Vítězslav Bílek se vrátil po dlouhé nemoci, jeho řada rozhodla utkání čtyřmi brankami

Reprezentační přestávka Kladnu velmi prospěla a pod novou trenérskou dvojicí Tatíček-Kopecký přistoupilo k zápasu s Libercem velmi aktivně. Hosté asi nevěřili, že hrají proti celku, který je přikován na dně tabulky. Kladenští zlepšili obrannou hru, přechod středního pásma i hru v přesilovkách a to přineslo i tři úspěchy v koncovce. To ovšem platilo jen dvě třetiny. Do třetí části se kladenský přístup změnil ve více lehkovážný, domácí pohrdali vyloženými šancemi a Tygři dvěma zásahy rychle trestali domácí chyby v obraně.

Navíc po Látalově faulu přišla čtyřminutová přesilovka pro hosty a s kladenskými akciemi to nevypadalo dobře. V oslabení ale ujeli Bílek s Mrázkem a po jejich spolupráci Kladno odskočilo na rozhodující náskok. Hosté sice v brzké powerplay ještě dokázali snížit, ale pak domácí už si vítězství ujít nenechali. Bodově se z kladenské strany předvedla především druhá Kallova řada, ve které poprvé v letošní sezóně nastoupil za Kladno vyléčený marod Vítězslav Bílek (na snímku). Ten sice své šance v zápase nevyužil, nicméně přihrávkou na vítěznou branku rozhodl o třech bodech pro Kladno.

První zápas po dlouhé pauze lze asi hodnotit úspěšně?
„Už jsem se na tento zápas hodně těšil, strávil jsem na marodce opravdu dlouhou dobu. Dělal jsem všechno možné, abych mohl co nejdřív na led. Sice jsem rád, že jsem se dostal do tempa, ale na první zápas toho na mě ale bylo docela hodně. Musím se přiznat, že posledních deset minut jsem už mlel vodu. Měl jsem i tendence to vzdát, ale nechtěl jsem tam kluky nechat. Nakonec jsem to dotáhnul až do konce.“

Nahrávka na vítěznou branku byla pak asi odměnou?
„To určitě potěší a po té pauze také zvedne sebevědomí a já tohle potřebuji. Chtělo by to se na téhle vlně udržet a já jsem rád, že se mi s rukama podařilo dostat do toho takzvaného hokejového víru. Teď je třeba chytnout dech a zvednout nás z toho dna.“

Ta gólová spolupráce s Jaroslavem Mrázkem nebyla jediná, už pět minut předtím jste ho vyslal samotného na Pince. Kdyby zavezl puk do prázdné brány, vrátil by Kladnu tříbrankový náskok a klid na hole?
„Čekal jsem, že tam puk narve hned z první, ale myslel to dobře, že objede bránu a najde mě před ní. Ale už tam se mnou sjel hráč. U té brankové situace tam přišla výborná přihrávka od Bicka, který mi předal puk na naší modré. Já pak měl dlouhou cestu k bráně a měl jsem dost času si rozmyslet, co udělám. Viděl jsem najetého Mrázka a věděl jsem, že mu za každou cenu musím přihrát.“

Na první start po zranění si připsat čtyři plusové body, to je celkem příjemné, ne?
„Asi budou jenom tři, protože u jedné z branek jsem těsně před ní stačil vystřídat. Ale jsem rád, že se naše lajna povedla dobře poskládat a snad to ještě vypilujeme. Myslím, že budeme nebezpečná lajna.“

Navíc jste v zápase měl minimálně dvě stoprocentní brankové příležitosti, ale neuspěl jste. Mnoho ale nechybělo?
„V první třetině v přesilovce mě super našel Jarda Kalla, který celou dobu dělal, že mě nevidí, ale já tušil, že mi puk dá. Střela mě i sedla, cpal jsem to nahoru, ale trefil jsem gólmana do masky. Ve druhé třetině byla další střela mezi kruhy, ta mi trochu nesedla. Já tam měl dlouhé střídání, neměl jsem už sílu a šlo to ze špičky. Ale jsem především rád, že jsme to dotáhli do vítězného konce.“

Jak těžké je po návratu po nemoci celý zápas v tomhle tempu vydržet?
„Čekal jsem to horší, ale i tak je to hodně náročné. Dával jsem si nějaké dávky na tréninku, ale tam si člověk může vždycky trochu ulevit. Ale v zápase se jde na krev a jsem rád, že jsem to zvládnul. Snad teď každým dalším zápasem půjdu nahoru.“

Zápas s Libercem byl ale všeobecně ve znamení zlepšené kladenského herního výrazu, co se během reprezentační pauzy změnilo?
„Určitě nám noví trenéři vštípili něco nového, trochu se změnila taktika do zápasu a vypadá to, že nám to vyhovuje. I když nechci být konkrétnější, tak je to účinné a funguje to.“

Přesto ve třetí části ale přišla trochu lehkovážná pasáž a z ničeho nic Liberec snížil na rozdíl jedné branky?
„My jsme si to řekli hned po zápase, že takhle to nejde dělat. Měli jsme jasný zápas v rukou a takhle ho nechat jednak zdramatizovat a málem i projet. Tohle prostě neexistuje a my musíme ještě přistupovat k těmto situacím ještě zodpovědněji.“

Jedna momentka ze zápasu - na konci druhé třetiny jste se trochu „potkal“ s čárovým rozhodčím. Co se tam vlastně přihodilo?
„Já už jsem byl tak unavený, že jsem si potřeboval oddychnout a on do mě vjel. Já ho také neviděl, bylo to nechtěné, hned jsme si to vysvětlili. Asi ho po tom střetu trochu bolí hlava, no a mě mezi nohama.“