Václav Sýkora se rituálům nebrání, s Plzní očekává vyrovnanou sérii

Po roční odmlce se hokejisté HC Moeller Pardubice opět zapojí do vyřazovacích bojů. Družstvo trenéra Václava Sýkory se umístilo na druhém místě po skončení základní části, ve čtvrtfinále play off narazí na Plzeň, která se musela do něj prokousávat skrze náročné boje s Třincem v předkole. „Jsme rádi, že už to přichází. Přestávka byla pro nás hodně dlouhá,“ tvrdí pardubický kouč Václav Sýkora

Neměl jste i trochu problémy s tím, čím vyplníte téměř dva týdny bez soutěžního zápasu?
„Ani ne. Potrénovali jsme, ani jsme všechno neobsáhli. Rozdělili jsme přestávku do více fází, nejprve jsme doléčili zranění a nemoci. Všichni kromě dlouhodobých marodů jsou v pořádku. K nim přibyl Michal Klejna, ten prodělal zápal plic.“

Zase na druhou stranu můžete být rád, že se do sestavy vrací Michal Tvrdík…
„Dali jsme ho zpátky do řady, kde hrál před svým zraněním. On by měl pro mužstvo znamenat hodně. Měl skvělou formu před nucenou absencí. Hodně dlouho trénoval, nechtěli jsme jeho návrat uspěchat. Celou přestávku trénoval naplno, ten je plně připraven. Tím pádem bude čtvrtá formace hrát v jiném složení.“

Stále s vámi trénují Marek Zadina a Lukáš Král z Chrudimi. Do jaké míry počítáte s jejich zapojením do zápasů?
„Hlavním důvodem je, že kádr nemáme tak široký, takže kdyby se někdo zranil, tak bychom jich využili. Nikde není napsáno, že by nemohli naskočit i v jiném případě. Jsou tu s námi pohromadě, není to vyloučené.“

Hodně se hovoří o tom, jestli je výhoda stát před čtvrtfinále play off, nebo do něj jít z předkola. Co si o tom myslíte?
„Mohu na to mít svůj názor, někdo zase jiný. Myslím si, že pauza je až moc dlouhá, nevidím tam výhodu pro tým z prvního nebo druhého místa. My to máme ještě o dva dny posunuté, což naši sérii trochu znevýhodňuje při postupu vítěze do semifinále. Přestávka je dost dlouhá, záleží na tom, jak se s tím kluci vyrovnají. Vítkovice letos vyhrály na tři zápasy, mají navíc dostatek času na regeneraci. Plzeň naproti tomu hrála na pět utkání, tam to je něco jiného. Má to svá pro a proti. Nemá cenu to více řešit.“

Plzeň jste doma dvakrát jednoznačně porazili. Je to výhoda?
„Nezapomeňme, že jsme tam nevyhráli. Proto si myslím, že šance jsou vyrovnané a v sérii nevidím favorita. Sice jsme skončili druzí a oni sedmí, ale bodový odstup nebyl takový. Je to nová soutěž, tam se nedá dívat dozadu, čekají nás jiné zápasy a tak to bereme. Čeká nás velice těžký soupeř, série bude docela dlouhá.“

Láme se v případě postupu do semifinále pardubický úspěch a neúspěch?
„Toto bych nyní neřešil. To záleží na tom, až nějaká série skončí. Myslím si, že také záleží na tom, jak se série odehraje. Každý soupeř má sílu, šance jsou vyrovnané u všech čtvrtfinalistů. Sportovní výsledek je důležitý, ale neměl by být pouze jediným hlediskem.“

Vyřazení z roku 2004 je pryč, díváme se pouze dopředu

Podle historie by na Pardubice měl čekat letos úspěch – po propadáku se v posledních letech vždy vyšvihly…
„Na statistiky nedám, protože se nám jich tu několik podsouvalo, jak jsme kde hráli a nevyhráli. To nejde brát do úvahy. Mužstvu věřím, máme sílu na to být úspěšní. Neříkám, že bych byl výrazně nervózní, ale napětí vzrůstá, jak se to celé blíží. Čekám skvělé zápasy, zkrátka vrchol sezony. Každý chce uspět, to platí i o nás. Nejsme ale přehnaně nervózní.“

Kdyby v kabině došlo k rituálům – přidáte se?
„Hráči ještě s ničím nepřišli, třeba si něco najdou. Určitě bych si předal podle toho, co to bude. Byl bych rád, aby vzali do úvahy můj věk, aby to bylo přiměřené. Pokud půjde o neholení, toho se nebojím.“

A co vlasy?
„Ostříhání je v pohodě, horší by byla barva. To bych se hodně rozmýšlel.“

Připomíná si kabina sezonu 2003-04, kdy Pardubice překvapivě vypadly s Plzní?
„Jednou jsme si krátce řekli o tomto. Ano, bylo to tady, ale vůbec se o tom nebavíme. To je dávno pryč, díváme se na přítomnost.“

Ale dávno pryč není vaše společné působení s Pavlem Hynkem na sparťanské a znojemské střídačce. Voláte si?
„Jsme v kontaktu, před jejich sérií jsem s Pavlem hovořil naposledy. Během série jsme to nestihli, nechtěl jsem ho vytrhovat. Poslali jsme si textové zprávy, popřál jsem mu k úspěchu, že jsem rád, že se na ně těšíme do Pardubic. On mi odepsal v podobném duchu.“

Čeká vás tedy souboj kamarádů?
„Je to souboj dvou týmů, my jsme jejich součástí. Tyto věci jsou na vedlejší koleji. Určitě ale na sebe nebudeme řvát a urážet se. Myslím si, že ze strany trenérů toto ani na hokej nepatří.“

Vzájemně se znáte, dlouho jste spolupracovali. Může to pro někoho z vás být výhodou?
„To se stírá. V každém mužstvu může trenér působit jinak, záleží na složení týmu. Možná některé věci to trošičku ovlivní, že si člověk řekne, jak by to udělal ten druhý, ale není to podstatné.“

Budete se snažit vymyslet při taktické přípravě něco, s čím se Pavel Hynek nesetkal?
„Není to vyloženě hledání výrazných novinek, to snad ani nejde. Musíme vycházet z toho, co jsme hráli v sezoně. Není tak jednoduché reformovat hru. V přesilovkách proměníme maličkosti, trošku změníme složení. V přesilovkách to je ale o improvizaci hráčů, tam je největší moment překvapení.“

Hodně lidí říká, že chcete-li vyřadit Plzeň, musíte ubránit Strakovu formaci. Je to skutečně tak jednoduchá rovnice?
„Vypadá to tak, ale horší je to provést v praxi. Takhle jednoduché to ale není. Plzeň je kompaktní tým se spoustou kvalitních hokejistů. I když se první lajna v prvním zápase prakticky nepodílela na výhře, tak to rozhodli jiní. Martin Straka a Tomáš Vlasák jsou opory, ale nemůžeme podcenit další vlastnosti týmu. To by byla velká chyba.“