Za vítězný gól jsem rád, ale Pardubice byly lepší, řekl sportovně Radek Duda

Plzeňské hráče čekala další honba za body zaručujících postup alespoň do předkola play off. Zápas s Pardubicemi byl ale přece jen pro domácí něčím výjimečný. Do tohoto utkání nejspíš letos naposledy nastoupil Radek Duda (na snímku) v plzeňských barvách. K poslednímu lednu mu končí hostování a vrací se zpět do Chomutova, kde má platnou smlouvu. Byl to právě Duda, kdo hrál jednu z hlavních rolí v zápase 46. kola mezi Plzní a Pardubicemi. K jedné asistenci si připsal i rozhodující vstřelenou branku, kterou zaznamenal tři a půl minuty před koncem zápasu.

Jestli tohle byl pro Radka Duda opravdu poslední letošní zápas v plzeňském dresu, nebylo po zápase ještě jasno. Tou dobou totiž chomutovský manažer Jaroslav Veverka s plzeňským Martinem Strakou jednali o prodloužení hostování, byť o jediný zápas. „Teoretická možnost, že bych mohl nastoupit ještě v úterý na Slavii tady je. To záleží na našem generálním manažerovi, jak se s Martinem Strakou domluví,“ objasnil Duda možnosti dalšího působení v plzeňském týmu.

O této možnosti se ale nevědělo, takže fanoušci, kteří vyprodali plzeňskou ČEZ Arénu, brali zápas s Eatonem jako rozlučkový pro forvarda s číslem 69. Symbolicky zápas rozhodl právě on a fanoušci mu připravili obrovské ovace. „Jsem rád, že zápas už skončil a že jsme vyhráli. Ale není co slavit. Něco jiného by bylo, kdyby to byl rozhodující zápas o play off,“ brzdil nadšení.

Plzeň vstoupila do zápasu hůře a po první třetině prohrávala 0:2. Zásluhou dvou obránců ale indiáni vyrovnali a na konci zápasu Duda se štěstím rozhodl o plzeňském vítězství. „Se štěstím jsme to dotáhli do vítězného konce. Dnes při nás však stáli všichni svatí, protože Pardubice byly lepší než my. My jsme opravdu nehráli dobře. Nestává se často, abyste hráli špatně a sebrali tři body,“ uznal kvality pardubického Eatonu.

V 57. minutě mohl Martin Heřman zavézt puk do útočného pásma, ale potřeboval už vystřídat. Puk přenechal Dudovi, který najížděl po levém křídle. Když se ocitl v už dost ostrém úhlu, zkusil vystřelit na branku a trefil přesně mezeru mezi Růžičkovými betony.

„Vítězný gól mě moc potěšil. Tentokrát jsem ale se sebou moc spokojený nebyl, cítil jsem se takový pomalejší. Neměl jsem ani žádné velké šance. Dal jsem sice tyčku, ale to bylo vše,“ připomněl moment, po kterém cinkla konstrukce pardubické branky.

Že bude mít Duda na konci plzeňské anabáze za 25 zápasů 29 bodů, tušil asi málokdo. Do Plzně vlastně původně ani zamířit neměl. „Nejdříve jsme s naším manažerem plánovali druhou švýcarskou ligu, ale tam to nevyšlo, a pak se ozval Martin Straka z Plzně. Chtěl jsem si dokázat, že hokej umím hrát. Pomohly mi i atributy, které jsou k tomu třeba. Důvěra trenéra, výborní spoluhráči, herní systém, který mi sedí. To se mi v kariéře takhle často nestalo, aby všechno sedlo. Pak jsem byl najednou strašně produktivní, sebevědomý, hrál jsem s lehkostí,“ vysvětloval Duda svoji formu.

Transparent v hledišti „Radek Duda – hokej není nuda“ se objevoval v Plzni letos i v minulých sezónách, kdy Duda v Plzni působil. Tentokrát však Dudovi fanoušci přichystali obrovské ovace a předali mu i dárky jako poděkování za práci, kterou v Plzni odvedl.

„Myslím si, že takové ovace jsou až přehnané. Když jsem sem přišel, chtěl jsem klukům nějak pomoct v sezóně. Když jsem viděl, jak tým funguje a pracuje, jak je hladový po úspěchu… Sebrali nám body, kola ubíhala strašně rychle a my jsme ty body nestahovali. Musím smeknout před tímhle týmem, má ohromnou vůli po vítězství a charakter. Od trenéra počínaje přes hráče po fanoušky,“ sklonil se před bojovností v Plzni Radek Duda.