Vzpomínky vždycky vyplavou, přiznal Sedlák po duelu ve Vsetíně. S Přerovem má velké cíle

Přerovští hokejisté vstoupili do zápasu ve Vsetíně lépe, než soupeř, a zaslouženě šli do vedení. Domácí Dubec ale výsledek otočil a poté už se hrálo podle vsetínských not. Utkání pak přitvrdilo a některé zákroky svědčily spíše o vyměňování účtů než o tvrdé hře. Rozhodčí Fiala nakonec uložil celkem 25 trestů, ale mohlo jich být ještě více.

Zkušený přerovský útočník Zdeněk Sedlák, který působil i ve Finsku, Švýcarsku, Rakousku, Bělorusku, Dánsku, Itálii a oblékal kdysi i vsetínský dres, si nemyslí, že šlo o zákeřné zákroky. „Byl to tvrdý zápas, ale hráči jsou na takovou hru připraveni,“ říká.

Zápas začal skoro v přátelském duchu, ale pak se přiostřil. Co bylo důvodem?
„To je hokej. Vedli jsme 1:0, Vsetín to dvěma góly otočil. Je pravda, že rozhodčí to trochu popustil. Ale hokej je přece chlapská hra.“

Některé zákroky rozhodčí asi neviděl, ale na druhou stranu ani vy hráči jste mu moc nepomohli.
„Pokud rozhodčí neviděl všechno, asi občas nestál čelem do hry. To je těžké. V hokeji jsou emoce. Já nemám rád zákeřnou hru a jsem přesvědčen, že nic takového tam nebylo. Myslím, že to tak pouze vypadalo. Hráči jsou na tvrdou hru připraveni. Byl to tvrdý, ale dobrý hokej."

Vedoucí gól vás podle mého názoru paradoxně vyvedl z tempa, souhlasíte?
„Myslím, že nás utlumil první gól Vsetína. Zpočátku jsme byli lepší a vedli jsme. Soupeř pak vyrovnal a chytil se. Kluci hráli jednoduše, odražené puky se dostávaly na jejich hokejky. My jsme měli hodně smůly. Mohli jsme dát na 2:0, místo toho to bylo jenom břevno. Potom jel Brančík ještě sám na brankáře. Pak jsme dostali góly a už se s tím nedalo nic dělat. Vedoucí gól vždycky soupeře nakopne.“

Čím to je, že výsledky Přerova jsou zatím nevyrovnané?
„Nemyslím si, že by to bylo našimi výkony. Druhá liga je hrozně vyrovnaná, mužstva jsou silná. Není tady slabého soupeře. Podle mého názoru tato soutěž momentálně supluje první ligu. Všichni výborně bruslí, rozhoduje štěstí a každý, hlavně vedoucí gól.“

Jaké jsou letošní ambice vašeho týmu?
„Ambice jsou vždycky ty nejvyšší. Kdybychom si nedávali vysoké cíle, nemá cenu hrát. Chceme hrát co nejvýš a co nejdéle. Přerovští fanoušci si to zaslouží. Chtěli bychom zkusit třeba i baráž, i když je to ještě daleko a bude to velmi těžké.“

Tentokrát ve Vsetíně nebylo moc fanoušků z Přerova, ale i když jste prohráli, šli jste jim po utkání poděkovat.
„Děláme to vždycky. Fanoušci nám věnují svůj čas, jezdí s námi a patří jim dík za to, že přijeli a povzbuzovali nás. I když jsme prohráli, jsme rádi, že tu byli. Hrajeme to přece pro ně.“

Dostavily se nějaké reminiscence na vaše působení ve Vsetíně?
„Samozřejmě, na to nejde zapomenout, vzpomínky vždycky vyplavou. Býval tady většinou plný stadion. I když teď chodí lidí míň, je dobře, že se tady hraje. Východní skupina 2.ligy je přece taky dobrá soutěž.“