Zájem Lva jsem neřešil, zůstávám ve Slavii, říká Hertl. Na MS dvacítek si bere cukroví od babiček

Prožívá mimořádnou sezonu, pořád stoupá vzhůru. Tomáš Hertl je největším ofenzivním talentem Tipsport extraligy, ve Slavii pravidelně předvádí skvělé nápadité akce, počátkem listopadu si poprvé zahrál za národní tým dospělých. Teď se tenhle šikula chystá na šampionát dvacetiletých, kde se od něj hodně očekává. "Loni jsem byl mladší hráč, teď je moje pozice trošku jiná. Uvědomuju si, že budu pod tlakem, ale hlavně se chci soustředit na hokej. Musím říci, že jsem na šampionát hodně natěšený," přiznává.

Kdyby o víkendu nestartovala příprava dvacítky na vrcholný podnik sezony, Hertl by patrně hrál za první reprezentaci turnaj Channel One Cup. Takhle sledoval počínání Hadamczikova výběru v televizi. "Nevěděl jsem, jak se trenéři dohodnou. Byl jsem rád za šanci, kterou jsem od pana Hadamczika dostal, ale bylo mi jasné, že se blíží mistrovství světa dvacítek a že je třeba se pořádně připraviot. Je v pořádku, že juniorský tým dostal přednost. Chceme uspět, musíme pro to udělat maximum," hlásí.

Tomáš Hertl je poslední dobou hodně sledovaný, jeho schopnosti už dávno dobře znají v zámoří, letos se přidaly i ruské kluby. Před nedávnem probleskla informace, že v případě slávistického drahokamu sondoval situaci pražský Lev. "Něco mi o tom říkal agent, ale já to neřešil. Myslím, že tam nic konkrétního nebylo, já každopádně počítám s tím, že do konce sezony stoprocentně zůstávám ve Slavii. V klubu mám smlouvu i na další rok, teď se budoucností vůbec nezabývám," konstatuje vyrovnaně.

Od soboty piluje souhru na soustředění dvacítky, Hertl se po delší době setkal s kamarádem a někdejším slávistickým spoluhráčem Dmitrijem Jaškinem. Tihle dva spolu v minulosti předváděli zajímavé hokejové kousky, při loňském šampionátu v Kanadě byla na jejich kombinace radost pohledět. "Doufám, že na to navážeme. S Dimou jsme teď na pokoji, samozřejmě jsme pokecali o tom, jak se mu vede v Kanadě. I o jiných věcech. Ale já se těšil na všechny kluky. Máme dobrý tým, známe se. Osobně si myslím, že máme klidně i na medaili," říká.

Juniorský výběr po ní sahal už loni, Češi trápili ve čtvrtfinále Rusy a pak hodně smolně padli v prodloužení. Skupina bojovníků z ročníku 1993, kterou doplňují někteří mladší hráči, má nyní poslední šanci na společný výsledek. "Loni jsme měli na dosah semifinále, bohužel nám to nevyšlo. Bylo by hezké, kdybychom to teď zvládli, ale prioritou je především postup ze skupiny. Na to se musíme soustředit," upozorňuje.

Šampionát se letos koná v Rusku, což je oproti minulosti změna. "Já tam nikdy nehrál, je to svým způsobem podobné jako před rokem. Tehdy jsem jel do Kanady poprvé, teď mě totéž čeká znovu. Býval hodně nemocný, vinou zdravotních potíží jsem přišel o pár turnajů, ale to už je naštěstí minulost. Abych řekl pravdu, víc by se mi asi líbilo v Americe, z Ruska však obavy nemám," tvrdí. Turnaj se poprvé od klání v Pardubicích a Liberci před pěti lety uskuteční na širších kluzištích. "Bude to jiné, ale pro nás ani tak ne. My jsme na to zvyklí, naopak Kanaďanům a Američanům to může dělat trošku problémy. Uvidíme," přemítá.

Juniorský podnik je pro každého účastníka ohromnou výzvou, hráčům ovšem zároveň bere nárok na klidné Vánoce s blízkými. Český národní tým odlétá 20. prosince, Štědrý den stráví reprezentanti v Ufě. "Já to ani moc neřeším. Doma jsem nechal dárky, všichni jsme se společně sešli jen na takové menší oslavě narozenin, které měly maminka a babička." V minulých dnech stíhal také studijní povinnosti. "Dělám čtvrtý ročník střední školy, měl bych maturovat. Ale je to velmi těžké, času mám fakt málo," připomíná.

Vánoční atmosféru si na Urale připomene jen symbolicky. "Loni jsem si bral na mistrovství světa krabici cukroví, letos udělám totéž. Babičky se hodně zapojily, už to mám nachystané," směje se. Chvíle volna bude na turnaji trávit podobně jako ostatní spoluhráči. "Vezmu si s sebou telefon a ipad. Mrknu na internet nebo zavolám domů," doplňuje závěrem.