Tomáš Vincour si pochvaluje první rok v Edmontonu, teď však myslí na úspěch osmnáctky

Společně s Milanem Dóczym je zatím jediným zámořským krajánkcem v sestavě české reprezentační osmnáctky, která zahájila přípravu na mistrovství světa I. divize v polské Toruni. Tomáš Vincour strávil letošní sezonu v kanadském juniorském týmu Edmonton Oil Kings. Válel Western Hockey League, poznával tamní život i hokejový styl. "Byla to neocenitelná zkušenost, určitě jsem loni v létě udělal dobře, když jsem se pro odchod rozhodl," konstatuje talentovaný odchovanec brněnského hokeje.

Vincour zamířil do Edmontonu, který si ho vybral coby jedničku loňského CHL Import Draftu. "Jednalo se o nový tým, který měl dost mladý kádr. To byla naše nevýhoda. Když šlo do tuhého, někteří kluci se báli hrát. Vedení nemělo takové ambice. Chtěli jsme se adaptovat, přizpůsobit se. Příští rok se plány zvednou, od týmu se bude čekat postup do play off," konstatuje.

Před odchodem patřil Tomáš k největším nadějím českého hokeje. Za reprezentační šestnáctku hrál o rok dřív než ostatní zástupci jeho ročníku. Brzy naskočil do první ligy dospělých, Vincourovy schopnosti zřetelně vynikaly. Teď sám tvrdí, že mu prospěl přesun do Kanady. "Začátky byly těžké. Znáte to - jiná země,. jiný jazyk, jiné zvyky," říká s nadhledem.

Chvíli zápolil s angličtinou. "Ještě s jedním spoluhráčem jsem chodil v Edmontonu do školy, brzy jsem mluvil celkem obstojně." A hokej? "Ten je v mnoha směrech odlišný. Dřív se nastřelují puky, hra vychází z menšího kluziště. Hodně soubojů, často se tam chodí do těla. Ale to mi nevadilo. Myslím, že něco takového jsem přesně potřeboval," reaguje.

Edmonton se pohyboval mimo pozice pro play off, Vincour se zařadil k největším oporám. Během 65 utkání WHL nastřílel 16 branek a na dalších 23 přihrál. To je na nováčka slušná bilance. "V Edmontonu jsem se cítil velice dobře. Bydlel jsem u fajn rodiny, navíc ve městě sílí můj agent Rich Winter. Když jsem něco potřeboval, pomohl mi on nebo Wintrův spolupracovník pan Bílý," děkuje na dálku.

V týmu si rozuměl se všemi hokejisty, nejblíž prý měl ke Švédovi Figrenovi. "Startoval u nás nedávno na dvacítkách, je to výborný hráč i kluk. Poprvé jsme se poznali už během cesty letadlem z Evropy. Tehdy jsme si moc nepopovídali, moje angličtina byla špatná," vzpomíná. V sezoně přivítal Vincour na krátkých návštěvách rodinu. "Klub mi vyšel vstříc, zhruba na dva týdny přijela nejprve přítelkyně a pak i mamka se sestrou. Máma viděla, že je o mě dobře postaráno. Hned byla klidnější."

Tomáš také bedlivě sledoval dění doma, zejména tedy v mateřské Kometě Brno. "Byl jsem v kontaktu s některými spoluhráči, na internetu jsem se díval na všechny novinky. Hodně informací mi předávala také máma," hlásí. Na dálku čerpal rady od šéfa brněnského klubu Libora Zábranského, jenž je Tomášovým bratrancem. "Libor hodně dokázal. Ví, co říká, hokeji rozumí. Hrál v Americe, jeho postřehy si beru k srdci," přiznává.

V těchto dnech může Vincour fandit Kometě přímo. Sezonu totiž předčasně ukončil, pro Oil Kings ročník skončil posledním utkáním základní části WHL. "Domů jsem přiletěl minulou středu a ještě se trošku peru s časovým posunem. Ráno nespím, odpoledne se mi pro změnu klíží oči. Brzy to však bude v pohodě," usmívá se.

O víkendu už se Vincour potil v trénincích během úvodního soustředění osmnáctky, které vypuklo v Benátkách nad Jizerou. "S vedením týmu i s trenéry jsem byl delší dobu v kontaktu. Věděl jsem, že bych mohl přijet. Mám z toho radost, reprezentace je pro mě obrovská čest. Opravdu si moc vážím pocitu, že mohu mít na sobě národní dres," upozorňuje.

Juniorský výběr se chystá na mistrovství světa I. divize v polské Toruni. "Chceme vrátit náš hokej mezi elitu, to je jasný cíl. Víme, že nás čeká těžká práce. Turnaj se hraje systémem každý s každým, což klade nároky na psychiku. Nesmíme zaváhat, abychom pak v závěru nemuseli postup honit v nějaké obtížné situaci. Soupeři jsou trošku nečitelní, v žádném případě si nemůžeme dovolit jakékoli podcenění," připomíná.

Ačkoli hrál Vincour celou sezonu v zámoří, a s osmnáctkou kromě loňského červnového soustředění nestihl jedinou společnou akci, okamžitě do týmu zapadl. "Spoustu kluků jsem znal, s těmi ostatními jsme se rychle sblížili. Myslím, že máme dobrou partu. Chceme uspět. Budeme pohromadě skoro tři týdny, pevně věřím, že to zvládneme."

Tomáš prozatím neřeší, co bude po sezoně. Jestli se vrátí do Edmontonu, nebo zda bude hrát někde jinde. "Nechávám tomu volný průběh, teď pro mě existují jedině osmnáctky. Soustředím se na mistrovství světa," tvrdí. Jeho další kariéru může ovlivnit případný draft NHL. "Jestli mám nějaké šance, to vůbec netuším. Víc by snad věděl můj agent. Ale sám jsem mu řekl, že si o všem v klidu promluvíme až po šampionátu," uzavírá.