Trénuje australskou reprezentaci a staví dům v Sydney. Zapustil jsem tu kořeny, říká Vladimír Rubeš

Vladimír Vůjtek a Vladimír Rubeš. Tihle dva muži mají společného víc, než si možná myslíte. Jsou to totiž momentálně jediní dva Češi v pozici hlavních trenérů jiného než českého reprezentačního výběru. Zatímco Vůjtek vede výběr Slovenska, aktuálního vicemistra světa, Rubeš stojí na lavičce Austrálie, která je momentálně na 32. místě žebříčku IIHF. "Samozřejmě bych stál raději na té slovenské. Ostatně, Vladimír jako Vladimír," usmívá se Rubeš, jenž žije od roku 1996 v Sydney.

Trenérská práce na opačném konci planety je stejná, jako všude jinde. "Smlouvu mám zase na jeden rok," popisuje situaci u australské reprezentace. "Záleží, jak dopadneme na mistrovství světa, ale víc jak tři sezony u nároďáku tady ještě nikdo nepřežil," vypráví Rubeš, který na lavičce Austrálie strávil už dva roky. Jeho svěřenci navíc loni sestoupili z první divize, kde jim v rozhodujícím duelu s Litvou citelně chyběl zraněný Nathan Walker.

V dubnu čeká Australany turnaj v Záhřebu. Proti domácím Chorvatům, ale ani Španělsku či Belgii to nebude mít Rubešův výběr jednoduché. "Proti poslednímu šampionátu budeme mít skoro nový tým," říká absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze. "A hlavně - minule nám stačilo vyhrát jeden zápas. Teď budeme muset zvítězit ve všech pěti."

[image 275441 right 0]Rubešova hráčská kariéra v Česku je spojena s Uhelnými sklady Praha, Slaným a Bohemians. V jednom týmu se kdysi sešel s dnešním agentem Robertem Spálenkou, koučoval je začínající Marian Jelínek. Po ukončení studia působil jako hrající trenér v Benešově a v březnu 1996 vyrazil do Austrálie. Mezitím stihl i tři sezony v nižších severoamerických soutěžích. V roce 2000 pak  získal australské občanství. "Chtěl jsem hrát za národní mužstvo," vysvětluje. U protinožců získal Vladimír Rubeš celou řadu jak kolektivních, tak individuálních trofejí a je považován za jednoho z nejlepších tamních hráčů všech dob.

Rubeš si přeje, aby Austrálie nebyla jeho poslední hokejovou štací. "Jenže angažmá třeba v Česku nebo v Evropě vůbec je s mým australským pasem téměř nemožné," uvědomuje si. Do Prahy se vrací každý rok, ale v Sydney přece jen zapustil kořeny. Momentálně dostavuje domek. "Je to blázinec, musíme zařídit všechno vybavení - světla, kuchyni, podlahy, koupelny, dlaždičky… Seznam je nekonečný."

V Austrálii se manželům Rubešovým narodily i dvě děti. Desetiletý Fillip zvládá kromě hry na saxofon i hokej, a to nejen jako hráč. "Za dva roky by mohl pískat na čáře dětské soutěže," líčí jeho koníček otec Vladimír. "Ale to by asi dělal hlavně pro těch dvacet dolarů, co dostane po zápase." Tříletá dcera Tayah se zhlédla pro změnu v Rafaelu Nadalovi.

[image 275411 left 0]Domek Rubešových funguje v Sydney jako český ostrůvek. "Teď je tady s námi manželčina maminka," líčí Rubeš. "Bude tu do června, pak očekáváme neteř." Mezitím se pro změnu přesune pražský rodák zpět do Čech. Nejprve do Prahy, poté jej čeká na začátku dubna soustředění australské reprezentace v Ostravě.

Na to ale ještě kouč nemyslí. I v Austrálii totiž už vypukla vánoční horečka. "Ale není to jako český advent," popisuje Rubeš dění na opačném konci světa. "Všichni buď blázní v obchodních domech, nebo leží na plážích." Sám přiznává, že shánění dárků není zrovna jeho hobby. "Hledám všechno na internetu," tvrdí. "Je to nejpohodlnější cesta, jak nakupovat. Fillip si napsal seznam a Tayah chce to, co on."

Kromě všech ostatních povinností zvládá Rubeš ještě i funkci hrajícího trenéra. Za Sydney Bears letos nastupoval po boku Tomáše Landy, který má v Austrálii výborné jméno. "Měl by přijet i za rok," těší se Rubeš. "Kvůli němu bych ještě jednu sezonu dal. A navíc - finále ročníku 2013 se bude hrát v den mých 43. narozenin. To by přece byla krásná tečka, ne?" směje se.