Zbyněk Michálek se těšil na šampionát i na českou kabinu. V NHL tolik legrace není, přiznává

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Na mistrovství světa startoval poprvé před sedmi lety, v lotyšské Rize pomohl k zisku stříbrných medailí. Od té doby zažil Zbyněk Michálek další tři šampionáty. Nyní je zpátky v národním týmu po dvou letech a netají, že má z toho radost. "O účasti jsem byl rozhodnut hned, také jsem to panu Hadamczikovi řekl. V příjezdu by mi mohl zabránit jen nějaký zdravotní problém," říká vynikající obránce.

Odchovanec jihočeského hokeje patří poslední dobou ke stálicím národního mužstva, směr švédská metropole mě vyrazit už loni. Trenér Hadamczik o Zbyňka Michálka hodně stál, tehdejšího zadáka Pittsburghu zkoušel přesvědčit i jeho bratr Milan. Ale marně. Kdyby bylo na něm, samozřejmě dorazí, zdraví však bylo proti. "Loni to bohužel nevyšlo, měl jsem potíže s kyčlí a v klubu vzhledem k tomu neprošel výstupní lékařskou prohlídkou," vzpomíná.

Místo špičkového turnaje musel podstoupit léčbu, kamarády z národního mužstva sledoval jen na dálku. "V Pittsburghu chtěli, abych odjel, a já to musel respektovat. Samozřejmě by bylo pěkné, kdybych si mohl zahrát na dalším mistrovství světa, navíc s bráchou. Jenže takhle to bylo, nic jsem s tím nemohl udělat," vykládá.

S bráchou Milanem nastoupil v dresu se lvíčkem na olympiádě ve Vancouveru i před dvěma lety na šampionátu v Bratislavě. Teď už se ovšem dvě sezony míjejí - loni nemohl Zbyněk, teď pro změnu Milan, který hraje s Ottawou zámořské play off. "S bráchou jsme pořád v kontaktu. Voláme si, píšeme zprávy. Oni teď hrají sérii proti Montrealu a já Milanovi moc držím palce, aby uspěli a došli co nejdál," hlásí.

Kdyby chtěl sourozence do národního týmu, měl by Zbyněk fandit spíš Canadiens. "Ale tak to není," směje se. "Bylo by skvělé, kdyby se Milan dostal ve Stanley Cupu daleko. Jestli vypadnou z play off, stejně by mu klub nejspíš nedovolil start na mistrovství světa. Brácha měl zdravotní potíže, moc mu přeju, ať vydrží zdravý. Nevím, zda by tom zranění mohl přijet." Nicméně není všem společným turnajům konec.  "Jasně. Doufám, že nám to ještě v nároďáku vyjde. A něco si spolu zahrajeme," dodává.

Přiznává, že start v elitním výběru má pro něj pořád velké kouzlo, i když Zbyněk Michálek už dávno není tím mladým nováčkem jeko v Rize 2006. "V reprezentaci je vždycky spousta legrace. Těšil jsem se nejen na turnaj jako takový, ale také na kluky v kabině. A na tu neopakovatelnou atmosféru. NHL je dost byznys, legrace tam moc není. Tady si jí užijeme hodně," kvituje.

Hokejisté ze zámoří jsou během sezony národnímu mužstvu vzdáleni. Jedinou šancí, jak se připomenout tuzemským fanouškům, znamená mistrovství světa. Letošní klání je zajímavé tím, že probíhá krátce před olympiádou v Soči. "Já se ale soustředím na šampionát a ne na to, co teprve bude. Člověk tady může být víc na očích, nominaci na olympiádu si však každý musí zasloužit výkony," připomíná.

Prozatím není jisté, zda do Soči budou moci hráči NHL. Jednání na důležité téma stále probíhají. "Všichni věříme, že to dobře dopadne. Bavil jsem se s ostatníma klukama, i Kanaďané a Američané by rádi jeli. Olympiáda je pro ně velkým lákadlem, já věřím, že nakonec dojde k dohodě a hokejisté z NHL na olympijských hrách chybět nebudou. Jenže v tuto chvíli je to ještě dost daleko."

Michálek se nyní soustředí na mistrovství světa, které pro český výběr začalo velmi dobře. Hokejisté zdolali Bělorusy, neinkasovali žádný gól, v určitých herních situacích naznačili slibné možnosti. "Abych řekl pravdu, po zápase jsem toho měl plné zuby. Adaptace není snadná, člověk se musí srovnat s časovým posunem, který je oproti Phoenixu devět hodin. Také hrajeme na mnohem větším ledě," vypočítává.

Zadák Coyotes zůstal i v národním týmu pohromadě s klubovými parťáky Radimem Vrbatou a Martinem Hanzalem. "Jsme v jedné lajně, což je dobře. Víme, co od sebe čekat, ale souhru musíme přizpůsobit většímu kluzišti," hlásí. Bělorusy nechali Češi za zády, teď jsou před nimi Švédové. "Jde o mnohem těžšího soupeře. Bude to po všech stránkách náročnější zápas, ale já doufám, že ho znovu zvládneme," přeje si závěrem.