Za odměnu chci plný talíř svíčkové, přál si po prvním extraligovém gólu Petr Holík

Zatímco litvínovský brankář Jaroslav Hübl bude chtít nejspíš na nedělní zápas na Zimním stadionu Luďka Čajky, během něhož devětkrát lovil puk ze své klece, co nejrychleji zapomenout, zlínský útočník Petr Holík na tento večer patrně nezapomene do konce života. Osmnáctiletý talent v něm totiž vstřelil svůj první extraligový gól mezi dospělými.

Holíkově brance předcházela nádherná akce, kdy se přes Filipa Čecha a po geniální nahrávce Romana Vlacha ocitl Holík úplně sám před gólmanem a potvrdil pověst chladnokrevného kanonýra, která ho provází už od žákovských soutěží.

„Byla to krásná a rychlá akce. Všechno to začalo u naší brány a já jsem puk dostal až před brankou soupeře. Je to paráda. Nečekal bych, že už ve druhém extraligovém zápase dám svůj premiérový gól. Jsem moc rád, že jsem mohl aspoň trochu přispět k vítězství,“ radoval se těsně po zápase nejmenší muž zlínské sestavy.

Sám si po oslavě gólu přijel pro puk, který se bezprizorně povaloval na ledě před brankářem Hüblem a odvezl si ho jako cennou trofej na střídačku. Přijde ho však draho, protože spoluhráči už se u mladíka, který vstoupil mezi extraligové střelce, přihlásili o zápisné.

„Puk si přidám do vitríny ke svým trofejím. Od kluků už jsem dostal za gól pokutu, ale není to tak hrozné. Nezruinuje mě to,“ smál se hráč, jehož z hlediště sledovali rodiče. „Doufám, že za odměnu bude večeře. Nejlépe, kdyby to byl plný talíř svíčkové.“

V loňské sezoně ve vzájemných zápasech Beranů s Litvínovem vyhrávali vždycky hosté, proto ve Zlíně nikdo nepočítal s vysokým vítězstvím. „Věděli jsme, že nás čeká těžký soupeř a šli jsme do utkání s tím, že budeme hrát ze zajištěné obrany. Takový výsledek nikdo z nás nečekal, ale hodně jsme ho potřebovali. Určitě nás to zvedne a v úterý můžeme jet s lepším pocitem k zápasu se Spartou,“ mínil Holík.

Přestože odehrál osm přípravných zápasů, ve kterých zaznamenal dvě branky a stejný počet gólových asistencí, do nejvyšší soutěže dospělých zasáhl až v pátečním šestém extraligovém kole v domácím duelu s Třincem. „Hned po zápase prvního týmu v Mladé Boleslavi mi pan Venera poslal esemesku, abych druhý den přišel na trénink A týmu. Snad mi pomohly i výkony z přípravy. Byl jsem šťastný, že jsem dostal takovou příležitost. Žádnou zvláštní nervozitu jsem necítil,“ tvrdil člen juniorské reprezentace.

S výškou pouhých sto sedmdesát jeden centimetr zažívá mezi muži rozdíl mezi mládežnickými soutěžemi a extraligou dospělých. „Hra je o hodně rychlejší, když hráč dostane puk, hned je na něm protihráč. Je to také víc silovější. Je znát, že tu hrají silní chlapi. A je to také o hodně zajímavější, protože v hledišti je skoro pět tisíc lidí, takže se hraje v daleko lepší atmosféře,“ porovnal zásadní rozdíly křídelní útočník Zlína, jehož jméno po vstřelení premiérového gólu nadšeně skandovali domácí fanoušci. „Bylo to fajn. Měl jsem z toho hodně dobrý pocit.“

Během jediného roku se Holík propracoval z týmu zlínských dorostenců do české reprezentace do osmnácti let, v němž v osmnácti zápasech zaznamenal jedenáct gólů a osm asistencí. Nedávno si také zahrál v reprezentaci do dvaceti let a také tady dal o sobě pořádně vědět. V sedmi duelech nasbíral šest bodů za dva góly a čtyři přihrávky.

Přestože řada hráčů v jeho věku opustila české soutěže a zamířila za oceán, Holík je nehodlá následovat. „Mluvil jsem o tom s rodiči i s agentem a vybral jsem si tuto cestu. Doufám, že to bude správné rozhodnutí,“ uvedl talentovaný útočník PSG Zlín, který musí společně s vrcholovým hokejem zvládat také studium na obchodně-technické škole. „Je to běžné denní studium, takže je dost těžké to zkombinovat, ale mám individuální plán, takže mám nějaké úlevy.“