár dní. Dokud je liga, tak se člověk věnuje myšlenkami jenom jí. Až se to pak překulí do toho pondělka, tak teprve začínáme myslet na národní mužstvo. Ambice… hlavně odvést dobrý výkon, zápasy bývají velmi vyrovnané. Je hezké, že budeme hrát jedno utkání před domácím publikem, o to to pro nás bude pikantnější. Ale jak říkám, ty zápasy jsou hrozně moc vyrovnané a mančafty v podstatě stejné.“

Do reprezentační pauzy vám ještě zbývá jeden extraligový zápas, můžu se zeptat, co si myslíte o té takzvané razítkové aféře, která se teď rozpoutala?
„To je těžké nějak zhodnotit ve dvou větách. Z jednoho pohledu existují určité regule, které se musí dodržovat, ale které ty kluby nedodržely, logicky by za to měly pikat. Jenže pak je tu druhý pohled, ze strany hráčů, kteří jsou v tom vlastně nevinně. Ta představa, že by se to stalo nám, a celá ta práce za pět nebo šest měsíců by přišla vniveč a člověk to honil někde od spodku tabulky, ta je katastrofální. Těm klukům, pokud se jich to opravdu bude týkat, nezávidím. Sám jsem zvědav, jak to vedení soutěže vyhodnotí a jaký závěr z toho bude.“