Výběr ročníku 1997 dosáhl úspěchu, v Rize vyhrál neoficiální mistrovství světa

V posledních letech se na hokejové příznivce valí téměř ze všech stran informace o neúspěšných vystoupeních národních týmů všech věkových kategorií, hovoří a píše se o krizi českého hokeje. Pohled na pořadí reprezentačních mužstev dodává všemu punc reality. O to více potěší, když ze zahraničí přijdou i dobré zprávy. Na přelomu dubna a května se v lotyšské Rize uskutečnil turnaj World Selects Invitational pro hráče narozené v roce 1997. Český výběr pod vedením koučů Petra Jonáka a Jiřího Kročáka sice úvodní dva duely prohrál, avšak nakonec zlepšil výsledky natolik, že po posledním utkání mohl oslavit celkové prvenství.

Do metropole jedné z pobaltských republik se sjelo celkem jedenáct týmů z Evropy i zámoří, své zástupce kromě České republiky vyslalo domácí Lotyšsko, Norsko, Švédsko a Finsko. Rusko reprezentovaly výběry oblasti Petrohrad a Moskva, ze zámoří dorazily tři celky.

V této konkurenci si český tým poskládaný z hráčů z celé republiky připsal cenný úspěch. „Na začátku jsme vybírali z osmdesáti hráčů na základě doporučení trenérů i z vlastní zkušenosti,“ popisuje zrod mužstva Jiří Kročák.

Někdejší obránce Sparty vedl tým spolu s Petrem Jonákem. „Dělali jsme to společně a i naše názory jsou stejné, proto vše fungovalo bez problémů,“ přibližuje Jiří Kročák následně. Ze širšího kádru však bylo ještě nutné vybrat vhodné adepty.

K tou posloužilo jednodenní soustředění 6. dubna, kdy všichni kandidáti vytvořili týmy a hráli mezi sebou. „Kluky jsme různě promíchali, ale snažili jsme se zachovat klubovou příslušnost, aby to nebyl úplně takový šok,“ líčí současný kouč mládeže v holešovickém klubu.

„Některé kluky forma výběru zaskočila. Psychicky to nezvládli, přestože schopnosti měli. I pro nás bylo náročné vybrat za jediný den dvacet lidí,“ vybavuje si. Když měli trenéři pohromadě vybrané hokejisty, nastala finální fáze přípravy.

„Věděli jsme přesně, co chceme dělat a během dvou soustředění jsme se to snažili klukům vštípit,“ vypráví Jiří Kročák. „Nejprve jsme absolvovali turnaj v Letňanech a na Kobře, kde jsme obsadili třetí místo, ale o výsledek nám až tolik nešlo. Kluci se ještě neznali, takže se objevila určitá herní nekázeň,“ pokračuje.

„Pak jsme jeden víkend od pátku do neděle trénovali v Neratovicích, kde jsme našli skvělé zázemí a se vším nám vyšli vstříc. I proto jsem se tam sešli ještě den před odletem,“ doplňuje následně. Poté nabral tým směr Lotyšsko, kde vstoupil do turnaje dvěma porážkami.

„Ontariu jsme po parádním výkonu těsně podlehli i s Kanadou jsme byli lepší, ale oni dali gól snad z každé střely. I přes porážky jsme měli ze zápasů dobrý pocit, možná se trochu projevil humbuk kolem turnaje. Na zahájení bylo dvanáct set lidí, asi i proto chyběla koncentrace,“ ohlíží se Jiří Kročák.

Právě psychiku považuje pětačtyřicetiletý rodák z Prahy za jeden z klíčových faktorů na cestě k vítězství. „V hlavě jsem kluky připravili na to, co je čeká,“ konstatuje. „K tomu je nutné připočítat, že chtěli pracovat a poslouchali naše pokyny, které na ledě beze zbytku plnily. Příliš jsme nefaulovali, hráli dobře zezadu a podrželi nás i gólmani,“ jmenuje další důležité atributy.

„I díky dvěma kempům jsme na tom byli překvapivě dobře kondičně a zvládali jsme konce zápasů, kdy jsme ještě dokázali přidat,“ kvituje s odstupem. V kontextu výsledků starších mládežnických kategorií se jeví vítězství v Rize velmi nadějně, mladí sedmáci ukázali, že lze uspět v mezinárodní konkurenci.

„Zaznamenali jsme obrovské ohlasy od trenérů a dalších kolegů. Mládež asi není tolik na ústupu, což mohu posoudit, když se v ní několik let pohybuji,“ míní Jiří Kročák. „Dlouhodobého úpadku se nebojím, jen musíme najít hráče, kteří chtějí pracovat a donutit je k tomu. Nutné se samozřejmě i štěstí,“ dodává.

Dvacet hráčů z celé republiky na několik týdnů, počítáme-li i celou přípravu, vytvořilo jeden tým. Vyzdvihovat jednotlivce se jednomu z trenérů nechce, přesto některá jména zmíní. „Direktoriát turnaje vyhlásil Davida Ovsjannikova nejlepším brankářem, Jakuba Zbořila nejlepším obránce a Martina Svobodu nejužitečnějším hráčem,“ rekapituluje.

„Mám-li vybrat jednoho hráče, pak musím určitě říct Pavla Zachu, který celou kariéru nastupuje v útoku, avšak mi jsme z něj udělali obránce a on to na beku zvládl excelentně. Právě jeho bych za to, jak se s tím popasoval, označil za nejlepšího hráče, přestože žádnou cenu nedostal,“ uzavírá Jiří Kročák.

Klání World Selects Invitational se měla konat i v dalších dvou kategoriích. V Helsinkách se proti sobě nakonec postavili hráči ročníku 1995 a mladí Češi se vrátili se stříbrem. Hokejisté narození v roce 1996 měli bojovat v Praze, ovšem turnaj musel být kvůli mraku sopečného popela z islandské sopky přesunut na konec července.

Výsledky českého výběru na World Selects Invitational (28. dubna – 1. května 2010, Riga):

Základní část:

Česko - East Coast Selects - Ontario 1:2
Pro Hockey Canada - Česko - 6:2 
Česko - Norsko 7:1
Lotyšsko - Česko 1:9 
Česko - PETERGOV , výběr oblasti Petrohrad 8:2

Play off:

Čtvrtfinále:

Provincie Quebec - Czech Selects 1:3

Semifinále:

Czech Selects - Finsko 5:2

Finále:

Czech Selects - East Coast Selects - Ontario 4:1

Českou republiku v Lotyšsku reprezentovali:

Brankáři:
David Ovsjannikov (Plzeň), Aleš Stezka (Liberec)

Obránci:
Jakub Zbořil, Pavel Zacha (oba Kometa Brno), Lukáš Kaňák, Martin Muchka (oba Plzeň), Filip Zderadička (Slavia Praha), Marek Bancíř (Havlíčkův Brod), Michal Michal (České Budějovice).

Útočníci:
David Kaše (Kadaň), Albert Janele, Tomáš Guman (oba Kladno), Dvořák (Kometa Brno), Martin Svoboda, Robert Lis (oba Sparta Praha), Roman Dymáček (Hodonín), Petr Sviták (Jindřichův Hradec), Tomáš Šoustal (Olomouc), Dominik Lakatoš (Liberec), Filip Chlapík (Slavia Praha).

Trenéři: Petr Jonák a Jiří Kročák.