Vsetínské legendy hokej hrát nezapomněly. Stále to mají v rukou, hlásí dirigent mistrů Horst Valášek

Sobotní podvečer patřil na Lapači vzpomínkám na dvacet let starý postup do nejvyšší soutěže, po němž na Vsetíně začala mistrovská série, v novodobé historii zcela nevídaná. Ačkoliv ne všechny hvězdy se na exhibici nakonec představily, více než dvě tisícovky platících diváků si zápas, který překvapivě hladce ovládly vsetínské legendy, maximálně užily. A dojatý byl i mistrovský dirigent Horst Valášek (vlevo nahoře na snímku). „Skvělý zážitek, měl jsem až slzy na krajíčku,“ přiznává v rozhovoru pro hokej.cz.

Namlsaní vsetínští fanoušci možná ani nemohli dospat, jak moc se těšili na sobotní exhibiční duel, na němž se představila řada bývalých skvělých hráčů, kteří se zasloužili o sérii mistrovských titulů. Nakonec si do slavného hokejového stánku zakoupilo lístek něco málo přes dvě tisícovky diváků. „V konkurenci Barum Rally a televizního přenosu českého národního mužstva je to něco fantastického,“ uvědomuje si Horst Valášek.

Právě bývalý šéf vsetínské střídačky si při úvodním představování hráčů a realizačních týmů užil zaslouženě největšího aplausu. „Byl to skvělý pocit, musím poděkovat všem, kteří tuto akci zorganizovali,“ chválí vsetínské vedení, které s touto vzpomínkovou akcí přišlo. „Měl jsem až slzy na krajíčku,“ doplňuje Valášek, jenž byl z atmosféry nadšen. A samozřejmě nechyběla vsetínská hymna ani pro Valachy tolik typický Vysoký Jalovec.

„Vždycky, když jsem před zápasem přicházel na stadion, tak jsem se podíval na protější tribunu a ta už byla o půl čtvrté plná a každý seděl na svém místě, přitom jsme hráli až od pěti hodin,“ vzpomíná Valášek. „A vidět po těch letech na exhibici zaplněný stadion je úžasné,“ pokračuje. Diváci si zápas skutečně užili a nevadila jim v podstatě ani absence Jiřího Dopity, Tomáše Sršně či Rostislava Vlacha, kteří původně přislíbili účast.

I tak se na Vsetíně představila řada hvězd v čele s brankářem Romanem Čechmánkem, který odchytal něco málo přes polovinu střetnutí a válel jako za mladých časů, současní vsetínští hokejisté jej zkrátka překonat nedokázali. A vlastně po celý zápas tahali za kratší konec provazu a nakonec legendám podlehli jasně 3:8. „Kluci ukázali, že hokej hrát nezapomněli. Stále to mají v rukou a někteří klidně ještě mohou hrát,“ hlásí.

Parta vsetínských bojovníků po postupu do nejvyšší soutěže získala během sedmi sezon šest mistrovských titulů a působila jako nezadržitelný expres. „Hráči měli ohromného týmového ducha, chtěli jen vyhrávat, všichni se kamarádili a nikdy jsem nezaregistroval, že by se na sebe zlobili. Když někdo udělal chybu, zastoupil jej někdo jiný,“ nachází hlavní příčiny úspěšné éry valašského klubu v letech 1994 až 2001.

„Každý klub uměl hrát hokej, ale neměl správného týmového ducha, který je pro mužstvo tolik důležitý. Pokud třeba prohrajete 1:2 a někdo je uspokojen tím, že dal gól, tak to je špatně,“ říká jednasedmdesátiletý rodák z Kravař na Opavsku. „Ostatně chybí to i v dnešním hokeji,“ mrzí Valáška, který už si užívá důchodu a pravidelně navštěvuje hokejová utkání. „Ale věnuji se i svým vnoučatům,“ okamžitě zdůrazňuje.

V minulosti vedl ve Zlíně také známou hospůdku U Kovárny, ale žezlo už předal svým potomkům. „Vede ji dcera a shodnou okolností máme letos také dvacetileté výročí. Je pěkné, když i po takové době vám tam stále chodí hodně lidí, ačkoliv se říkalo, že hospůdky mají desetiletou životnost,“ uzavírá Horst Valášek, kterého hosté mohli vídat dokonce na čepu.

Výsledek exhibice:

HC Vsetín (1993) – VHK Vsetín (2013) 8:3 (1:0, 4:0, 3:3)

Branky a nahrávky: 18. Barus, 24. Stavjaňa M. (Turek, Pavelec), 30. Barus (Vajdák, Tomek), 35. Tesařík (Tomek), 39. Šebestů (Tesařík), 42. Jenáček (Stavjaňa A.), 47. Raděvič (Weintritt), 55. Raděvič (Stavjaňa M., Jaškin) – 43. Janeba (Daněk), 51. Kajaba (Podešva, Žák), 60. Daněk.

Sestava HC Vsetín 1993: Roman Čechmánek (30. Lukáš Plšek) – Marek Tichý, Daniel Vrla, Stanislav Pavelec, Stanislav Beneš, Vlastimil Vajdák, Radim Raděvič, Luboš Jenáček, Libor Forch, Michal Tomek, Miroslav Barus, Josef Turek, Jiří Weintritt, Antonín Stavjaňa, Alexej Jaškin.