(SOČI, od našeho zpravodaje) Do olympijské nominace se dostal dodatečně, až místo zraněného Vladimíra Sobotky. Ale Martin Erat má co nabídnout, v Soči zatím hraje velmi dobře. Bruslí do posledních sil, bojuje, už má na kontě i první gól, což je letos v jeho případě obzvlášť povzbudivé. Bronzového medailistu z her v Turíně totiž dosud trápila střelecká smůla, před hrami dlouho čekal na ukončení střelecké smůly a v NHL ji zlomil až krátce před odletem směr Rusko.
Bývalý hokejista Zlína se v národním týmu objevil po delší době, zaujal zbraněmi a přednostmi, na jaké jsme u něj byli zvyklí. Erat navázal na dosud poslední představení během šampionátu 2012, vyniká dravostí a také nasazením. Tenhle dříč do olympijského mužstva pasuje. Proti Lotyšku navíc přidal první gól. "Aleš Hemský zatáhl puk, dal ho doprostřed Davidu Krejčímu a ten mně do tandemu. Já se jen snažil střílet podél brankářova betonu, aby to gólman neviděl," popisuje.
Tahle akce dodala českým reprezentantům klid. Zápas se vyvíjel správným směrem, i když soupeř kousal a rozhodně nebyl snadnou kořistí. "Lotyši hráli výborně. Mají výhodu v tom, že jsou tři čtyři roky pohromadě. Jsou zvyklí na velký kluziště. Snažili se nás dohrávat, my to měli pod kontrolou. Ale vždycky jsme se nechali blbě vyloučit a pak se dávali deset minut dohromady," popisuje.
Systém olympijského turnaje je poněkud specifický. V základní skupině se hraje o přímý postup do čtvrtfinále, ovšem i vítěze čeká klíčový zápas k tomu, aby pronikl do medailové rulety. Ostatní musejí podstoupit semifinále, nicméně princip "náhlé smrti" platí také. Jen o jedno utkání dřív. Účastníci se tedy chtějí patřičně naladit, seřadit šiky. Najít optimální pohodu a složení sestavy.
Reprezentanti nejsou výjimkou, Erat to potvrzuje. "Potřebujeme se dát co nejvíc dohromady, abychom hráli každé utkání lépe a lépe. Pokud budeme dodržovat, co máme, bude to do těch rozhodujících utkání plus," tvrdí. Sám se snaží přispět především energií, trefa do sítě Lotyšů je pro útočníka Washingtonu sladkou odměnou.
Na podobnou radost čekal v NHL marně týdny a měsíce, v Soči ale střelecká smůla zmizela. "Od Vánoc se snažím hrát novou sezonu. Co bylo, to bylo. Navíc já se nedívám na to, jestli dávám góly. Zajímá mě jedině vítězství," upozorňuje. Odchovanec třebíčského hokeje má co nabídnout, kromě pohybu,síly a bojovnosti také přehled. A zkušenosti. Erat je na třetí olympiádě, v Turíně a Vancouveru odvedl své.
"Na olympiádách jsem těch gólů dal víc," odmítá, že by překonání Edgarse Masalskise nějak víc prožíval. "Pro nás je důležitá výhra. A hlavně to, že hrajeme stále lépe." Výkon mužstva měl skutečně vyšší parametry. Lotyši nejsou na úrovni Švédů, ale český tým odvedl bez ohledu na to kvalitnější práci. "Lépe hrajeme od poloviny zápasu se Švédskem, akorát se musíme vyvarovat zbytečných faulů," velí.
V brance se uvedl Ondřej Pavelec, který premiérové klání v Soči strávil pouze na tribuně. "Ondru znám, vím, jaký je to gólman. Co dokáže. Chytá výborně a doufám, že nám to s ním vyjde k medaili. A nejlépe ke zlatu," pokračuje. Proč ne, přihodit se může cokoli. Kolikrát v minulosti se už stalo, že forma českého výběru stoupala z Macochy až na Sněžku. Ale na podobné úvahy je teď ještě brzy.
Pozornost třeba zaměřit na sobotní utkání se Švýcarskem. "Hrají výborný hokej už deset let a můžou se srovnávat s kýmkoli. Dneska už je těžké si vybrat. Máte jedno, jestli jdete na Švýcary nebo na Lotyše," zmiňuje. Jakmile poslední bitva základní skupiny vypukne, vyhlášený dříč se zase pustí do práce. Jeho neúnavné bruslení zase doprovodí specialitka, kterou Martin Erat v Soči mívá.
Při zápasech krouží po ledě s vystrčeným chráničem zubů, přičemž ho jen tak přidržuje v ústech. Pomůcka tím pádem ztrácí ochranný efekt. "Jsem na to zvyklý," usměje se. "Občas si to do pusy dám, občas ne. Ani nad tím nepřemýšlím. Snažím se, abych měl něco v puse a mohl to žvýkat," říká o chrániči, který je opatřen českou vlaječkou a vyroben byl za Atlantikem.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718