Viktor Ujčík je rád za dva body. Martina Vojtka mrzí nevyužité šance z druhé třetiny

Poslední kolo první čtvrtiny Tipsport extraligy přineslo první letošní derby Moravskoslezského kraje. Do třinecké Werk arény zavítaly Vítkovice Steel. Vyrovnané utkání dospělo až k samostatným nájezdům, které rozhodl Viktor Ujčík. Před jeho pokusem se z hlediště třineckého stadiónu ozval pískot. „Asi mě mají rádi a chtěli mě povzbudit,“ žertuje centr druhé formace a pokračuje. „Já se soustředím na nájezd a okolí nevnímám. Představuji si, co udělám. Samozřejmě musím být připraven reagovat na pohyb gólmana. Nakonec se mi povedlo vsítit branku,“ raduje se Viktor Ujčík z proměněného nájezdu.

Ujčíkova formace s Petrem Pohlem a Romanem Szturcem na křídlech zařídila všechny tři branky Vítkovic. Viktor Ujčík ale tuší, že Petru Pohlovi chybí jeho loňský centr, Petr Vrána. „Když někdo nemá centra, který dokáže využít jeho přednosti, tak je poloviční. Já se mu budu snažit pomoct. Když dostanu puk, tak hned ho hledám. Budu hodně rád, když nám to bude klapat,“ popisuje hráč s číslem 11 svou dnešní úlohu.

Druhá formace Vítkovic se ale na led moc často nedostávala v plném složení. Důvodem mohou být časté hry v oslabení či přesilovce. „Dnešní utkání bylo specifické v tom, že jsme se na led v pěti moc nedostávali. Neustále jsme hráli přesilovky, oslabení. Pak jsme z jedné šance, kdy jsem puk předal Petrovi, vyklubala naše první branka,“ kvituje Ujčík souhru své pětky a dodává. „On pak zavezl puk do pásma, kde našel Romana Szturce. Ten to trefil parádně.“

Viktor Ujčík se také podílel na vyrovnávající brance na 2:2, kdy v přesilovce našel hůl Jana Káni. Ten se pak dokázal prosadit z téměř nulového úhlu. „Petr Pohl mi dal nahrávku za bránu. Já jsem se rozhlédl, už už jsem chtěl přihrát bekovi na modrou. Nakonec jsem ale nastřelil Honzovu hůl, on se parádně zorientoval a vyrovnal,“ popisuje odchovanec jihlavského hokeje. Člen klubu hokejových střelců mohl přidat i svou branku, všechny jeho pokusy ale skončily na výborném Hamerlíkovi.

„Dneska nebylo dáno, aby mi to tam spadlo. Vím, že v závěru utkání tomu chyběl kousek, tam mě ale perfektně vychytal brankář Hamerlík. Ten se neskutečně roztáhl na brankové čáře a nenechal mi tam ani kousíček místa. Já byl navíc v záklonu, takže jsem puk nemohl zvednout,“ líčí Ujčík situaci z padesátéšesté minuty. „Hamerlík je dneska neskutečně podržel. Hodně mě pak překvapilo, že nechytal nájezdy,“ říká Viktor Ujčík a pokračuje. „Možná se mu v nájezdech tolik nedařilo, ale já si myslím, že byl v laufu a mohl ty nájezdy vychytat. To, že domácí postavili do branky Martina Vojtka, mi dodalo více sebevědomí. Věřil jsem si na něj víc, než na Hamerlíka, který mi chytil snad pět gólových šancí,“ uzavírá Viktor Ujčík.

Chtěli jsme v nájezdech zkusit něco jiného, bohužel to nevyšlo, smutní Vojtek

První derby ocelářských klubů z Třince a Vítkovic přineslo strhující závěr zápasu. Utkání, ve kterém nejprve vedli Vítkovičtí a poté Oceláři Třinec, poslal do prodloužení Jan Káňa, který prostřelil Hamerlíka z téměř nulového úhlu. Trenéři Marek s Kopřivou proto nasadili na nájezdy náhradníka, Martina Vojtka. „S trenéry jsme se domlouvali, že pokud to dojde k nájezdům, tak do branky půjdu já, abych zkusil štěstí. Toto rozhodnutí bylo zapříčiněno našimi neúspěchy ze dvou utkání, které jsme prohráli na nájezdy. Zkusili jsme tak něco změnit, bohužel to nevyšlo,“ smutní Martin Vojtek.

Zápas jako na houpačce předvedla repríza loňského finále. První dvacetiminutovka vyšla lépe Vítkovickým, kteří se zásluhou Romana Szturce propracovali z jednobrankovému vedení. Další branky ale hosté nepřidali, a to z důvodu častých prohřešků proti pravidlům. Díky nim se ale do utkání dokázali vrátit třinečtí Oceláři.

„My jsme v první třetině byli trochu pod tlakem. Hosté lépe bruslili, dokázali navíc jít do vedení. Tam nám pak hodně pomohly přesilovky, kdy se vítkovičtí dopouštěli mnoha faulů,“ popisuje Vojtek první dějství utkání. Naopak druhá dvacetiminutovka přinesla diametrálně odlišný obraz hry. Na ledě v tu chvíli byli vidět jen hráči Třince, kteří dokázali dvěma brankami otočit vývoj utkání ve svůj prospěch.

„Ve druhé třetině jsme si pak vytvářeli pořádný tlak a měli několik podařených šancí. Tam je škoda mnoha nevyužitých příležitosté. Kdybychom dali více než dvě branky, mohli jsme pomýšlet na tři body,“ tuší brankář s číslem 35 na zádech. Do poslední třetiny se tak vstupovalo za vedení domácích. Hosté se ale vrátili ke stylu hry z první periody a brankou Jana Káni poslali utkání do prodloužení. „V poslední dvacetiminutovce to už byl tuhý boj o výsledek. Bohužel se nám nepovedlo udržet vedení a utkání tak došlo až k nájezdům. Tam byli hosté lepší,“ líčí odchovanec přerovského hokeje.

Martin Vojtek měl být esem v rukávu domácích trenérů. Ti ho nasadili do branky pro penalty, hlavně z důvodu předchozích třineckých neúspěchů v této činnosti. Vojtek musel čelit dvěma nájezdům, z nichž se mu podařilo jeden zneškodnit. „První nájezd jel Jan Káňa a trefil mě jen do hrudi. Pak jel Viktor Ujčík. Tam jsem udělal tu chybu, že jsem se pohnul první a on pak kličkou zavěsil,“ popisuje Vojtek průběh nájezdů a dodává. „On to udělal chytře. Počkal si na můj pohyb a pak zavěsil,“ uzavírá Martin Vojtek.