Z každé porážky se Hradec oklepe. Jaká panika, když jsme druzí v tabulce, říká s klidem Červený

Tenhle tým opravdu jen tak něco nerozhází. Jakmile hradecký Mountfield prohraje v základní hrací době, můžete si vsadit, že z dalšího zápasu vzejde jako vítěz. Potvrdil to i v duelu s Vítkovicemi, které jsou na kluzištích soupeřů hodně silné, jenže na dvanáct střeleckých pokusů se zkrátka špatně vyhrává. Dva góly zajistily Východočechům dvoubodový triumf, u obou byl na ledě Rudolf Červený – první sám vstřelil, v prodloužení pak černou prací před brankou pomohl k rozhodujícímu úderu kapitánu Šimánkovi.

 První televizní zápas pod Bílou věží po dvaceti letech přinesl víc než cokoli jiného úporný boj. Obrany hrály prim, remíza byla zasloužená. A stejně tak konečné vítězství hradeckých barev, které zdobila větší herní i střelecká aktivita. „Byl to boj, ale Vítkovice se nikam netlačily. Hrály z obrany a čekaly na brejky, na jeden rozdílový gól. Naštěstí jsme si to ale pohlídali a ten gól přidali sami. Vítkovice hrají venku výborně, dva body jsou super,“ těší hradeckého útočníka Rudolfa Červeného, který si připsal na konto teprve druhou branku v sezoně.

„Taky bych byl radši, kdyby mi to tam padalo víc. Ale dokud jako tým vyhráváme, nemusím se ničím trápit,“ komentuje svou bilanci z probíhajícího ročníku. Šance a chuť mu přitom rozhodně nechybí. „Zatím střílím často vedle. Měl bych to zkoušet aspoň doprostřed brány, on už si puk nějakou stranu vybere,“ usmívá se čtyřiadvacetiletý hráč.

Červený přitom na rozdíl od souboje na Kometě nehrál v elitní formaci zkušených, ale ve třetím útoku mladíků. Jeho parťáky tentokrát tvořila tradiční dvojka z budějovické mládeže i mládežnických reprezentací, Michal Švihálek s Tomášem Rouskem. „Už jsem s nimi hrál na začátku sezóny, takže teď jsme si jenom řekli, co a jak. Že se musíme snažit hrát v útočné třetině, být silní na puku a nahazovat ho na bránu. Kluci hráli oba výborně, myslím, že nám to klapalo,“ popisuje souhru se svými křídly.

Ani jedno z nich ale nebylo na ledě během dvou gólových akcí Mountfieldu. Na rozdíl od Červeného, jenž dostával šance v přesilovkách i ve hře čtyř proti čtyřem v nastaveném čase. Rošády v útočných řadách se přitom dají očekávat dál. Trenérský tandem Draisaitl–Kučera zatím nemůže počítat se čtveřicí útočníků, minimálně Květoň s Kudrnou patří mezi hradecké tahouny.

„Samozřejmě nám tihle hráči chybí, Kudrnka dával v poslední době většinu gólů. Je to znát, ale zatím se s tím pereme docela dobře,“ domnívá se mladík, jehož tým musel absencím přizpůsobit hru. „Úplně jsme nelítali, spíš trochu bránili. Hráli jsme podobným stylem jako Vítkovice,“ doplňuje Rudolf Červený po návratu hradeckého týmu na vítěznou vlnu. „Po každém prohraném zápase si řekneme, že další musíme urvat za každou cenu. Žádný hráč se přece nesmíří s tím, aby prohrával,“ vrací se šikovný útočník k situaci po porážce 0:3 na Kometě.

Hradec v neděli neskóroval vůbec poprvé v sezóně, ale nezačal panikařit. „Vůbec! V naší situaci podléhat panice, když jsme druzí v tabulce? To by byl nesmysl,“ směje se odchovanec Českých Budějovic. Extraliga teď má za sebou vůbec nejrušnější týden od svého začátku. Zápasy obden, do hry čtyřikrát v sedmi dnech – to už zanechá stopy i na hráčích na nejvyšší úrovni.

„Už je toho dost. Hlavně naši kluci, kteří byli se slovenským nároďákem, toho mají fakt hodně,“ snaží se Červený vcítit do kůže obránců Mikuše s Vydareným. „Ve středu máme dobrovolný trénink a hráči, co si potřebovali odpočinout, si konečně odpočinou. A na další zápas budeme zase připraveni,“ vyhlíží závěrem Rudolf Červený páteční utkání ve Zlíně.