Vzpomínky na Chorvatsko? Ježek v noze, Jadran, Šuker a Prosinečki, vydávají se hráči Lva proti času

(ZÁHŘEB,od našeho zpravodaje) Mezi Čechy v kádru Lva snad nenajdete nikoho, kdo by aspoň jednou nemířil do Chorvatska. Ovšem nikoli služebně, za hokejem, nýbrž na dovolenou. "Byl jsem tady už jako malý kluk, ještě v dobách společné Jugoslávie. Jel jsem k Jadranu snad desetkrát, s rodiči jsme bydleli v apartmánech a vždycky to bylo moc fajn," vykládá Ondřej Němec. Podobně hovoří třeba asistent Václav Sýkora. "Poprvé jsem jel k místnímu moři někdy v pětasedmdesátém. V Kladně jsme vyhráli titul, pamatuju si, že to byla naše první společná dovolená s manželkou," přidává.

Někdejší československý reprezentant a později uznávaný kouč tenkrát cestoval letadlem. "Ale později jsem jel i autem. Nebyla dálnice, takže šlo o docela dlouhý a náročný přesun. Jezdívali jsme na Korčulu i do dalších míst," putuje v myšlenkách proti času Sýkora. Před revolucí byla Jugoslávie jednou z mála možností, kam se normální občané Československa mohli vydat za mořem a za sluníčkem.

"Vybavuju si pobyt u Dubrovníku, to je teď tuším Bosna a Hercegovina. Člověk musel o výjezd žádat, není to jako dneska, kdy se prostě sbalíte a vyrazíte," říká Sýkora. Němec zažil dovolené s rodiči, měly podle něj své kouzlo. "Jako dítě jsem to tu miloval. Jadran je nádherný, patřily k tomu třeba boty do vody. Kdo si nepíchl osten z mořského ježka do nohy, nebyl v Chorvatsku," usmívá se.

Jako kluk zažil koupání moři a putování po krásách chorvatského pobřeží také Petr Vrána. "Byli jsme tu snad v páté třídě, jeli jsme k Jadranu s Davidem Krejčím. Už je to strašně dávno, ale bylo to super," vybavuje si letní prázdniny s dnešní hvězdou Bostonu. Později se vydal jižním směrem na dovolenou s přítelkyní. Stejně jako Jakub Klepiš. "Sedli jsme do auta a já řídil celou štreku. Dopředu jsme si vybrali hotel, všechno vypadalo parádně. No, realita dopadla trošku jinak, ale to už je jedno. V devatenácti člověk tyhle věci neřeší," povídá. 

Když se řekne Chorvatsku, většině Čechů se vybaví právě letní dovolené. Ale i osobnosti ze světa sportu. "Dobře si pamatuju, jaký fotbal hrávali Davor Šuker, Robert Prosinečki a další místní legendy. V roce 1998 skončil chorvatský nároďák třetí na mistrovství světa ve Francii, tahle generace byla velmi silná. Hrála vynikající fotbal," oceňuje Němec. Přidává, že si uznání zaslouží místní košíková. Hlavně bohužel už zesnulý Dražen Petrovič. "Já zase obdivoval Gorana Ivaniševiče. Vynikající tenista! Jeho styl servis - volej na soupeře platil," zmiňuje Vrána.

V dobách 80.let minulého století se do někdejší Jugoslávie vydávali i čeští hokejisté. Na závěr kariéry hráli místní ligu, ovšem v přímo v Chorvatsku nepůsobil snad nikdo. Našinci mířili především do klubů z Bělehradu nebo ze Slovinska. "Já končil v Itálii, vím, že někteří kluci šli sem. Ale nevybavuju si, že bychom na území dnešního Chorvatska kdy hráli. Do Záhřebu jsem za hokejem poprvé letěl až loni v září, na naše utkání KHL," říká Václav Sýkora. Místní Medveščak je nejslavnějším chorvatským klubem, nicméně do širšího povědomí se zapsal až startem v mezinárodní rakouské EBEL.

Historickým zlomem byl loňský vstup do ruské KHL. Chorvatská metropole najednou hostí nejlepší hokejisty Evropy. "Kdyby mi to někdo řekl třeba před dvěma lety, nevěřil bych. Ale teď už se nedivím ničemu. Kontinentální liga se rozšiřuje, jsou v ní kluby z dalších zemí," reaguje kapitán Jiří Novotný. Podle Ondřeje Němce zaslouží Medveščak uznání, jakým způsobem zvládl premiérový ročník. "Postoupili do play off, do posledního kola se přetahovali o lepší umístění s CSKA Moskva. Záhřeb angažoval řadu zámořských hráčů, jejich hokej byl každému nepříjemný," upozorňuje.

Místní národní tým v minulosti vedl Stanislav Neveselý, teď je chorvatský hokej jinde než před lety, byť v kádru Medveščaku najdeme jen dva čistokrevné Chorvaty. České hvězdy už nemají tuhle zemi spojenou jen s tím, že se dá u Jadranu bezvadně odpočívat a dobíjet baterky. Kdysi se jejich předchůdci vydávali od moře do NHL, emigraci touto cestou realizovali například František Musil nebo Michal Pivoňka, žhavá současnost vypadá tak, že místní klub hraje v play off s pražským Lvem. Vedle klání Doněcku s Rigou jde o první dvojici neruských soupeřů v Gagarinově poháru, něco takového se ještě nedávno zdálo jako utopie...