Vítězný puk ze Série století je na světě, má ho Pat Stapleton

Summit Series z roku 1972 patří u maturity z dějin kanadského hokeje k otázkám, za jejíž nezodpovězení se nesnižuje známka, ale rovnou se vyhazuje. Vítězný gól Paula Hendersona z posledního utkání si v zámoří dodnes připomínají jako jeden z nejzářivějších momentů sportovní historie. Přesto se až donedávna nevědělo, jaký osud potkal puk, který poslal kanadský útočník 34 sekund před koncem zápasu v moskevských Lužnikách za záda Vladislava Treťjaka.

Televizní záběry usvědčovaly Pata Stapletona, že on byl tím, kdo po závěrečné siréně sebral černou relikvii. Bývalý obránce Chicaga ale třicet šest let tajil, zda se stále nachází v jeho vlastnictví, případně komu ji věnoval či prodal. “Asi bude někde v garáži,” byla jeho jediná odpověď, když už byli novináři hodně dotěrní.

Dnes už není podstatné, zda na slavný kotouč v minulosti usedal prach z ontarijských silnic, nebo byl opečováván v domě ve Strathroy, kde Stapleton nyní žije. Před dvěma týdny se totiž znovu dotkl ledové plochy při juniorském utkání mezi mužstvy Sarnia Legionnaires a St. Thomas Stars. Účastník Série století ho vhodil mezi hráče při slavnostním buly připomínajícím bývalého trenéra a manažera klubu Tommyho Norrise.

Tohle jméno už asi nezní povědomě ani opravdovým hokejovým znalcům, ale Norris stál za úspěchy Legionnaires v padesátých a šedesátých letech minulého století a pod rukama mu prošli dva členové slavného kanadského výběru - kromě Stapletona i nejproduktivnější muž celé série Phil Esposito.

“Na Norrise mám ty nejlepší vzpomínky. Byli jsme mladí kluci a on nás dokázal skvěle nabudit. Nebavil se s námi o tom, jak máme hrát, řekl prostě, abychom hráli a učili se,” vzpomíná hokejový důchodce.

S pukem z moskevského zápasu v ruce už se nemohl vyhnout otázkám na tajemství, které si dlouho nechával pouze pro sebe. “Vlastně ani nevím, proč jsem ho sebral. Měl jsem ho na holi, když zápas končil, a myslel jsem na to, že ho odpálím ze třetiny. Najednou mě napadlo, že bych ho mohl sebrat. Nebylo to nic plánovaného,” říká Stapleton.

“Co s ním bude dál, na to zatím nemám jasnou odpověď. Jde si vlastní cestou,” tváří se Stapleton, jako by byl vlastníkem prstenu z Tolkienových ság. Hendersonův gól na 6:5 na konci září 1972 celou sérii mezi sovětskými a kanadskými hokejisty rozhodl. Ze čtyř utkání na vlastní půdě dokázali reprezentanti javorového listu získat jen tři body, sborné podlehli i v úvodním střetnutí v Moskvě, takže pokud chtěli veřejnost přesvědčit o tom, kdo je hokejovým králem zeměkoule, nesměli v dalším průběhu zaváhat.

V osmém zápase prohrávali po dvou třetinách 3:5, ale v poslední dvacetiminutovce se vešly mezi tři tyče už jen jejich střely. Ani několik desítek sekund před koncem ale nebylo ještě definitivně rozhodnuto.

“Asi jsme si neuvědomovali význam vstřelené branky, protože jsme pořád byli uprostřed bitvy. Nejdůležitějším úkolem bylo vydržet. Když jsme se stavěli kolem středového kruhu, můj parťák Bill White mi řekl, že po nás ještě pořádně půjdou. Nemyslím si však, že by nás v posledních třiceti sekundách nějak výrazně sevřeli. Byli z toho gólu hotoví,” odkrývá závoj vzpomínek Pat Stapleton, (snad ještě) majitel slavného hokejového předmětu.