Vítkovice si opět vyšly s fanoušky na Pustevny. Jen trenéři se nezapotili, jeli lanovkou, říká Roman

Výšlap na Pustevny se už ve Vítkovicích pomalu stává každoroční tradicí. Už počtvrté vyrazili ostravští hokejisté společně s realizačním týmem na oblíbené poutní místo v srdci Beskyd. Na své si přišli především vítkovičtí fanoušci, kteří měli ideální možnost poznat hráče osobně a ulovit i nějaký ten autogram. „Pro všechny to je takové příjemné zpestření,“ říká útočník Ondřej Roman.

Čtyřiadvacetiletý odchovanec porubského hokeje v sobotu prožil premiérový výšlap na turisty vyhledávané Pustevny. „Bylo to zajímavé zpestření především pro fanoušky, kteří tak mají větší možnost nás poznat,“ říká Ondřej Roman. Stejně jako ostatní hráči musel zvídavým příznivcům odpovídat na řadu otázek. „Ptali se nás hlavně na uplynulou sezonu a informovali se třeba i na posily a další novinky v klubu,“ poodkrývá témata konverzací.

S vítkovickými hokejisty se v Trojanovicích sešly odhadem téměř dvě stovky fanoušků. „Kluci říkali, že vloni jich bylo asi o něco víc, ale i tak jich dorazilo dost,“ hlásí spokojeně bývalý pravidelný mládežnický reprezentant. Zhruba po hodinovém výšlapu se všichni přesunuli do Libušína, kde kromě nasycení žaludků proběhla i autogramiáda. „Zkrátka příjemný den strávený s fanoušky,“ pokračuje mladý agilní útočník.

O žádný závod nešlo a mohlo by se zdát, že hráči na Pustevny vyšli v suchém triku, ale opak je pravdou. „Ale jo, docela jsme se i zapotili, nějaké tempo jsme měli,“ potvrzuje Roman, který vzápětí přiznává, že horší to každopádně muselo být pro vítkovické příznivce. Přesto se našli i takoví, na kterých byste jen těžko hledali kapku potu. „Trenéři se asi moc nezapotili, protože se vezli lanovkou,“ usmívá se forvard, který pět sezon strávil v zámoří.

A právě z těchto štací je už na podobné akce zvyklý. „Je to tak, tam byly akce pro fanoušky na programu téměř každý týden. Myslím si, že jednou měsíčně každý z nás ten čas rád obětuje, vždyť hrajeme hokej právě pro ně,“ uvědomuje si Roman, kterému nevadilo ani velmi sychravé počasí. „Myslím si, že počasí bylo na takový výšlap úplně ideální, pod mrakem a nebylo už takové horko jako v předchozích dnech,“ hlásí.

Vítkovičtí si tak ideálně zpříjemnili závěr přípravného období, které si zpestřili i tradičním soustředěním v Tatrách. „Tam naše příprava vygradovala a museli jsme si dost máknout,“ přiznává. Na túry skrz malebnou přírodou či návštěvy termálních koupališť ovšem příliš času nezbývalo. „Hlavně jsme běhali do kopců a jezdili na kolech. O tělocvičnu jsme se střídali s volejbalisty, takže i přes nepříznivé počasí jsme více času trávili venku.“

Vítkovický kádr se přes jarní měsíce příliš nezměnil. „Myslím si, že to pro nás může být do další sezony přínosem,“ přemýšlí Roman. V týmu slovenského trenéra Petera Oremuse skončili Marek Bartánus, Tomáš Voráček, Lukáš Klimek či Viktor Ujčík. Právě ten by mohl být pro ostravský klub velkou ztrátou. „Přestože se mu v poslední sezoně asi nedařilo dle představ, tak byl pro tým hodně platným hráčem a jeho góly nám budou chybět,“ myslí si.

Naopak mezi příchozími je mladý útočník Michael Vandas, který do moravskoslezské metropole zamířil z Popradu. „Je to mladý kluk a zatím se jeví dobře, ale na ledě jsem ho ještě neviděl,“ přidává poznatek k novicovi ve vítkovickém dresu. Po úspěšné sezoně bude Ondřej Roman samozřejmě pokračovat ve Vítkovicích, kde má stále platnou smlouvu. Ještě před startem přípravy na ledě jej však čeká příjemný odpočinek. „S přítelkyní se chystáme jet na dva týdny k moři,“ uzavírá.