Ve správnou chvíli musíte být na správném místě, říká Jordán o NHL. Teď si chce splnit další sen

Čas od času se v přípravě na mistrovství světa objeví obránce, o němž čeští fanoušci až tolik nevědí. V minulosti takhle národní tým objevil Zbyňka Michálka nebo Romana Poláka, teď by se do společnosti elitních beků mohl zařadit Michal Jordán. Odchovanec zlínského hokeje letos nastupoval za farmu Caroliny v týmu Charlotte Checkers, když se klub neprobil do play off, mohl šikovný bruslař poprvé v kariéře zamířit do národního týmu. "Měl jsem zprávy od agenta, že by to mohlo vyjít. Teď jsem hodně rád, že tady mohu být," vykládá.

Ze zámoří přiletěl v úterý. "Jel jsem do hotelu, dal si sprchu a na zimáku pak šlapal na kole. První trénink jsem absolvoval ve středu, na ledě jsem byl po pěti nebo šesti dnech. Musím říci, že jsem toho měl plné zuby. Na ledě mi to jezdilo spíš pomalu, nohy byly těžké. Ale přijdou další tréninky a zápasy, bude se to lepšit," usměje se.

Mám hlavu jako balón, říká o pokynech trenéra Růžičky

Tenhle sympaťák patřil v juniorských výběrech k nejlepším českým bekům. Třikrát startoval na mistrovství světa dvacítek, svému ročníku 1990 dělal kapitána na šampionátu v Saskatoonu a Regině. "Teď mám před sebou první zkoušku v dospělém týmu. Budu se snažit, abych hrál co nejlépe a v mužstvu vydržel co nejdéle," slibuje.

Za šanci je vděčný, okamžitě se zapojil do přípravy a mimo jiné poslouchal představy trenéra Růžičky. "Těch informací bylo hodně, mám hlavu jako balón. Probírali jsme, jak hrát v obranném a středním pásmu, na ledě mi to určitě pomůže. Musím se co nejrychleji adaptovat," uvědomuje si. Snadné to nebude ani z hlediska aklimatizace. "Z dřívějších zkušeností vím, že když jsem létal do Česka, trvalo mi to tak sedm dní. Ale teď jsem v zátěži, bude to rychlejší," říká.

Defenziva současné reprezentace zatím nenabízí takovou konkurenci jako v jiných letech. Výběr prošel generační výměnou, prostor dostali nováčci. Moc zkušených beků se zatím do boje nehlásí. Zelenáči cítí šanci, včetně Jordána. "Ale dopředu se nedívám. Půjdu den za dnem. Co bude zítra, to se uvidí," připomíná s nadhledem na turnaj v Minsku.

Místo NHL zase jen farma. To bylo hodně frustrující!

Možnosti být poprvé v reprezentaci si váží. "Jako kluk jsem měl dva sny - hrát NHL a být v reprezentaci," hlásí. První metu pokořil, ale zatím jen v pěti utkáních. "Letos jsem šanci nedostal. Hrál jsem na farmě a měl tam 25 minut za zápas. V sezoně by mě možnost být v národním mužstvu nenapadla. Kdybych se dostal do NHL, tak by to bylo třeba reálnější," tvrdí.

Loni v létě Michal zvažoval co dál. Byl bez smlouvy a přemýšlel o nabídkách z Evropy, zajímavou variantou mohl být pražský Lev. "Pak se mi ozvali z Caroliny s tím, že prodloužíme kontrakt. Naznačovali, že bych mohl být šestým nebo sedmým obráncem. Myslím, že jsem měl vůbec nejlepší tréninkový kemp, co jsem v Americe. Ale po dvou zápasech mě zase poslali dolů, což bylo hodně frustrující. Šanci jsem nedostal, tam to tak chodí. Abyste hráli NHL, potřebujete být ve správnou chvíli na správném místě. A musíte mít také štěstí na trenéra."

Nyní je v situaci, že znovu moc neví, co bude další rok. Kdyby se Jordán probil do české sestavy pro mistrovství světa, mohlo by mu to za Atlantikem pomoci. "Šampionát tam sledují, je to něco jiného. Ale já se chci na turnaj dostat hlavně kvůli sobě," ujišťuje. Budoucnost zatím neřeší. "V Carolině jsme měli mítink, manažer by mi měl zavolat. Uvidíme, jaké budou mít plány. Zatím mohu jen spekulovat," dodává. Donekonečna se po farmách potloukat nechce, je docela možné, že raději vezme za věk angažmá v některé přední evropské lize.

Ale nepředbíhejme. Jordán se nyní soustředí na národní tým. Kromě časového posunu si musí zvykat také na odlišný hokej. "Šest nebo sedm roků jsem nehrál na širším kluzišti. Led je větší, hokej určitě jiný. Ale myslím, že mezi hráči rozdíly nejsou, každopádně doufám, že se brzy přizpůsobím," přeje si. Palce mu bude držet rodina i spousta kamarádů. "Když se napsalo, že budu v nároďáku, měl jsem od nich zprávy a gratulace. Byli rádi a přáli mi, ať uspěju," děkuje na dálku závěrem.