Věřím, že play off urveme, vzkázal brněnský obránce Jozef Kováčik po skalpu Mountfieldu

Ve čtvrtém zápase v řadě dokázala Kometa bodovat, po výhře nad Karlovými Vary zdolala i českobudějovický Mountfield. Kromě Jiřího Trvaje, který v zápase udržel další čisté konto, byl hodně vidět i slovenský obránce v brněnských službách Jozef Kováčik (na snímku). Připsal si jeden gól a jednu přihrávku, přesto po zápase neplýtval slovy chvály. „Výhra se počítá, nejdůležitější ale bude dostat se do play off,“ tvrdila letošní posila brněnských zadních řad.

Po nevyrovnaných prosincových výkonech přichází pro brněnské diváky možná lepší dny. Kometa si ve čtvrtém zápase v řadě připsala bodový zisk a rychle stahuje ztrátu, kterou má na desítku zaručující předkolo play off.

„Hodně nám prospěla přestávka, odpočinuli jsme si, změnili jsme herní styl. Mám pocit, že začalo opět to herní období, které tu bylo, když jsem do Komety loni přišel. Každý dodržuje pokyny trenérů, což je základní stavební kámen našeho úspěchu. Doufám, že nám to vydrží a že tyhle výsledky budou pokračovat i nadále,“ uvedl slovenský obránce.

Kromě vstřelené branky byl Kováčik i u nejhezčí akce celého zápasu. Po přesných přihrávkách, mezi kterými byl i on sám, zakončoval do odkryté klece Hynek Zohorna. O žádný nacvičený signál z tréninku se ale nejednalo.

„Všechno to vyšlo z okamžité improvizace. Hlavní zásluhu na tomhle gólu měl Roman Erat, který vybojoval puk v obraném pásmu a já jsem se přidal, když jsem viděl, že jdou spoluhráči do přečíslení. Za gól jsme rádi, pro diváka to byla určitě pěkná podívaná, pro nás je ale nejdůležitější celková výhra,“ popsal oku lahodící akci přetavenou v gól.

Brněnský obránce ani na chvíli nezapochyboval, že by využil rychlého protiútoku a šel střídat. „Popravdě musím říci, že jsem trochu čekal, že Roman Erat ten puk vybojuje. To se stalo a já se jenom přidal k unikajícím spoluhráčům. Je to i typ mé hry. Rád chodím dopředu a podporuji útočníky,“ usmíval se Kováčik.

„Bylo to pěkně sehrané, jsem rád, že jsem celou akci nepokazil a zbrkle nestřílel. Několikrát je i taková přesná nahrávka na gól cennější než branka samotná. Tyhle chvíle si vychutnávám. Škoda jen, že se nedávají tři asistence, Roman Erat, který akci založil, by si ji určitě zasloužil,“ vyslal děkovný vzkaz svému spoluhráči s devítkou na zádech.

Kometa oproti posledním zápasům hodně přitvrdila v dohrávání soubojů, ani Kováčikovi tenhle herní styl není cizí. „Trenér po nás určitě vyžaduje tvrdou hru, hlavně při domácích zápasech je to důležitý náboj. Diváky dohrávání soubojů dostává do varu, což pak tlačí i nás. Myslím si, že někdy je i lepší podstoupit souboj, někoho dobře trefit a pak ty ostatní věci přijdou. Tvrdá hra nám určitě pomohla v začátku utkání a dobře nás nastartovala,“ pravil Kováčik, který si v letošním ročníku připsal již 26 trestných minut.

Tvrdá hra má ovšem své hranice. Po ostrém zákroku Kováčikova kolegy z obrany Jiřího Vašíčka musel brněnský obránce putovat předčasně do kabin. O žádných dohrách mezi Vašíčkem a trenérem Venerou ale Kováčik nevěděl.

„Jestli si to museli vyříkat, tak je to jen mezi nimi. Myslím si, že Jirka cítil křivdu, protože byl před tím incidentem faulovaný. Mě osobně těší, že jsme pětiminutové oslabení přestáli bez ztráty kytičky a udělali radost Jiřímu Trvajovi, který vychytal další nulu,“ pronesl rodák ze slovenských Topolčan.

Jozef Kováčik kromě gólové přihrávky zaznamenal i branku, ihned po buly trefil přesně nad Kovářův beton. Za nejhezčí extraligovou trefu ji ale krátce po skončení utkání nepovažoval. „Základem mého gólu bylo perfektně vyhrané buly, puk se dostal ke mně na modrou, kde jsem ho jen napálil na bránu. Už jsem dal hezčí góly. Po několika prohrách, které jsme měly, jsem hlavně rád, že jsem se prosadil. Trefoval jsem hodně tyčky a tenhle gól by mě mohl nakopnout k lepším výsledkům,“ přál si muž, který zahájil sezonu v Nitře a v Brně už se dostatečně zabydlel. „Je to tu výborné. Tým utvořil dobrou partu, která bude bojovat do konce,“ ujišťoval posléze.

Přesně na Nový rok oslavil otec dvou dívek dvaatřicáté narozeniny. I přes náročný program, který je s hokejovým povoláním spojen, uspořádal menší oslavu. „Vždy se v hektickém období najde pro takové situace kousek času. Měli jsme dva dny volno, což stačilo. Možná až skončím s hokejem, tak toho času bude víc,“ uzavřel Jozef Kováčik.