Trenér nás nechává hrát svou hru, pochvaluje si vydařenou sezonu David Krejčí

V prvním utkání po přestávce věnované víkendovému setkání hvězd znovu potvrdil svou důležitost pro Boston. V prodloužení duelu s Washingtonem dostal puk do sítě s pomocí odrazu od protihráčovy brusle. Ještě předtím nám stihl povyprávět o letošní pohodě, která vládne v kabině Bruins, o svém hokejovém dospívání i úplných začátcích.

Na úvod našeho rozhovoru bych vás chtěl poprosit, jestli byste mohl čtenářům přiblížit své hokejové začátky. Jak na tu dobu vzpomínáte?
„No to je už hodně dávno. Tak ve třech nebo ve čtyřech letech jsem začal bruslit. Pak jsem vzal do ruky hokejku, začal pravidelně trénovat a hrát zápasy. K hokeji mě přivedl táta Zdeněk, který ho hrál a potom dělal hokejového rozhodčího. S bráchou jsme se chodili dívat na zápasy, které soudcoval a tehdy mě začal hokej hodně bavit.“

Každý mladý hokejista má své idoly. Kdo patřil mezi ty vaše?
„Když jsem vyrůstal, tak bylo v NHL známé především jedno jméno. A to byl Jaromír Jágr a vlastně i Dominik Hašek. Můj idol byl vždycky Jágr, jenže tím, jak člověk postupně stárne, přestává mít idoly a zůstane jen obdiv k dovednostem jednotlivých hráčů. V dětství se mi ale určitě nejvíc líbil Jágr.“

Po odchodu do zámoří jste nejprve působil v juniorské QMJHL. Jakou zkušenost jste v ní udělal?
„V té době, kdy jsem v ní hrál, měly týmy vždycky dvě šikovné lajny. V každém mužstvu byl jeden nebo dva hráči, kteří vyčnívali nad ostatní. S NHL se to vůbec srovnávat nedá, v ní je všechno mnohem rychlejší, hráči jsou větší, silnější a hlavně zkušenější. V juniorech jsme mohli hrát otevřený hokej, v NHL je to hodně o taktice, každý hráč si musí plnit své úkoly. Soutěž je dnes hodně vyrovnaná. V nové NHL už nemají týmy jen jednu dobrou řadu, každé mužstvo spoléhá na tři kvalitní útoky a někdy umí skórovat všechny čtyři formace.“

Postupně jste si vybojoval pozici, stal se řádným členem sestavy Bostonu, kde pravidelně hrajete. O něčem takovém sní snad každý kluk. Co všechno bylo potřeba udělat, aby se vám to podařilo?
„Svou první profesionální sezónu jsem strávil na farmě. Během působení v záložním celku Providence Bruins jsem zjistil, co všechno potřebuji zlepšit, abych se dostal do NHL. V létě jsem na sobě tvrdě pracoval, nemyslím tím jen trénink v posilovně nebo na ledě. Patří k tomu také dobrá strava, člověk musí dodržovat správnou životosprávu, neponocovat na diskotékách a podobně. Snažil jsem se prostě všechno podřídit jedinému cíli a věděl jsem, že je to správná cesta. Byl jsem rozhodnutý udělat všechno pro to, aby se mi podařilo dostat do NHL.“

Jak jste prožíval svou premiéru v NHL?
„Na první zápas si velmi dobře vzpomínám. Bruins mě na začátku ledna 2007 povolali z farmy a nastoupil jsem v Buffalu. Během třetího střídání jsem však inkasoval tvrdý bodyček a můj první start v soutěži skončil otřesem mozku.“

Později jste dostal další šanci. Byl jste v prvních zápasech v NHL hodně nervózní? Jak se k vám v tu dobu chovali zkušenější spoluhráči?
„Ze začátku mi kluci radili, ať hraji v klidu. Vysvětlovali mi, že je to jen další zápas, akorát ve vyšší soutěži. Snažili se mě prostě uklidnit. V prvních zápasech v NHL je každý mladý hráč nervózní. Spoluhráči mi říkali, ať se snažím předvést hru, která mi pomohla se sem dostat. Postupně nadbytečná nervozita vymizela.“

Dříve jste měl číslo 44, dnes nosíte 46, jak k výběru tohoto čísla došlo?
„Šestačtyřicítku jsem dostal v prvním kempu po draftu. V kempu totiž neoblékáte jen tréninkové dresy, dostanete i takové, na kterých jsou čísla a jmenovky, aby vás všichni poznali. A mě tehdy před čtyřmi nebo pěti lety Bruins přidělili číslo 46. Minulý rok se mě ptali, jestli ho chci změnit, ale nechtěl jsem. Zas tolik mi na tom nezáleží a navíc se mi šestačtyřicítka líbí.“

Myslíte si, že se vám letos daří především díky tomu, že má Boston takovou formu. Nebo spíš sklízíte ovoce tvrdé letní přípravy?
„Řekl bych, že obojí. Myslím si, že to není jenom tím, že se daří celému týmu, určitě mi letní příprava hodně pomohla. Když ji neošidíte, můžete pak výsledky letní dřiny zúročit v zápasech. Pokud ji zanedbáte, tak vám hrozí nevyrovnané výkony, což vás může dostat do situace, kdy budete pendlovat mezi prvním týmem a farmou. Já na letní přípravu hodně dám a snažím se dělat správné věci. Jak už jsem řekl, snažím se trénovat a dodržovat životosprávu, velmi důležitá je správná strava.“

Jak tedy probíhala letošní příprava?
„Vždycky po sezóně mi Boston připraví na léto tréninkový plán. Před letošní sezónou jsem trénoval s Petrem Vránou, který hraje v New Jersey. Také jemu dali Devils instrukce, na čem by měl zapracovat a my jsme si to potom spojili dohromady. Já nejsem zrovna silový hráč, takže pro mě je třeba zbytečné přehánět to v posilovně.“

Dnes patříte k nejnebezpečnějším forvardům soutěže. S Patrikem Eliášem na dálku soupeříte o nejproduktivnějšího českého hráče. Hodně nositelů známých jmen se vám dnes kouká na záda. Něco takového určitě potěší.
„Určitě je to fajn pocit. Přál bych si, aby se moje kariéra ubírala dál směrem nahoru. Doufám, že to není jen těch letošních 50 zápasů, kdy se mi dařilo. Věřím tomu, že když budu na sobě tvrdě makat, budu plnit trenérovy požadavky, tak se mi podaří zůstat na vysoké úrovni. Chtěl bych se pořád zlepšovat a bojovat s těmi nejlepšími o nejvyšší pozice.“

Kouknete se po utkání, jak se Eliášovi vedlo?
„Pro mě je nejdůležitější úspěch týmu. Patrikovi držím palce, je to Čech. Jednou za čas mrknu na internet, abych zjistil, jak na tom jsme, ale to neznamená, že bych Patrikovi přál něco špatného. Na dálku s ním určitě nesoupeřím, soustředím se na svůj výkon.“

V minulosti jste tak často neskóroval, teď jste druhým nejúspěšnějším střelcem mužstva. Co se změnilo, věnoval jste se v létě speciálně nácviku střelby?
„Po minulé sezóně jsem věděl, že potřebuji zlepšit střelbu, abych se mohl prosadit proti tak kvalitním gólmanům, kteří v NHL jsou. Proto mi táta v létě přitáhl na zahradu hokejovou branku a já na ni střelbu trénoval.“

Boston trénuje Claude Julien. Jak spolu vycházíte?
„Já jsem spokojený. Na ledě mi dává hodně prostoru, takže jsem rád. Mužstvo zatím šlape. Julien ví, co má s námi dělat, jakou hru nás nechat hrát. Moc dobře ví, co od nás může čekat. My se řídíme jeho pokyny a zatím nám to vychází.“

Jaký je to trenér?
„Julien hrával hokej, takže mu rozumí. Je to velmi dobrý taktik a komplexní kouč. Má hodně asistentů, s nimiž denně studuje video ze zápasů. Je to určitě jeden z nejlepších trenérů, které jsem ve své dosavadní kariéře měl.“

Snažil se vás Julien předělávat k obrazu svému?
„Ani ne. V NHL je třeba samozřejmostí, že musíte dohrát každý souboj. Pokud byste takový střet se soupeřem nedokončili, tak vás na to trenér upozorní. Ale určitě mě nikdo nenutí, abych vyhledával souboje nebo se dokonce pral. Dokud se člověku daří, a je to prospěšné týmu, tak nás trenér nechá hrát svou hru.“

Boston vede tabulku Východní konference i celé soutěže, je to pro vás překvapení?
„Já jsem konkrétně nevěděl, co mám od letošní sezóny očekávat, v létě se totiž udělalo pár trejdů a podpisů. Nějaké kluky jsem vůbec neznal, takže jsem nevěděl, jak to bude vypadat. Ale povedl se nám začátek a kluci v kabině jsou výborní, máme dobrou partu a hlavně jsme všichni naladění na stejnou vlnu. Všechny čtyři pětky si poctivě plní to, co po nás trenér chce.“

Brankářský tandem Thomas - Fernandez si vede skutečně velmi dobře. Jak spolu oba gólmani vycházejí, musí být mezi nimi přece velká rivalita?
„Jsou to kamarádi, ale určitě mezi sebou nějakou menší rivalitu mají. Každý chce být jednička týmu. Ale není to tak vyhrocené, že by jeden chytal a druhý mu přál, ať dostává góly. Navzájem si přejí úspěch a vědí, že dostánou šanci. Tady prostě celý tým - brankáři, obránci, útočníci - momentálně táhne za jeden provaz a funguje nám to. Máme mezi sebou výborné vztahy, všichni spolu skutečně dobře vychází.“

Se kterým ze spoluhráčů si na ledě i mimo něj nejlépe rozumíte?
„Na ledě to bude určitě s Blakem Wheelerem, se kterým hraji od začátku sezóny a mimo led s Vláďou Sobotkou, a taky i s Wheelerem. Občas se všichni tři společně sejdeme a hrajeme na X-boxu Guitar Hero, což je pohodová hra na odreagování.“

Sezóna se teprve přehoupla do své druhé poloviny, přesto bych se chtěl zeptat, jak reálně vidíte šance Bostonu v letošním play off? Jen účast ve vyřazovacích bojích asi nebude pro tak ambiciózní celek, jaký Boston letos má, hlavním cílem.
„Hráči o něčem takovém ještě vůbec nepřemýšlí. My bereme zápas po zápase, týden po týdnu. Chtěli bychom vyhrát základní část soutěže. Určitě se však budeme snažit skončit alespoň mezi čtyřmi nejlepšími týmy Východní konference, abychom úvodní zápasy play off hráli na domácím ledě. Play off je ale úplně jiná kapitola a my v něm budeme chtít dojít co nejdál.“

Momentálně je o vás velký zájem. Nemáte už problém vyjít do bostonských ulic? Poznávají vás fanoušci na ulici, neobtěžují vás třeba v restauraci?
„Lidé v Bostonu respektují soukromí hráčů. Když jdeme třeba na večeři a někdo nás pozná, tak nám popřejí hodně štěstí do dalších zápasů. Ale rozhodně se k nám fanoušci chovají slušně a nikdo nás neobtěžuje.“

Jaký názor máte na zápasy NHL pod širým nebem - Winter Classic?
„Myslím si, že je to dobrá akce. Nedělal bych ji moc často, jednou za rok, možná by bylo lepší jednou za dva nebo tři roky. Určitě to musí být výborný pocit, hrajete venku a před tolika lidmi. Všechno, co se kolem toho děje, je výborné pro hokej. Někdy bych si v takovém utkání rád zahrál.“

O víkendu se v Montrealu uskutečnilo Utkání hvězd. Mrzí vás, že jste nebyl nominován? Na druhou stranu, i krátký odpočinek vám může dodat hodně sil.
„All Star Game je All Star Game, a kdybych dostal pozvánku, tak bych tam jel určitě s radostí. Ale jsem rád za to, že jsem mohl mít čtyři dny volna, které jsem využil na relaxování.“

Váš spoluhráč a kapitán Bruins Zdeno Chára překonal v dovednostních soutěžích rekord ASG v rychlosti střelby. Už jste to s ním rozebíral?
„Já mu hned poslal zprávu, že mu gratuluji a on mi poděkoval, ale jinak jsem s ním ještě o tom nemluvil. My jsme měli v pondělí trénink, ale hráči, kteří se zúčastnili ASG, dostali volno. Z televizních záběrů bylo vidět, že má z rekordu velkou radost.“