Výměna v NHL? Pro mě z bláta do louže, říká Roman Horák. Místo farmy volí KHL a reprezentaci

Pět let strávil za Atlantikem, vytrvale bojoval o NHL. Roman Horák si slavnou ligu vyzkoušel, během ročníku 2011-12 sehrál za Calgary 61 utkání, jenže pak dostával mnohem méně šancí. V průběhu uplynulé sezony byl šikovný Jihočech vyměněn do Edmontonu, ale moc si nepomohl. "Bylo to jako z bláta do louže. Za Oilers jsem nastoupil jen dvakrát, v týmu jsem byl ani ne dva týdny. Jinak jsem hrál na farmě v Oklahoma City," říká dvojnásobný účastník mistrovství světa dvacetiletých.

Přitom zámořský trejd mohl pro Romana znamenat novou příležitost. Ovšem jak se uplatnit, když vás rovnou pošlou do záložní AHL a navzdory nepříliš povedeným výsledkům týmu v NHL přijde jen symbolická šance. Aby se neřeklo. "Moje pocity ze sezony nejsou nic moc. V Calgary jsem prostor nedostal, je škoda, že to pak nedopadlo ani v Edmontonu," konstatuje smutně.

Do NHL přicházejí mladší hráči, prosadit se je stále těžší

U Flames kdysi začal výborně. Syn bývalého zkušeného reprezentanta Romana Horáka staršího měl našlápnuto ke slibné kariéře v NHL, zmíněný ročník 2011-12 nebyl vůbec špatný. Pak se ale boj o elitní soutěž začínal stále více měnit v marné čekání. "Když jsem v Calgary neviděl perspektivu, šel jsem za vedením a zeptal, jestli bych nemohl být vyměněn. Pak k tomu došlo, byl to tuším teprve druhý trejd, který oba kluby udělaly. Panuje mezi nimi veliká rivalita," upozorňuje.

Horák se stěhoval v rámci transakce za Ladislava Šmída, liberecký zadák putoval opačným směrem. "Kdyby mě poslali jinam, třeba by všechno dopadlo lépe. Ale to je jedno, na tohle téma nemá cenu spekulovat. Faktem je, že jsem si za Oilers zahrál jen ty dva zápasy. Na farmě v Oklahoma City to bylo fajn, dařilo se nám. Jenže mým cílem byla NHL," popisuje.

Už tehdy tušil, že by možná nebyla od věci zásadní změna. "Po sezoně jsme se s vedením Edmontonu bavili na téma nové smlouvy. Ta by byla znovu dvoucestná, což by velmi pravděpodobně znamenalo znovu odchod na farmu. Navíc do týmu každým rokem přicházejí noví mladší hráči, prosadit se je těžší a těžší," vysvětluje. Proto udělal krok, který před ním volila řada jiných Evropanů. Vrátí se na náš kontinent a zkusí zaujmout s tím, že by časem třeba mohla přijít nová, výraznější šance směrem k NHL.

"Zkusím jinou cestu - a uvidíme. Než být na farmě, to je lepší jít do ruské KHL. Získám další zkušenosti a hlavně budu pravidelně hrát," pokračuje. Horák si poměrně brzy po skončení sezony plácl s Viťazem Podolsk. Tenhle tým nemá zdaleka takové renomé, nicméně už dávno není klubem rváčů jako za dob Yablonskiho, Gilliese, Tarnaskyho či Mirastyho. "Podolsk o mě projevil zájem, záměrně jsem nechtěl někam, kde bych hrál jen třetí nebo čtvrtou řadu. Ve Vitjazu existuje předpoklad, že dostanu šanci v prvních pětkách. To teď potřebuju ze všeho nejvíc," líčí upřímně.

Proč Rusko? Láká mě také reprezentace

Připouští, že zvažoval i jiné varianty. Nakonec zvolil klub, kde se na něj bude dost spoléhat. Podolsk podepsal i jiné zajímavé hráče, třeba Grebeškova, Švéda Kempeho, už během sezony dorazil Robert Kousal. "S Kousym se známe, hráli jsme spolu v nároďáku. Grebeškov byl zase mým spoluhráčem v Oklahoma City. Je z Jaroslavle, ruské prostředí pochopitelně dobře zná. Doufám, že mi v začátcích pomůže, protože to bude určitě změna."

V Rusku musí počítat se spoustou věcí, které v Severní Americe moc běžné nejsou. "Změnou bude řeč. Jsem z mladší generace, která už ruštinu ve škole neměla. Umím anglicky, ale vím, že v každé zemi je dobré, když člověk zná pár důležitých místních slovíček a obratů," uvědomuje si. Stejně tak přijímá i náročnější cestování. "Nikdy jsem to nezažil, ale tohle k hokeji v Rusku patří. Jsem realista. Když jsem Podolsk zvažoval, jednou z výhod pro mě byla poloha kousek od Moskvy. Let z Prahy tam trvá dvě a půl hodiny, od letiště je to do Podolsku nějakých 30 kilometrů," přidává.

Po uplynulé sezoně už naplno maká v přípravě. "Bude odlišná, protože mám méně času. Z Ameriky jsem se vrátil 15. května, do Ruska letím někdy 10. června. Tělo si také muselo odpočinout. Po sezoně jsem jel na chvíli do Phoenixu za Martinem Hanzalem, teď už budu jen doma. S rodinou a s kamarády," plánuje. Když hovoří o důvodech přesunu z NHL do Ruska, hlásí jeden důležitý - reprezentaci! "Vím, že pan Růžička chce dávat šanci mladším hráčům. Já v dospělém nároďáku nikdy nehrál. Bylo by super, kdyby se to podařilo."

Blízko se ocitl před letošním mistrovstvím světa. "Když byl v Americe pan Lener, ptal se mě, jestli bych přijel na Švédské hry. Jenže s Oklahoma City jsme postoupili do play off a vyvrbilo se to tak, že ta možnost padla. Škoda. Věděl jsem, že bych mohl dostat dostat prostor, strašně rád bych si v reprezentaci zahrál. Je to pro mě velká motivace. Z farmy bych nemohl, ale když teď budu hrát v Rusku dobře, mohlo by to třeba na na nějaké Euro Hockey Tour vyjít," uzavírá.