Všechny soupeře bereme s pokorou, říká havířovský hráč a generální manažer Martin Potočný

Kdo včera vynechal na vsetínském Lapači souboj domácího VHK se suverénním lídrem z Havířova, může jenom litovat. Hrál se hokej prvoligové úrovně (do které zapadl i velmi dobrý rozhodčí Škach), navíc před skvělou diváckou kulisou. Přestože před stadionem hlídkovala téměř stovka policistů, fanoušci obou týmů předvedli podobný výkon, jako hokejisté na ledě. Těm havířovským dovezli do hlediště obrovské vlajky dokonce sami hráči. Více než dvě tisícovky diváků nakonec viděly ukončení třináctidílné vítězné šňůry AZ a tříbodovou výhru domácích, která ovšem byla pro hosty přece jen poněkud krutá. „I když jsme prohráli, nemáme se za co stydět,“ konstatoval po zápase Martin Potočný, havířovský centr a generální manažer v jedné osobě. S jeho slovy je nutno souhlasit. Kdoví, jak by se utkání vyvíjelo, kdyby jeho rána v 26.minutě, tedy ještě za bezbrankového stavu, neskončila na levé tyči vsetínské branky…

Martine, tušíte, jaký jste měl ve třetí třetině ice time? Zdálo se mi, že vůbec neodcházíte z ledu?
„Tak takové věci vůbec nesleduji. Stáhli jsme sestavu na tři lajny, takže jsem tam byl často. Snažili jsme se hrát krátké střídání. I když jsme prohráli, myslím, že se nemáme za co stydět. Troufnu si říci, že jsme byli lepším mužstvem. Rozhodlo to, že jsme nedali góly. To nebylo o štěstí, dneska nám to zkrátka nesedlo, nedokázali jsme ty góly nějak doplácat. Klobouk dolů před všemi hráči, byl to parádní zápas. Znovu se potvrdilo, že třetí třetiny umíme hrát. Přebruslujeme soupeře a to je pro budoucnost důležité. Vidíme, že když je potřeba, umíme zabrat. V týmu je velká vnitřní síla a dnešní prohra se nás vůbec nedotkne. Aspoň se přestaneme bavit o tom, že máme šňůru 13 vítězství v řadě. I když musím říci, že nás taková série hrozně moc bavila. Vychutnávali jsme každé vítězství, v autobuse nebo v domácí šatně bylo vždycky řádně hlučno. Moc jsme si to užívali.“

Takže žádné svázané ruce, jestli to zase vyjde?
„Právě naopak. Mohu říci, že takovouto sérii zažije hokejista jednu-dvě za kariéru, a to jenom možná. A musí hrát hodně dlouho. Některým z nás, třeba i mně, se něco takového už určitě nepodaří. Znovu říkám – moc jsme si to užívali a nechtějte vědět, co se dělo po zápasech v kabině.“

Dnešní utkání bylo opravdu skvělé. Od první minuty se hrálo nahoru-dolů, žádné šachy…
„My chceme hrát hokej. Ať se o našich fanoušcích říká co chce, jsou nejlepší a kvůli nim chceme hrát všude útočný hokej. Samozřejmě, že v naší hře jsou taktické prvky, ale snažíme se hrát co nejatraktivněji. Máme na to postavený i kádr – všechno jsou to mladí kluci, kteří hodně bruslí. My staří to tam jenom uklidňujeme. Naše postavení v tabulce vyžaduje, abychom tvořili hru, a my jsme na to připraveni. Tady ve Vsetíně je navíc naprosto specifická atmosféra. Je tady malé kluziště, pořád jste na puku, je to super. Radost tady hrát.“

Nyní jste narazili na stejného soupeře – taky chtěl hrát hokej, i mužstvo mají poskládané podobně.
„Naprosto souhlasím. I rozhodčí pískal dobře. Možná by neškodilo, aby i druhou ligu pískali dva hlavní. Úroveň, alespoň tady na východě, je úplně někde jinde, než před pár lety. Hodně zápasů má prvoligovou úroveň. Druhý hlavní by nestál tolik peněz a pokud bude nějaký druholigový seminář, určitě to navrhnu. Ubylo by všelijakých držení a drobných faulů. Rozhodčí byl dneska fakt dobrý. Zpočátku hru pustil, ale hráči toho nezneužili.“

Před stadionem byly policejní manévry, ale diváci dnes byli skvělí, souhlasíte?
„Na některých stadionech vědí, že přijede pár stovek fanoušků, takže tomu přizpůsobí bezpečnost. O našich fanoušcích je známo, že jsou bouřliví, ale hlavně – že s námi jezdí. Vím, že se do mě budou zase všichni strefovat, ale zápas v Novém Jičíně jsem zažil a tvrdím, že se to utkání dalo pořadatelsky zvládnout. Nestalo se a o našich fanoušcích se říká, že jsou zvířata. Je to nesmysl – jsou nejlepší v lize. Když chtějí, dovedou fandit. Smekám před nimi. Na každý zápas jede až dvě stě fanoušků. Když to vezmu i s vyššími soutěžemi, lepší je maximálně Kometa Brno. Pak už jsou ti naši.“

Letos hrajete na špici. Jaké jsou cíle?
„Ty nejvyšší. Ale máme pokoru před všemi soupeři. Všechny naše vítězství byla těsná, vydřená. Nikoho jsme nepřestříleli nějakým výrazným rozdílem. Jdeme zápas od zápasu. I teď, s Uherským Hradištěm, budeme mít velký respekt. Oni budou hrát tak, že nám to sedět nebude. Ale k otázce. Někdo mi dnes říkal, že prý snad nechceme postoupit. Co to je za hloupost? Přece ve sportu to nemůže být tak, že to někam dotáhnete a pak si řeknete – konec. Pokud ten tým má sportovní výkonnost, ať postoupí. Čistou cestou, bez nakupování dalších posil, bez navyšování rozpočtu. A já si myslím, že naši kluci na to mají. Tak postupme! První liga neznamená nákup deseti nových hráčů, neznamená rotace v kádru. Hrajme, na co máme a kam patříme. Jestliže jsme špička druhé ligy, postavme to na odchovancích a hrajme. Pokud se dostaneme do baráže, znamená to, spolu s play off, až 25 zápasů navíc. Máme 40 zápasů základní části a pak ještě play off, případně baráž. To je víc, než půlka soutěže navíc. Znamená to, že 50 dnů hrajete obden. To je fakt dost. Ale pokud bysme se tak daleko dostali, tak všechna domácí utkání budou vyprodaná, lidi se budou bavit. První ligu řešme, až když tam budeme. Ale dojít tak daleko, to je jako první cena ve sportce. Vloni jsme to zkusili, letos v létě jsme dobře potrénovali a špici druhé ligy bysme měli hrát. Play off je samostatná soutěž, uvidíme. Ale opakuji – postupu se bránit nebudeme.“

Říká se, že jste trénovali na úrovni extraligových mužstev?
„Musíte být odpovědný vzhledem k rozpočtu, který máte. Pokud hospodaříte s nějakou sumou peněz, nemůžete ponechat všechno náhodě. I s malým rozpočtem si nemůžete dovolit vynechat letní přípravu. Vždyť soutěž končí někdy po polovině dubna. To je hrůza. Ano, tvrdě jsme trénovali pětkrát-šestkrát týdně. Ale proč ne? Všichni si uvědomujeme, že to bez takového tréninku nepůjde. Pokud to někdo chce hrát na zkušenosti, může. Ale my to musíme odmakat. I teď máme čtyřikrát týdně posilovnu a nikdo neremcá. Zkrátka nás to baví.“

Máte už přehled o soupeřích. Kdo bude podle vás tím nejsilnějším protivníkem?
„Ke všem máme respekt. S Porubou jsme se trápili, s Frýdkem-Místkem také. Všichni nás chtějí porazit. Nemůžeme to rozdělovat na slabé a silné. Samozřejmě – Karviná, Přerov, Prostějov, Opava a dneska i Vsetín potvrdil, že má výborný mančaft. I poslední Nový Jičín není špatný. Nechci nikoho nějak vyzdvihovat nebo naopak snižovat, všechny soupeře musíme brát s pokorou. Nikoho nepřejedeme o deset branek, každý zápas nás bude stát spoustu sil. Ale my jsme na to připraveni. Naši fanoušci poznají, když tomu nedáme všechno. Proti Přerovu jsme hráli dvě třetiny špatně, ale pak jsme tu mašinu přece jenom nakopli, a lidi to ocenili daleko víc, než nějaký profesorský hokej. Příště přijdou zase. Pokud má klub nějaké fanouškovské zázemí, pomůže mu to i finančně. A my si těch našich vážíme, ať si o nich píše každý, co chce, ať na ně plive. My je na zápasech vidíme. Nejsou to beránci, ale jsou nejlepší.“