Zopakovat si olympiádu? Ukažte mi hráče, který by nechtěl, hlásí Štěpánek. Teď ale myslí na Karjalu

Rok a půl nebyl v národním týmu, dosud poslední start si připsal v duelu o bronz na mistrovství světa 2012. Jakub Štěpánek tehdy předvedl famózní výkon, díky jeho zákrokům brali Češi nakonec bronz. Šikovný gólman se vlivem různých okolností posléze z mezistátní scény vytratil, loňskou sezonu končil v pražském Lvu jako brankář číslo dvě za Pöpperlem. Ale letos už je zase klubovou jedničkou, v Čerepovci si mistr světa 2010 vede tak, že znovu zaujal trenéry národního týmu. "Na turnaj Karjala se těším, je to pro mě zase změna," vykládá.

Působí uvolněně, je v pohodě. Letní přesun do ruského Severstalu mu evidentně sedl. "Moc jsem nevěděl, co od toho očekávat. Přišla nabídka a já se rozhodl ji vzít - hlavně proto, abych pravidelně chytal. To bylo důležité," připomíná. V Čerepovci se rozloučil Vasilij Košečkin, Štěpánek měl konkurenci v Ivanu Kasutinovi, ale brzy na celé čáře vyhrál vyslanec české brankářské školy.

Na Štěpánka pršela v ruských médiích chvála, trenér Petrov opakovaně konstatoval, že gólman jednoznačně plní představy. "Zatím mohu být spokojen. Máme mladý tým, odešli loňští lídři, snažíme se hrát co nejlépe. Nejsme sice v osmičce, ale ztráta je minimální," hlásí. V klubu se ihned zabydlel. Jakub v minulosti nastupoval za Petrohrad, znal ruské prostředí, umí řeč. Tím to měl jednodušší,ovšem začátky jsou složité všude.

Štěpánkovi pomohla poctivá příprava. "Po minulé sezoně jsem dobře potrénoval, teď z toho celkem i těžím," pochvaluje si. Na jaře se nezapojil do přípravy před mistrovstvím světa, cítil, že předchozí měsíce nebyly optimální. Po předčasném konci v Petrohradu přešel sice domů, jenže ve Lvu byl číslem jedna Tomáš Pöpperle, jinak Jakubův dlouholetý kamarád. Štěpánek věděl, že musí začít tak trochu od nuly.

Dneska je rád, že se mu daří zúročit letní poctivou práci. "Pravidelně chytám, zase se to vrátilo tam, kde bych chtěl. To je dobře. Cítím se lépe než loni," přiznává. Každý gólman potřebuje mít fyzickou i psychickou pohodu, stejně tak důvěru trenérů. Pokud ji získá, výkony jdou nahoru. Teď už někdejší vítkovický gólman zase srší odhodláním, víc si věří a v brance předvádí místy úžasné zákroky. Když Štěpánka zařadil trenér Hadamczik na turnaj Karjala, ani to moc nepřekvapilo.

Společně s Jakubem Kovářem a Alexandrem Salákem patří momentálně mezi tři nejlepší české brankáře v Evropě. V Čerepovci určitě nelitují, že angažovali právě Štěpánka. "Dva nebo tři zápasy byly z mé strany horší, ale to se stává. Jinak myslím, že se celkem dařilo," tvrdí skromně. Ovšem zaslouží uznání, Severstal totiž neztratil jen Košečkina, nýbrž i Ketova, Šipačjova a některá další esa. Náhradou přišli spíš mladší, méně známí hokejisté.

Český brankář svým způsobem tušil, co ho na nové štaci čeká. I po stránce běžného života. "Když jsem byl v Čerepovci s Petrohradem, říkal jsem si, že bych tam hrát nechtěl. A vidíte, jsem tam," směje se. Město nepatří k lákavým destinacím. "Není to ráj pro život, ale jsem tam kvůli hokeji. Je se mnou přítelkyně, máme tam psa. Když chceme nakoupit potraviny, jdeme do místního obchoďáku, najdou se dvě nebo tři restaurace, kam člověk může na večeři," přibližuje.

Jakmile je ale brankář spokojen po hokejové stránce, ostatní věci mu nepřipadají důležité. Štěpánek má letos navíc motivaci, je ve hře o olympijské hry. Atmosféru klání pod pěti kruhy zažil už ve Vancouveru 2010. "Byl jsem mladý kluk z extraligy, všude jsem chodil s otevřenou pusou. Slavnostní zahájení, olympijská atmosféra, ale třeba také místní jídelna - to všechno jsou pozitivní vzpomínky."

Moc rád by ještě jednou něco podobného zažil. "Ukažte mi hráče, který by si nechtěl olympiádu zopakovat," usměje se. Jakub je ale realista. "V širší nominaci je sedm gólmanů, ani nevím, jaké mám šance. V NHL teď začal chytat Petr Mrázek, uvidíme, jak se trenér rozhodne." Na Soči teď Štěpánek nemyslí, moc si cení, že může být zase v národním týmu. "Soustředím se na turnaj. Hrajeme dvakrát proti domácím, což není moc výhoda. Finové jsou vždycky nabruslení, pravidelně na nás vlétnou. Přijel jsem s tím, že chci podat co nejlepší výkon. Reprezentace je pro mě vždycky šest, moc jsem se těšil," uzavírá.