Tři body doma, teď si užiju Sotomayora, těší se brněnský útočník Jozef Balej

Šest domácích utkání v řadě prohrála v předchozích kolech Kometa Brno. Černou sérii přerušila až v 45. extraligovém kole, kdy doma v duelu s nevyzpytatelnou Spartou zvítězila gólem Radka Procházky 1:0 a rozjásala modrobílé ochozy. Cesta za vítězstvím ale nebyla jednoduchá, Brňanům stála v cestě houževnatá sparťanská obrana, navíc hráči soupeře mohli hrát vzhledem k bodové situaci v tabulce už bez nervů. „Zato my jsme si je užili až do samotného závěru,“ komentoval nejtěsnější možnou výhru brněnský útočník Jozef Balej (na snímku), který se na led vrátil po zranění.

Jak důležitá je výhra nad Spartou v souvislosti s tím, že jste předtím doma šestkrát prohráli?
„Určitě hodně, hlavně po psychické stránce to byl snad nejdůležitější zápas. I když ony teď budou důležité už všechny. I fanoušci byli rádi, jak jsme mohli vidět, takže se nám trochu ulevilo, že jsme konečně potěšili i je.“

Nebyli jste v úvodu utkání nervózní? Byl to přece jen opravdu důležitý zápas.
„Já sám za sebe můžu říct, že jsem nervózní určitě nebyl. Ale je pravda, že šlo vidět, jak jsme málo stříleli, do brány jsme mohli jít mnohem víc. Chvílemi byl ten zápas velmi opatrný, ale taky jsme si vypracovali i nějaké šance. Sice trochu nervák na konci, ale důležité je, že jsme vyhráli.“

Čím byla způsobena ta částečná nervozita?
„Každý z nás si uvědomoval, jak důležitý je to zápas, a nikdo jsme nechtěli udělat nějakou zbytečnou chybu. Takže jsme se soustředili každý sám na sebe, a to potom někdy může vypadat, že hrajeme opatrně.“

Vrátil jste se po zranění na led v pravou chvíli, zdá se.
„Tak určitě. Ale pro mě je každá chvíle ta pravá. Jsem samozřejmě rád, že můžu po doléčení zranění konečně hrát.“

Věděli jste, co od soupeře čekat?
„Jako vždycky, i teď jsme měli před zápasem rozbor videa, kde jsme studovali jejich herní situace, jak hrají přesilovky, oslabení, jak se pohybují ve středním pásmu. A podle toho jsme se snažili navodit takový systém, aby vyhovoval nám a abychom Spartu přehráli. Určitě si nemyslím, že by byl soupeř nějak laxní, i v situaci, v jaké teď je, potřebuje uhrát každý bod.“

Napadlo by vás, že můžete na Spartou vyhrát tak hubeným výsledkem?
„To je spíš než pro mě otázka pro nějakého věštce… ale my takovou výhru rozhodně bereme.“

Co padlo v kabině za slova před poslední třetinou, do které jste šli s jednobrankovým náskokem? Že hru zabetonujete, nebo že se třeba pokusíte přidat druhý gól?
„No rozhodně jsme si řekli, že se nebudeme hnát někam dopředu. Vycházet musíte v takové chvíli jedině z obrany tak, aby nikdo neudělal zbytečný kiks, abychom hráli s rozumem, s klidnou hlavou.“

V posledních deseti vteřinách utkání se dvakrát vracela časomíra zpět, to vám na klidu asi moc nepřidalo.
„Nevím, co se tam stalo, ale tak aspoň se pobavili diváci na stadioně i u televize. Sparťani se asi moc nebavili, ale to už byla jejich chyba.“

Do sestavy jste se vrátil po poměrně dlouhé pauze způsobené zraněním, na ledě bylo všechno v pořádku?
„Jo, mně nic nechybí. Herně jsem se cítil dobře, jsem ve výborné fyzické kondici a ani psychika pro mě není žádný problém.“

V sobotu vás čeká dost netradiční zážitek, jedete se podívat na atletický mítink do Hustopečí. Těšíte se?
„Velmi. Bude to pro mě určitě zajímavé, potkáme se tam se světovým rekordmanem Javierem Sotomayorem, a potkat se s takovou hvězdou, to se nepoštěstí každý den.“

Jaký vlastně máte k atletice osobně vztah?
„Hodně kladný, moje manželka hraje profesionálně volejbal, takže i k jiným sportům než k hokeji mám velice kladný vztah a chodím se na ně dívat.“