Zatím jsme se pouze dostali z nejhoršího, krotí optimismus Zdeněk Venera

Ještě před třemi týdny panovala v Karlových Varech napjatá atmosféra. Šéf klubu se veřejně omlouval fanouškům za bídné výkony a plánoval razantní změny. Všechno zlé je ale pryč. Mužstvo sedmkrát za sebou neprohrálo a v tabulce už šlape na paty soupeřům z elitní osmičky. „Více pohody a úsměvů,“ komentuje situaci v kabině trenér Zdeněk Venera.

Na konci září mu do smíchu moc nebylo. Jeho tým, který si letos dělá ambice konečně prorazit branami play off, se potácel u dna tabulky. Zdálo se, že trenérova pozice je vratká víc než barová stolička. „Samozřejmě jsem si uvědomoval, že výměna kouče bývá v těchto situacích nejsnadnější řešení. Ale necítil jsem žádný tlak, nedostal jsem žádné ultimátum,“ vybavuje si Venera.

Teď už může být v klidu. Mužstvo se probralo a těší se z historicky nejúspěšnější série v podobě pěti vyhraných zápasů v řadě. „Určitě se mi teď dýchá lépe,“ připouští. „Ale zatím jsme se pouze dostali z nejhoršího. Chceme-li splnit náš cíl, v dobrých výkonech musíme pokračovat. I když víme, že vítězná šňůra jednou skončí.“

V čem tkví proměna karlovarského týmu? Abychom to zjistili, musíme se vrátit k příčinám krize z úvodu sezony. „Bohužel se nám dařilo v přípravném období. Bohužel říkám záměrně. Všichni jsme si mysleli, že to v soutěži půjde samo. Odchýlili jsme se od našeho přirozeného stylu hry, chtěli jsme hrát útočný, technický hokej. Naštěstí jsme si uvědomili, že takhle to nepůjde.“

Ještě předtím mužstvo zasáhly změny v kádru. Pakovali se útočníci Vak s Kucharczykem, místo nich přišli Pavelek a Selingr. Nové posily sice nejsou nijak produktivní, ovšem drobná čistka v sestavě byla prospěšná. „Pravděpodobně to na mužstvo vliv mělo. I když snahu poprat se s nepřízní osudu a touhu vyhrávat jsem z hráčů cítil pořád.“

První náznak zlepšených výkonů přinesly zápasy v Českých Budějovicích a v Liberci. Karlovy Vary dvakrát po sobě uhrály remízu 0:0. „Začali jsme hrát maximálně zodpovědně z obrany a získali jsme první body venku. Hráči znovu uvěřili, že mohou být úspěšní. Začali pomalu sbírat ztracené sebevědomí.“

Následně přišla série pěti výher v řadě. Západočeši se nejprve chytli na slabších soupeřích a postupně porazili Vsetín, Třinec a Litvínov. „To byly důležité výhry. Kdybychom neporazili ani tyto soupeře, bylo by to už kritické,“ soudí Venera. Poslední dvě výhry nad Pardubicemi a ve Znojmě pak potvrdily, že tým je na správné cestě.

Do šatny karlovarského mužstva se vrátila pozitivní atmosféra. „Ani předtím ale nebyla v kabině cítit rezignace nebo poraženecká nálada. Všichni věřili, že se to zlomí. Pracovní morálka nebyla špatná. Ale když se vyhrává, tak je to samozřejmě něco úplně jiného. V šatně je více pohody a úsměvů,“ konstatuje Venera.

Nemračí se ani Roman Čechmánek, největší hvězda mužstva, která pouze zahřívá lavičku. V brance totiž kraluje mladík Lukáš Mensator. „Lukáš chytá skvěle. Ale Roman má na jeho úspěších také podíl. Snaží se mu maximálně pomáhat, vůbec nedává najevo nějakou hořkost, že nechytá. Úspěchy mužstva jsou pro něho na prvním místě.“

A kdy se Čechmánek vrátí do branky, v níž stál naposledy v utkání 9. kola proti Slavii? „Asi by nebylo taktické vyměnit brankáře v rozjeté sérii. Lukáš bude chytat, dokud budeme vyhrávat a bude mít formu. Ale Romanova chvíle ještě přijde. A jsem přesvědčený, že všem ukáže, jak moc můžeme být tomuto mužstvu prospěšný,“ uzavírá Venera.