Zbyněk Irgl držel ve finále superligy bobříka mlčení, na MS by rád zaujal kluby NHL

V play off ruské superligy střílel gól za gólem, Jaroslavli vydatně pomohl do finále proti Ufě. Zbyněk Irgl prožil výtečný závěr sezony. Zatímco loni bojoval se švýcarským Davosem, letos jeho Lokomotiv mocně šlapal na paty ruskému gigantu. Nakonec Jaroslavl neuspěla, ztratila pátý finálový zápas a tím také mistrovský pohár. "Bezprostředně po zápase jsme byli všichni strašně zklamaní. Chyběl kousek. Kdo ví, zda někdy budeme zase tak blízko," říká někdejší hráč Vítkovic.

Ovšem Jaroslavl splnila plán, nakonec převážila spokojenost. "Klub měl ambice být ve finále, to se podařilo. S odstupem času hodnotím naše vystoupení pozitivně," říká reprezentační útočník. Lokomotiv se držel statečně, v páté finálové bitvě to dlouho bylo 1:1. Nakonec se trefil domácí Antipov, který před lety patřil k ikonám Jaroslavle. A tím domácí Salavat Julajev poslal k vítězství.

"Bylo jasné, že vyhraje ten, kdo dá na 2:1," konstatuje klidně Irgl. I stříbrnou medaili přijal s uspokojením. Bojovníka z Ostravy navíc může hřát velký osobní úspěch. Vicemistr světa 2006 se stal nejlepším střelecm ruského play off. Ve čtvrtém finále zařídil výhru Lokomotivu klíčovou trefou, předtím proti Petrohradu zaznamenal během jediného zápasu dokonce čtyři branky!

Kde se vzala taková pohoda? "Před prvním utkáním play off jsem mluvil s trenérem. Poté jsem chodil hodně na led, do přesilovek a oslabení. No a hlavně parádně fungovala naše lajna s Něprjajevem a Jašinem," tvrdí. Zejména zkušený Jašin ve vyřazovacích bojích válel. Je králem bodování, počínal si jako za starých časů v NHL.

"Už kolem Vánoc měl Alexej výbornou formu. Z deseti zápasů udělal tuším sedmnáct bodů. Jakýkoli jeho kontakt s pukem znamenal ohrožení soupeřovy branky. V play off na to navázal," chválí spoluhráče. Jašin je podle jeho slov úplně normální, žádná hvězda. "Člověk na něm nepozná, co má za sebou. Chová se skromně," reaguje.

Během play off superligy bylo o Irglovi hodně slyšet. Jenže fanoušci si jeho pocity nemohli přečíst, český reprezentant totiž držel bobříka mlčení. V průběhu sérií neposkytoval rozhovory. "Chtěl jsem se soustředit jen a jen na hokej a řekl si, že mluvit nebudu. A vedení klubu mě podporovalo. Lidé z klubu to brali tak, že jde o mé rozhodnutí," vysvětluje. Novináři měli smůlu. "Ale všichni to respektovali," dodává.

Zbyněk Irgl doufá, že si střeleckou pohodu přenese také do reprezentace. "Určitě bych si to přál," směje se. Po náročném play off ruské nejvyšší soutěže prý není tolik unavený. "Potrénoval jsem, fyzicky se cítím dobře. Po psychické stránce je to trošku horší. Hlavu teď nemůžu vypnout, je před námi boj o MS. Všechno pustím z hlavy, až sezona skončí."

O své šanci startovat na šampionátu nechce moc hovořit. "Může být blízko i daleko. Nevím. Těžko říci," krčí rameny. Kdyby se na očekávaný turnaj dostal, bral by účast i jako osobní možnost zaujmout kluby NHL. Irgl po zámoří touží, loni byl relativně blízko dohody s Nashvillem. Třeba by se mohla objevit nová přiležitost. "V Americe bych se mohl připomenout," dodává skromně.

Do přípravy reprezentace se zapojil okamžitě po přesunu z Ruska. V pátek večer skončilo play off, po třech dnech už juniorský mistr světa 2000 trénoval pod Ještědem. Tím pádem ho minulo rozloučení hráčů a trenérů Lokomotivu s úspěšným ročníkem. "Zrovna v pondělí měli kluci sraz. Ale oslavy jsem si užil taky. Když jsme se v noci po pátém finále vraceli domů, čekali na nás fanoušci u letiště i před halou. Bylo to nádherné," uzavírá.