Ústí nad Labem tápe. Nedáváme góly, mrzí kapitána Antoše

Ke krizi mají daleko, ale roli favorita soutěže také nesplňují. Hokejisté Ústí nad Labem na začátku nové sezony tápou. Už sice dokázali vyhrát v Jihlavě, zároveň však nečekaně prohráli na ledě předposlední Olomouce. „Určitě se nám nedaří tak, jak bychom si představovali,“ přiznává Milan Antoš, jedna z předsezonních posil ambiciózního celku z první ligy.

Přitom rozjezd do soutěže nebyl špatný. Ústí v prvním zápase porazilo Třebíč, poté vybojovalo cenný bod na ledě Mladé Boleslavi, dalšího z favoritů ligy. „Jenže pak jsme doma neporazili Sarezu Ostrava, to bylo prvního zaváhání,“ připomíná pětatřicetiletý útočník. Následné vítězství v Jihlavě zkalila další remíza s Chomutovem a především prohra v Olomouci.

Hanáci byli do středy na předposledním místě tabulky, se ziskem pouhých dvou bodů. Ústí však porazili 4:3 a připsali si premiérové vítězství v sezoně. „Moc nás ta prohra mrzí. Zápas se nám vůbec nepovedl. Nenašel se hráč, který by utkání otočil. Hráli jsme opravdu hrozně,“ přiznává Antoš.

Ze šesti zápasů Ústí vyhrálo pouze dva, získalo devět bodů a v tabulce mu patří až sedmá pozice. „Sehráli jsme dobré zápasy se silnými soupeři, s Chomutovem, Jihlavou, Mladou Boleslaví. Jenže v zápasech, v nichž bychom měli vyhrát, se nám nedařilo.“

Před začátkem sezony vedení klubu jednoznačně vyhlásilo: cílem je účast v extraligové baráži. Zatím se tým drží těsně nad hranicí účasti v play off.„Nepředvádíme nic světoborného, ale zase to není žádná tragédie. Odehraných je teprve šest zápasů, na první místo ztrácíme čtyři body,“ snaží se Antoš mírnit obavy fanoušků.

„Máme nový tým, mužstvo si teprve sedá. Nejsme České Budějovice ani Kladno, abychom od začátku do konce sezony vedli tabulku, pokud možno s desetibodovým náskokem. Kdybychom zvládli zápas v Olomouci a měli o tři body víc, byli bychom absolutně v klidu. Ani teď není důvod k nějaké panice,“ domnívá se.

V čem je největší problém severočeského mužstva? „Nedáváme góly,“ lituje Antoš. „Ve třech zápasech, co jsme remizovali, jsme si vytvořili obrovské množství vyložených šancí, hlavně v první třetině, jenže jsme je neproměnili. Třeba v Olomouci jsme nastřelili tři tyče. Pak se začínáme bát o výsledek.“

Sám Antoš, který přišel v létě z pražské Slavie, se v koncovce také trápí. Stále čeká na svůj první letošní gól. „Nejsem spokojený, mohl bych hrát lépe,“ říká sebekriticky. „Ale to, že jsem ještě neskóroval, mě tolik netrápí. Nejsem tady od toho, abych dal čtyřicet gólů.“

Jeho přednosti jsou jinde. Antoš má pověst bojovníka, trenéři spoléhají na jeho vůdčí schopnosti a zkušenosti. Ne náhodou jako nejstarší hráč mužstva nosí na hrudi kapitánské céčko. „Ještě jsem si na to moc nezvykl. Ale až se nám začne dařit, určitě to půjde líp,“ usmívá se.

Antoš přiznává, že se po jedenácti letech v extralize teprve seznamuje s hokejem v první lize. „Rozdíl je docela veliký. V nasazení, přesnosti přihrávek i taktice, která není tak propracovaná. Zvykám si, zatím s tím mám trochu problémy.“

V následujících dnech čekají hokejisty Ústí nad Labem zápasy proti celkům z chvostu tabulky. V sobotu přijede na sever Čech poslední tým z Jindřichova Hradce, v pondělí Lvi narazí na předposlední berounské Medvědy. „Jsou to pro nás dva důležité zápasy, musíme je vyhrát za každou cenu a získat pohodu,“ uvědomuje si Antoš.