Vašíčkovy lahůdky přispěly ke šťastné výhře. Napadalo nám tam všechno, uvědomoval si zkušený zadák

Je známý jako řízný obránce, který čistí prostor před vlastní brankou, ale v zápase s Třincem ukázal pardubický obránce Jiří Vašíček, že ani ofenzivní chuťovky mu nejsou cizí. Nejprve mazácky proměnil samostatný únik, poté perfektní pasem nabídl snadný gól spoluhráči. Nebyly to ojedinělé momenty, které pohladily na duši náročné fanoušky. Zápas nabídl 12 branek, a přestože se Pardubice po většinu zápasu bránily velkému tlaku, tříbodovou výhrou si zajistily výhodnou pozici pro předkolo play off.

„Měli jsme obrovské štěstí v zakončení, napadalo nám tam všechno, na co jsme sáhli. Naopak Třinec měl peška,“ vystihl bláznivý průběh pardubický bek Vašíček. Pardubice vedly ještě před třetí třetinou o čtyři branky, za deset minut už se ale klepaly o jednogólový náskok. „Říkal jsem si, že už to musíme urvat. I když na druhou stranu, i takový náskok už jsme dokázali ztratit,“ připustil Vašíček.

Pardubice byly neuvěřitelně efektivní. Na tři góly v úvodu druhé třetiny jim stačily přesně tři střely. Celkem za druhou část nastřádaly šest pokusů, kdežto Třinec 21. Trefil se ale jen jednou. „Trenér nám říkal, že to bylo 4:20, tak asi lhal,“ usmíval se Vašíček. „Je to tak, podle toho to vypadalo na ledě. Dopředu hráli fakt hodně dobře a my měli štěstí,“ nezastíral obránce.

Vašíček se trochu nečekaně, ale zato zásadně podílel i na ofenzivní produkci svého týmu. V 10. minutě obral o puk Martina Růžičku a samostatný únik bezpečně proměnil. „Já s ním (Růžičkou) pořád vystupoval, až mě vytáhl k modré čáře. Pak chtěl nahrát, ale puk mu přeskočil hokejku a já ho vypíchl,“ popsal situaci Vašíček, který pak neomylně trefil místo pod Hrubcovou vyrážečkou. „Od poloviny hřiště jsem věděl, co udělám,“ dodal.

Ač obránce, tak zakončení samostatných nájezdů piluje na tréninku. „Mám dvě varianty a jednu z nich jsem vybral. Naši brankáři už mě mají přečteného, ostatní mě ale v zakončení moc neznají,“ uvedl ke své premiérové trefě v sezoně, která pro něj měla smutnou symboliku. „Chtěl bych ho věnovat svému dědovi, který mi na začátku února zemřel. Vychovával mě, to díky němu hraji hokej,“ pravil tiše.

Na jeho počest předvedl důrazný bek parádní výkon. Kromě hromady poctivé práce před vlastní brankou se blýskl ještě u jednoho vstřeleno gólu. Ve 21. minutě parádním pasem před prázdnou branku daroval trefu spoluhráči Radilovi. „Možná mě to těší víc. Dostal jsem přihrávku na modrou čáru, a jelikož vím, jaký jsem střelec, tak jsem hledal ještě lépe postavené spoluhráče. Lukáš si tam hezky najel, tak jsem mu to dal a on se konečně taky trefil,“ dodal Vašíček.