Všichni máme nůž na krku, popisuje pardubickou situaci Ján Lašák

Ve včerejším utkání Pardubic s Libercem si sice zhoršil svůj gólový průměr na zápas, protože třikrát inkasoval, přesto mu patřilo ocenění pro nejlepšího muže zápasu. Gólmana Východočechů Jána Lašáka zasypali Bílí Tygři celkem 69 střelami, ale přesto nedosáhli alespoň na bod. V některých momentech slovenský reprezentační gólman v brankovišti doslova čaroval. „Já ani nevím, kdy to bylo naposledy, že jsem tolik zákroků. Co jsem v Pardubicích, tak jich nebylo více než šedesát,“ prohlásil Ján Lašák po skončení utkání, ve kterém Moeller přemohl Severočechy 4:3.

V poslední třetině jste měl osmadvacet zákroků. Opravdu jste se tak oháněl?
„Jejich systém je takový, že nahazují kotouče do brány. Střílejí odevšad, z jakékoliv pozice. Zákroky jsem ale nepočítal, takže nevím, zda jsem jich měl přesně dvacet osm.“

Mohlo být výhodou, že na vás Liberec pálil hned od začátku, že jste byl rozchytaný?
„Jasné. V patnácté sekundě měli brejk, asi jsem se dobře rozcvičil. Musím říci, že se mi konečně dobře chytalo, jsem rád, že to vyšlo. Nebyly to ty roztřesené výkony z předminulých zápasů. Trochu jsem to dnes vzal na sebe, kluci hráli dobře. V libereckém systému hry se ale člověk nevyhne tolika střelám, to je v každém jejich utkání. Jsem rád, že jsme dokázali vyhrát.“

Zbyly vám po zápase vůbec nějaké síly?
„Necítím se unavený, naopak. Je mi dobře! Ještě bych určitě nějaké zákroky zvládnul. Spíše jsem nabuzený, moc mě všechno těší. Velmi si vážíme toho, že jsme nad Libercem zvítězili. Je to dobrý tým, všichni jsme to mohli vidět. Vybojovali jsme to.“

Zápas ale trval přes tři hodiny. Bylo to únavné, nebo jste si ho naopak užívali?
„Hlavně jsem věřil, že vyhrajeme. Ani jsem necítil, že to bylo tak dlouhé. Člověk to nevnímá. Když je někdo v hledišti, tak je nervózní a šedivý. Na ledě to je trošku jiné. Já zažil pozici diváka a musím vám říci, že to je strašné! Nemohl bych chodit na hokej.“

Jste teprve třetím celkem, který obral Liberec o všechny body.
„To jsem ani nevěděl. I toho si vážíme! Konečně jsme viděli pardubický hokej – ode mě, přes hráče, napětí, souboje až po diváky. Byli perfektní, moc jim děkujeme, že nám drží palce a chodí i v této situaci. Velký dík patří právě jim, hodně nás hecovali, od druhé třetiny celá aréna povzbuzovala, bylo to úžasné.“

Hodně napínavý byl závěr, ve kterém Liberec v přesilovce pět na tři snížil na rozdíl jednoho gól.
„Já to nějak neřešil, snažil jsem se připravit na to, co mě čeká. Nechtěl jsem o tom přemýšlet a dumat nad takovými věcmi. To bych kroutil hlavou doteď.“

Je vaše vítězství důležité v tom, že jste vyhráli podruhé v řadě? Kdybyste prohráli, byla by to druhá domácí prohra ze tří posledních zápasů…
„Všichni máme nůž na krku. Je dobře, že vyhráváme. Ale o půlnoci to musí skončit a musíme se připravit na neděli. Musíme hrát každý zápas jako sedmé utkání play off. O tom hovoříme v kabině. Prostě musíme! Nemáme na výběr, je jedna cesta, tou musíme jít.“