Veterán Chris Chelios by nejraději hrál věčně

Při All Star Game v Dallasu sice chyběl, ale místo mezi největšími osobnostmi NHL mu nikdo upřít nemůže. V době, kdy se účastníci letošního Utkání hvězd rozjížděli do svých působišť, bouchalo v bydlišti Chrise Cheliose šampaňské. Obránce Detroitu 25. ledna oslavil v plné svěžesti čtyřicáté páté narozeniny. V lize byste nenašli staršího hokejistu.

Jak dlouho ještě obstojí ve tvrdé konkurenci mladších následovníků? “Pokud jde o psychické pocity, nejraději bych hrál věčně,” říká hokejový metuzalém, kterého si Rudá křídla cení na 850 tisíc dolarů. “Až skončím, bude to z fyzických důvodů a ne proto, že bych ztratil chuť do hry. V mém věku už o mně mohou pochybovat, ale já se zatím necítím trapně.”

Když v polovině listopadu zavítali Red Wings do haly Saddledome v Calgary, objevil se v hledišti transparent s výzvou: “Hej, Cheliosi, volal Ježíš, že chce vrátit své sandále.” Obránce Detroitu se tím rozrušit nenechal. “Jestli je to jediné, s čím přišli, dokládá to, že něco dělám dobře. Nestarám se o to, co si tihle fanoušci myslí. Dám si pozor, až začnou něco takového říkat trenéři a vedení klubu.”

K takové situaci zřejmě jen tak brzy nedojde. Ve třiadvacáté sezóně v National Hockey League ho kormidelník Rudých křídel Mike Babcock nechal párkrát odpočívat – a setkal se s očekávanou reakcí. “Když jsem ho poprvé letos posadil, myslíte, že ho to potěšilo? Před pár dny neměl po tréninku dost a zůstal na ledě s klukama, kteří neodehrají tolik minut. Je fenomenální, kolik má energie,” obdivuje výdrž svého svěřence Babcock.

Cheliosovi by mohl vykat. Na jeho rodném listě zaschl inkoust o patnáct měsíců později než na stejném dokumentu oslavence. V obdobném věkovém poměru vůči nejzkušenějšímu obránci Detroitu je šest dalších koučů v NHL.

Když 8. března 1984 nastupoval ke svému prvnímu utkání ve věhlasné lize, nejmladší z jeho současných spoluhráčů – finský centr Valtteri Filppula – se ještě vrtěl mamince v bříšku. První Stanley Cup získal Chelios s Montrealem v době, kdy jeho nynější parťák z obrany Brett Lebda tahal za sebou autíčko.

“Když jsem vyrůstal, měl jsem na zdi jeho plakáty,” přiznává Lebda, který stejně jako Chelios pochází z chicagské oblasti. “Takže když jsem přišel do Detroitu a trenér mě k němu postavil v prvním zápase, přišlo mi to neskutečné. Nikdy na to nezapomenu.”

Na začátku sezóny přeskočil ve statistikách odehraných utkání legendárního Waynea Gretzkyho (který, mimochodem, slaví narozeniny o den později). O něco později dostihl Phila Housleyho a stal se nejdéle hrajícím Američanem v historii soutěže. V polovině ledna pak vystřídal na desátém místě tabulek dlouholetého kapitána Red Wings Stevea Yzermana, jenž se loni rozloučil s aktivní kariérou. K dnešnímu dni má Chelios na svém kontě 1518 utkání v National Hockey League, dalších 228 přidal v bojích o Stanley Cup.

“Jak tak znám Chrise, mohl by hrát dobře v NHL ještě v padesáti,” tvrdí generální manažer Detroitu Ken Holland. “Vzhledem k jeho zaujetí pro hru a všemu ostatní, co s tím souvisí… Jestli má někdo na to hrát po padesátce, tak je to on.”

Když se Hollanda zeptáte, jestli tušil, jakého vytrvalce v březnu 1999 při přestupové uzávěrce přivedl do mužstva, jen se pousměje. Trojnásobného laureáta Norris Trophy si tehdy Chicago cenilo na dvě volby v prvních kolech draftů, Red Wings museli navíc přihodit Anderse Erikssona, který byl jejich jedničkou při výběrech v roce 1993.

Hned na uvítanou dostal Chelios nabídku smlouvy na další dvě sezóny. Od té doby prodloužil Holland kontrakt ještě čtyřikrát. “První věc, po které se každý shání v souvislosti s Chrisem Cheliosem, je jeho rodný list. Dokonce i Mike Babcock, když sem přišel, se asi divil: Kolik prostoru mám tomuhle staříkovi dát na ledě?” říká Holland.

Babcock našel odpověď záhy. Po výluce začínal Chelios ve třetí obranné dvojici, ale vzhledem k srdečním potížím Jiřího Fischera a vážnému zranění kolene u Niklase Kronwalla byl brzy požádán, jestli by nezastal práci na plný úvazek v elitní formaci. Předváděné výkony pak přesvědčily i stavitele amerického olympijského týmu, aby zkušeného obránce vzali s sebou do Turína a jmenovali ho kapitánem mužstva.

Kronwall už je zpět a obranné řady navíc rozšířil Danny Markov, takže Chelios se v této sezóně znovu stáhnul do ústraní. Přesto tráví na ledě v průměru více než sedmnáct minut za zápas. A v klíčových okamžicích zápasů to bývá často právě on – spolu s kapitánem Nicklasem Lidströmem, na koho míří prst trenéra Babcocka při pokynu ke střídání.

Důchod? Tenhle výraz zatím Christos Kostas Tselios, jak ho pojmenovali jeho řečtí rodiče při narození, ve slovníčku nemá. “Ani nápad,” přeruší otázku dříve, než je dopovězena. “Žádné datum vám neřeknu. Po fyzické stránce se nemůžu cítit lépe. Je mi stejně dobře jako před pěti či šesti lety, kdy jsem byl na vrcholu kariéry. A mentálně jsem vždy připraven hrát. Tak dlouho, dokud bude tenhle tým sbírat úspěchy,” nezapomene při odpovědi na spoluhráče.

Jestli vydrží Cheliosovi elán do hry ještě pár let, může trumfnout i nejslavnější z detroitských legend Gordieho Howea. Ten po celoživotním působení u Red Wings dal hokeji vale v roce 1971 ve třiačtyřiceti letech, ale v sezóně 1979-80 se kvůli synům Martymu a Markovi vrátil do NHL v dresu Hartfordu. Poslední utkání sehrál ve věku 52 let a 10 dnů.