Zlínští věděli, o co hrají. Po čtyřech porážkách jsme byli nervózní, přiznává Köhler

Ve Zlíně si oddechli. V pátečním utkání s Litvínovem vydřeli Berani nesmírně cennou výhru. Po několika zápasech, kdy se jim především střelecky vůbec nedařilo, a po středečním debaklu z Pardubic, se Zlínským nečekaně povedla úvodní třetina, kterou vyhráli 3:0. V dalších částech hry už ale další branku nepřidali. V posledních minutách se dokonce báli o výsledek a hráli v křeči.

Přesto nakonec vedení udrželi i při litvínovské powerplay. Do vedení poslal domácí celek už po třinácti vteřinách hry útočník Bedřich Köhler (na snímku), který zužitkoval přihrávku Petra Lešky. V desáté minutě přidal další gól po hrubé chybě brankáře Nechvátala.

Zápas jste rozehráli výborně, nakonec z něho bylo drama. Čím to, že jste od druhé třetiny pustili Litvínov opět do hry?
„Před koncem druhé třetiny jsme dostali gól, což nám moc nepřidalo. V kabině jsme si říkali, že to musíme ubojovat. Hlavně nám ale nevyšla třetí třetina. Hráli jsme hodně v oslabení kvůli nedisciplinovanosti. Je to chyba. Takové zápasy bychom měli dohrávat v klidu, bez vyloučení - zatáhnout se ve středním pásmu a jenom kazit hru soupeře.Určitě jsme to zdramatizovali zbytečně. Jsme ale rádi, že jsme nakonec vyhráli.“

Z čeho pramenila vaše vyloučení? Z přemíry snahy, nebo z nervozity?
„Nervozita v tom určitě hrála roli. Čtyřikrát v řadě jsme prohráli a všichni dobře věděli, jak důležitý zápas hrajeme.“

Začátek vám ale vyšel fantasticky. Bylo to i tím, že v brance Litvínova byl mladý brankář Nechvátal, který chytal premiérový zápas v extralize dospělých?
„To jsem netušil, ale ptal jsem se našeho trenéra brankářů Richarda Hrazdíry, kdo to chytá. Něco nám řekl, takže jsme pak věděli, že to nebude mít lehké a asi bude dost nervózní. Proto jsme na něho chtěli od začátku víc střílet.“

Úvodní gól utkání jste dal po třinácti vteřinách hry. Už se spoluhráči připomněli, že byste měl něco dát do pokladny mužstva?
„Zatím ne. Myslím, že za tohle by se nic dávat nemělo.“

Váš první gól byl kuriózní svou rychlostí, ten druhý zase způsobem, jakým padl – po nahození puku na mantinel jste ho po odrazu pohodlně doklepl do branky. Gólman asi situaci hodně podcenil.
„Dostali jsme puk na vrcholu kruhu a všiml jsem si, že jsme dva na jednoho. Křikl jsem na Petra Lešku, ať nenahazuje puk, že to můžeme sehrát, jenže se mnou se rozjel Martin Ručinský, takže nahrávka nebyla proveditelná. Potom jsem už měl jasno, co Lešoun udělá, protože spolu hrajeme nějakou dobu. Viděl jsem mu do hlavy a přesně jsem věděl, že puk nahodí. Pro gólmana to bylo těžké, protože byl zrovna na půl cesty mezi brankou a mnou. Měl buď zůstat v brankovišti, nebo vyjet a puk rozehrát, ale jak říkám, nebyla to pro něho lehká situace.“

Znovu se ukázalo, že vám v posledních zápasech moc nejdou přesilové hry.
„Vázne to. Všichni to víme. Tentokrát ale nebyly úplně nejhorší. Už jsme je hráli i daleko hůř. Je to v našich hlavách. Víme, že nám to nejde a proto možná v některých situacích děláme rozhodnutí, která bychom za normálního stavu nedělali.“

Dal jste svůj devátý a desátý gól v sezoně a jste suverénně nejlepším střelcem mužstva. Z osobního hlediska zatím můžete být se sezonou spokojený.
„Jsem rád, že mi to tam padá, lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. Jsem tady od toho, abych nějaké góly dal, ale úspěch týmu je nad osobní statistiky, takže bych to nějak nepřeceňoval.“

Jak se těšíte na reprezentační přestávku?
„Asi každý mančaft se na ni těší. Hráli jsme dvacet zápasů v řadě, volných bylo jen pár úterků, takže pauza přijde každému vhod.“