Tomáš Rolinek na olympiádu zatím nemyslí. O Soči se můžeme bavit nejdřív v listopadu, konstatuje

V národním týmu sehrál už 128 zápasů, víc mezistátních startů má z aktuálního kádru na kontě jen Petr Čáslava. Tomáš Rolinek zažil s elitním výběrem zlatou radost v Kolíně nad Rýnem 2010, kde byl kapitánem, startoval na olympiádě ve Vancouveru i na dalších pěti šampionátech. Teď ale zkušený útočník tak trochu znovu začíná. Ze zdravotních důvodů vynechal obě severská mistrovství světa, v reprezentaci se představil naposledy v prosinci loňského roku. "Mám stejný zápal jako dřív. Jednoznačně! U mě ale všechno záleží na zdraví, omluvenka jinak nepřichází v úvahu," připomíná.

Výtečný bojovník, který nechá na ledě všechny síly, by rád napodobil minulé sezony, kdy se vypracoval v elitního útočníka českých výběrů. Probil se na olympiádu do Vancouveru, poctivě pomáhal v časech dobrých i zlých, pod trenéry Růžičkou i Hadamczikem. Rolinek už patří do skupiny věkově a služebně starších reprezentantů, národní tým pro něj ovšem pořád hodně znamená. "Pokud budu zdravý, nějakou kvalitu si udržím. Jestli to bude stačit na národní tým, pokaždé přijedu. A rád," vzkazuje.

Podniků Euro Hockey Tour v minulosti zažil bezpočet, domácích turnajů taky. Letošní České hokejové hry ale budou pro odchovance Žďáru nad Sázavou svým způsobem unikátní. Jednak je ve hře nominace do Soči, jednak klání proběhne v Pardubicích, kde Rolinek strávil spoustu sezon. Ještě na jaře se zdálo, že zůstane východočeskému klubu věrný i pro příští ročník, ovšem situace se nakonec zatočila tak, že někdejší hráč Magnitogorsku či Ufy zamířil do pražské Sparty.

Stalo se tak poté, co klub nejprve naznačil zájem o Rolinkovo setrvání. Hráč byl údajně ochoten slevit z finančních požadavků. Nicméně u loňských mistrů republiky nakonec nezůstal. "Něco se o tom napsalo a já se k věci nechtěl moc vyjadřovat, protože pak by došlo jen na štěkání přes noviny. Vím, kde byla pravda, jenom jednou jsem si vylil srdíčko. Už je to za mnou," tvrdí.

Loučení s klubem, kde prožil většinu kariéry, neproběhlo snadno. Rolinek počítal s tím, že zůstane. Teď ale přijel na akci reprezentace už jako zaměstnanec Sparty. Elitní výběr tento týden pobývá v kabině pardubického prvního týmu, kde býval Rolinek doma. Teď ovšem dorazil jako host. "Bylo to pro mě těžké, odbyl jsem si to už v neděli. Přijel jsem na zimák sám a hodil věci do šatny, abych to pak měl při srazu jednodušší."

Místní fanoušci ho měli za ikonu, Tomáš teď věří, že ho přijmou normálně bez ohledu na odchod z klubu. "Vůbec nevím, co čekat. Nedopustil jsem se ničeho špatného, tak doufám, že lidé nebudou reagovat záporně. Jde o mezistátní zápas a na ten se přijdou podívat hlavně fanoušci reprezentace." Sám se soustředí na co nejlepší výkon, jarní nejistotu a následný rozchod s pardubickým klubem se pokouší pustit z hlavy. A to i mezi spoluhráči. "Samozřejmě uvnitř naší pardubické party probíhá vyptávání, co a jak bylo, jak se mám ve Spartě. Ale na fórky zatím nebyl čas, možná se do mě kluci bojí rýpat," usměje se.

Potvrzuje, že se na utkání reprezentace těší. "Odchod z klubu mě mrzí pořád, dopadlo to všelijak. Ale jakmile přijde zápas, budu myslet jen na svoji hru. Navíc máme stejnou střídačku jako pardubický tým, takže si budu připadat jako doma," pokračuje. Slova o novém začátku se v jeho případě netýkají jen národního mužstva. Rolinek se zařadil k největším letním posilám Sparty, Pražané chtějí v extralize dokráčet na nejvyšší příčky. "Tlak bude veliký. Musíme šlapat od začátku do konce," hlásí.

Ve Spartě je zatím spokojen. "Super," vyhrkne na dotaz, jaké jsou jeho první dojmy. "Vytváří se nový tým, vede ho výborný trenér Jandač, zatím nenastal žádný krizový okamžik. Takže všechno klape." Kapitán mistrů světa 2010 má před sebou velkou výzvu také na mezistátním poli. V co nejlepším světle se chce vrátit do národního mužstva, ve hře je šance dostat se do konečné sestavy pro olympijské hry.

Klání v Soči začíná až v únoru, ale bitva o místa v sestavě právě startuje. "Můžu mluvit jen za sebe, ale já na olympiádu ještě nemyslím. Je teprve začátek sezony - někdo se do formy dostává dřív, jinému to trvá déle. O Soči se můžeme bavit nejdřív v listopadu, v prosinci. Tehdy už také bude známa širší soupiska. Pardubický turnaj není o tom, abych si po prvním nebo druhém utkání říkal, jestli jsem si otevřel či přivřel vrátka k nominaci. Ta se bude dělat až po turnajích v Helsinkách a Moskvě," doplňuje závěrem.