Zápas se nám vůbec nepovedl, ale porážka s Američany je až příliš krutá, hodnotí trenér Přerost

(UFA, od našeho zpravodaje) Věřil, že jeho tým může překonat sám sebe a proklouznout do semifinále, zároveň ale Miroslav Přerost věděl, že k tomu bude zapotřebí shody mnoha příznivých okolností. Jenže zatímco loni potkal dvacítku v souboji s týmem USA úžasný den, tentokrát hrála utkání, kdy se nedaří vůbec nic. "Zápas se nám nepovedl, ale porážka je až příliš krutá. Každopádně postup byl spíš přáním než realitou, Američané mají výborné mužstvo," konstatuje.

Po utkání byl zklamán jako všichni ostatní. Jednak z výsledku,jednak z toho, že vysoká porážka může u někoho zbytečně devalvovat to, co v Udě juniorská reprezentace dokázala. Výsledek je každopádně hodně mrzutý. "Světová špička je strašně daleko. Rusko, Kanada, Švédsko a Spojené státy jsou mnohem dál. Abychom uspěli, musel by se stát zázrak. A ten se nestal," zmiňuje nejprve s určitým nadhledem.

Dvacítka samozřejmě chtěla napodobit loňské vítězství. Ovšem tentokrát se zápas vyvíjel jinak. "Soupeř měl v úvodu určitý respekt, když dal jeden dva góly, získal sebevědomí a hrál úplně jinak. Pokud bychom měli mít šanci, bylo třeba co nejdéle držet například stav 0:1 nebo 1:1," říká hlavní kouč.

Češi se drželi celkem statečně prvních 20 minut, i když i tam už to nebylo optimální. Rozhodčí jim během střetnutí udělili celkem 17 dvouminutových trestů, soupeř využil šest přesilovek! Už jenom tohle konstatování by v podstatě snažilo při debatách o tom, kde hledat hlavní příiny nezdaru. Ovšem promítly se i další faktory. "Když prohráváte o tři branky, nejde dělat nic, než víc otevřít hru a logicky se snažit, abyste góly dali také," upozorňuje Přerost.

Přesně tohle vyhovovalo Američanům. "Opustili jsme náš obranný systém a víc se hrnuli do útoku, chtěli jsme se prosadit. To se nám nepovedlo, navíc jsme otevírali prostor soupeři. Touha dát gól byla na úkor něčeho jiného, když pak přibyly další obdržené branky, už se moc dělat nedalo. Hráli jsme vabank, co v tu chvíli také jiného?" popisuje.

V utkání se bohužel promítly zbytečné chyby. A hlavně fauly. Hokejisté po minulých zápasech slibovali, že si na ně dají pozor. Přišlo čtvrtfinále - a zase to samé. Z trestné lavice ještě nikdy nikdo nevyhrál. K tomu je třeba přičíst tragickou koncovku. "Za stavu 0:3 jsme tam měli dvě nebo tři naprosto jasné šance," povzdychne si Přerost. Ovšem finální fáze tentokrát juniorům nešla. Kolikrát jen pálili Hertl, Frk, Jaškin a další, ovšem nic z toho.

Přitom hokejisté si na Američany věřili, posílovalo je loňské vítězství a také výsledky v základní skupině. Na ledě to však vypadalo, že přemíra snahy byla spíš ku škodě věci. Vysoká prohra znamená turnajovou řečí totéž jako vyřazení v prodloužení, nicméně sedmigólový nášup - to je je opravdu hodně.

"Hráli jsme utkání, kdy se nedařilo naprosto nic. Byl to až zmar. Loni jsme podlehli 0:5 Kanadě a pak 0:4 Finsku, šlo o zápasy, kdy jsme měli možná menší kvalitu než teď. Porazili jsme ale Ameriku a pak v až v prodloužení podlehli ve čtvrtfinále Rusku, celkově to bylo hodnoceno pozitivně. Nynější porážka devalvuje hráče i naše vystoupení na turnaji," pokračuje hlavní kouč.

To je k vzteku, poněvadž národní tým si po většinu základní skupiny vedl zdatně. "Poměrně v pohodě se nám podařilo postoupit do play off. Dokonce z druhého místa, což se dlouho nestalo. Nechali jsme za sebou Finy a Švýcary, kteří poté v play off hodně trápili Rusy. Prohra s Amerikou však dojem kazí," lituje. Hráči nesplnili, co sami chtěli, ale v utkání nerezignovali. "Snažili jsme se je hecovat, všichni bojovali do konce, i když vlastně už nebylo o co hrát," dodává závěrem.