V závěru jsem prodělal dva infarkty, oddychl si Marek Hovorka po bitvě se Zlínem

Kladno zvládlo třetí domácí utkání v řadě a i díky tomu si v boji o play off udržuje do závěrečných bojů velmi nadějnou pozici. Na svého dnešního soka a současně i na šestou příčku v tabulce tak ztrácí pouhé tři body. Zlín ale odehrál výborné utkání a byl ve hře dopředu velmi nebezpečný. Proti většímu úspěchu ale byla jednak jeho koncovka a také výborný Chábera v brance domácích, což byly faktory, které asi nejvíce rozhodly o bodech pro Rytíře.

Utkání ale gólově načal kladenský Marek Hovorka, který v patnácté minutě v závěru přesilové hry pevně zaparkoval před zlínským brankovištěm a počkal si na Látalovu přihrávku. Pro kladenské Rytíře to byl také letošní dlouho očekávaný gól číslo sto, na který čekali celých 87 minut. Hovorka si tak touto brankou a počtem sedmadvaceti kanadských bodů upevnil druhou pozici v týmové tabulce produktivity, o pouhý bod za Jaroslavem Kallou.

Branka s pořadovým číslem 100 nakonec padla na vás. Čekalo se na ní nakonec celkem dlouho, bavili jste se v kabině, kdo se trefí?
„Dělali jsme si na tohle téma srandičky, celá kabina to nakonec tipovala na Jirku Drtinu, že teď dá svůj první gól v sezóně a zároveň stý za tým. Nakonec jsem ho dal já. To je samozřejmě pěkné, ale důležité je vítězství, protože to byly strašné nervy. V závěru jsem překonal asi dva infarkty.“

V zápasech se Zlínem bývá vždy důležitá první branka. Ta se tentokrát sice Kladnu povedla vstřelit, ale soupeř překvapil možná až nečekaně aktivní hrou směrem dopředu, že? 
„Je to tak byli jsme překvapeni. Čekali jsme, že budou více bránit a hrát více odzadu. Ale oni na nás od začátku docela vlétli a my se první třetinu jen rozkoukávali. Měli více šancí, ale nám trochu pomohl ten přesilovkový gól. Pak sice vyrovnali, ale důležité bylo, že jsme už dál neinkasovali a naopak dali druhý gól my. Pak už jsme to se štěstím ubránili.“

Co se stalo v závěru utkání, kdy od poloviny padesáté osmé minuty hraje Kladno přesilovku a místo poklidného ubránění výsledku se na Cháberu valil jeden útok Zlína za druhým?
„Já opravdu nevím a jak jsem říkal - dva infarkty. Měl jsem srdce až v krku, ten závěr si ale nedokážu vysvětlit.“

Vraťme se k vaší brance, kdy jste si na brankovišti počkal na finální přihrávku. Vypadalo to, že bylo pro obránce nemožné vás tam odsud dostat?
„Důležité bylo, že jsme se dokázali udržet v pásmu, protože nám tam předtím puk párkrát trochu poskakoval. Výborně to zahráli Tomáš Knotek s Martinem Látalem a já se postavil před bránu. Trochu jsem byl i překvapený, že mi bek nechal tolik prostoru. Látal to dobře přečetl, dal mi přesnou přihrávku na brankoviště a já už jen puk ztečoval mezi nohy gólmana.“

Po Brnu další soupeř, který zde odehrál ze svého pohledu výborné utkání. Je pro vás pozitivní, že i tak dokážete soupeře nakonec výsledkově přetlačit?
„Je důležité, že vyhráváme doma a to je základ toho, kde jsme v tabulce. Dobře víme, že nám to venku moc nejde a body máme především z domácích zápasů. Teď už to je hlavně o bojovnosti, o osobní statečnosti a o tom, kdo víc chce. A zatím se i štěstí přiklání trochu k nám.“

Sledujete po posledních podařených zápasech i vyšší příčky, než jen předkolo?
„Dá se říct, že až po šestou příčku ano. Ale zase na druhou stranu musíme sledovat i mužstva až do třináctého místa, protože zase stačí dva nebo tři nepovedené zápasy a jste zase dole.“

Čekají vás teď dvě utkání venku - v Brně a Karlových Varech, tedy opět se soupeři z okolí v tabulce. Co si od těchto zápasů slibujete?
„Ty poslední zápasy budou o vlastnostech, které jsem už zmiňoval. Bojovnost, statečnost, dát do toho více srdce a obětavosti. A že to půjde na úkor hokejové krásy, s tím se teď nedá nic dělat. Hraje se na výsledek. Zkusíme i tam nějaké body urvat.“

Zažil jste loni s Kladnem závěr sezóny, kdy se tu hrálo o bytí a nebytí. Jaký je to rozdíl oproti dnešnímu boji o play off?
„Minulý rok to bylo strašné, nastupovali jsme do do utkání s tím, o kolik prohrajeme. Kdežto teď je ta sezóna úplně jiná. Jsme v takové lehké euforii, hrajeme o play off, což Kladnu několik let chybělo. Je to jen dobře a na uplynulé sezóny nejradši zapomenout.“