Tomáš Kaberle zažil s Torontem velké zklamání, k hrozivému incidentu se už nechce vracet

V duši obránce Tomáše Kaberleho ještě doznívá zklamání z předčasného konce sezony v Torontu. Javorové listy se podruhé za sebou nedostaly do play off, což byla pro tradiční klub velká rána. Ošklivé zranění ze závěru základní části navíc znemožnilo Kaberlemu spravit si náladu na mistrovství světa v Moskvě. Bronzový medailista z olympiády v Turíně, mistr světa z Vídně a vicemistr z MS v Lotyšsku tak sleduje výkony národního týmu jen u televizní obrazovky.

Ke konci loňské základní části skončil v Torontu jeden z posledních obojživelníků, trenér i generální manažer v jedné osobě, Pat Quinn. Co říct k novému kouči Paulu Mauricovi?
"Je těžké srovnávat trenéry, to je stejné, jako srovnávat hráče. Každý je jiný, každý má svůj styl. Paul Maurice má za sebou úspěšné období s Carolinou (v roce 2002 dovedl Hurricanes do finále play off - poz. red.), pak působil na farmě Toronta a po propuštění Pat Quinna dostal šanci u prvního týmu. Myslím si, že je to dobrý trenér. Je mladší než většina dalších trenérů v NHL (svého času byl ve 28 letech nejmladším trenérem NHL - pozn. red.), ale i tak má hodně zkušeností a po prvním roce mám na něj dobré vzpomínky." 

Jak proběhlo seznámení? Uvedl se Maurice něčím zvláštním?
"Ze začátku to bylo takové to poznávání v tréninkovém kempu. Teprve tam zjišťoval, co může od koho očekávat. Přípravný tábor se v ničem nelišil. Dva nebo tři týdny se během přípravy dává tým dohromady, pak sehrajeme několik přípravných zápasů a brzy potom začíná regulérní sezona."

Změnil se nějak herní systém?
"Herní koncepce se trochu změnila především v napadání. Většinou jsme se snažili napadat ve dvou. Myslím, že to bylo z naší strany trochu agresivnější než v předchozích letech. Tentokrát jsme měli mladší mužstvo. Všech pět hráčů na ledě je v neustálém pohybu. Byla to trochu změna a ze začátku jsme s tím malinko měli problémy, ale pak jsme si to osvojili."

Za jeden z důvodů druhé neúčasti v play off po sobě označil generální manažer John Ferguson řadu zraněných, kterých mělo Toronto v přepočtu na vynechané zápasy letos dokonce nejvíc ze všech klubů v NHL.
"V sezoně jsme se opravdu museli potýkat s řadou zranění, ale na to se nechci vymlouvat. Tohle postihuje i ostatní týmy a kvůli tomu nám play off určitě neuteklo. Pokazili jsme si to sami, začátek jsme měli docela dobrý, v půlce ročníku se nám moc nedařilo. V závěru jsme to sice na poslední chvíli doháněli, ale nakonec jsme byli závislí na někom jiném, jestli se do play off dostaneme nebo ne. Dva roky po sobě nám to těsně uteklo, což bylo velké zklamání nejen pro hráče, vedení týmu, ale i všechny fanoušky Maple Leafs. Musíme se z toho poučit a důkladně se připravit na další sezonu."

Závěr jste po porážce od Montrealu nakonec neměli ve svých rukou a museli jste spoléhat na pomoc New Jersey, které hrálo o den později s vaším dalším soupeřem New Yorkem Islanders.
"Nečekali jsme, že nám budou Ďáblové chtít pomoct, z jejich pohledu už o nic nešlo, nikdo se nechtěl v posledním zápase sezony zranit a dokonce nechytal ani Brodeur, ale jeho náhradník Scott Clemmensen. Ten zápas Islanders jsme všichni sledovali v televizi. Když Devils necelou vteřinu před koncem základní hrací doby vyrovnali na 2:2, tak jsem měl tep asi 200. Nájezdy jsou vždycky loterie. Potom, co Ostrované dva z nich proměnili, už jsem tušil, že to nedopadne dobře, což se vzápětí potvrdilo. Islanders podržel náhradník zraněného DiPietra Wade Dubielewicz, který rozhodně nechytal špatně. Podařilo se jim poskládat dobré mužstvo, udělali pár dobrých výměn, před přestupní uzávěrkou získali z Edmontonu Ryana Smytha. My jsme měli šanci to rozhodnout sami, ale oni nás v předposledním zápase sezony porazili na svém ledě 5:2, což nás stálo rozhodující body."

Přestupní uzávěrka přinesla letos několik velkých výměn. Toronto v tomto směru moc aktivní nebylo.
"Při přestupní uzávěrce jsme získali z Phoenixu centra Yanica Perreaulta. Vím, že o něm pak nebylo už tak slyšet, jako když hrál ve Phoenixu, ale to může být tím, že v našem týmu dostal jiné úkoly. V dresu Coyotes byl skoro pořád na ledě, u nás hrál spíš třetí nebo čtvrtou lajnu. Nedostával tolik prostoru v přesilovkách jako u Coyotes."

Toronto je hokejové město. Jak těžké bylo zvládnout tlak médií a fanoušků po selhání v samém závěru základní části?
"To, že jsme nepostoupili, se samozřejmě hodně probíralo a novináři nám nic nedarovali. Fanoušci byli ale ke konci sezony výborní. Museli jsme sbírat body a posledních devět zápasů na domácím ledě se nám podařilo vyhrát. Takže to byla už trochu atmosféra jako v play off. Hrálo se nám výborně, takže je škoda, že to nakonec nevyšlo. Netvrdím, že bychom v případě postupu Buffalo zvládli, ale v sezoně jsme s nimi hráli vyrovnané souboje, takže kdo ví, jak by to nakonec dopadlo."

Kdo byl v letošní sezóně vaším parťákem v obranné dvojici?
"Nejčastěji jsem chodil na led s Bryanem McCabem, druhou polovinu sezony s Pavlem Kubinou. Pavel byl ale dost často zraněný. S oběma si velmi dobře rozumím. S Bryanem jsem sehranější, hrajeme spolu už asi pět let, chodíme společně na přesilovky. S Pavlem nám to taky klapalo. Je mi vcelku jedno, se kterým hráčem nastupuji."

Vynikající výkony předvádí nastupující kanadská hvězdička Sidney Crosby. Jaký je tenhle stále ještě kluk v očích obránce, který proti němu ve Východní konferenci odehrál několik zápasů?
"Je spíš menší a hrozně rychlý, takže se těžko brání. Výborně bruslí, umí se protáhnout kolem obránce a má dobrou přihrávku. Je nebezpečný v tom, že dokáže najít dobře postaveného spoluhráče. Skvělý je i Malkin. Oba jsou hodně mladí a hokejem se baví. Je mezi nimi zdravá konkurence, snaží se trumfnout jeden druhého, a to je žene dopředu. Celý Pittsburgh hrál letos výborně. Mají hodně mladých hokejistů a opět se ukázalo, že jim nová pravidla maximálně vyhovují. Myslím, že Mario Lemieux jako spolumajitel Penguins může být rád, že má takhle nadané hráče v týmu. Taky mu určitě spadl kámen ze srdce, když se konečně podařilo domluvit stavbu nového stadiónu v Pittsburghu. Pro budoucnost klubu to je rozhodně dobrá věc."
 
Celou NHL a většinou českých fanoušků otřásl ošklivý zákrok Cama Janssena. Jak si celý incident zpětně vybavujete vy sám?
"Vzpomínám si, že jsem Janssena ještě postřehl, ale pak už si toho moc nepamatuji. Vlastně až nemocnici. Už bych se k tomu ale nechtěl moc vracet, myslím, že o tom bylo řečeno dost a dost. Měl jsem otřes mozku a pohmožděnou krční páteř. Teď už se cítím dobře, ale to, co jsem si prožil v těch prvních čtrnácti dnech, bylo hodně nepříjemné. Určitě to byly zatím nejhorší dva týdny v mé kariéře. Doufám, že už se mi to nestane. Nikomu bych to nepřál."
 
Omluvil se vám Janssen za ten zákrok?
"Vůbec se mi neozval, takže jsem s ním ještě nemluvil."

Vaši spoluhráči slibovali Janssenovi vendetu a k odplatě nakonec opravdu došlo.
"V příštím vzájemném zápase s New Jersey se do Janssena pustil Wade Belak a já si toho cením, bylo to od něj pěkné gesto."

Jak jste si užil letošní NHL All Star Game?
"Utkání hvězd jsme se zúčastnil podruhé v kariéře a rozhodně to byla zajímavá zkušenost (poprvé v Los Angeles v roce 2002 - poz. red.). Zahrál jsem si s Jayem Bouwmeesterem. Určitě je to výborný zážitek nejen pro mě, ale i pro ostatní kolegy. Je to společenská událost, člověk má možnost potkat spoustu bývalých hokejových osobností. V Dallasu jsem dostal šanci setkat se s legendárním zadákem Raymondem Bourquem, jehož jsem v dětství nesmírně obdivoval. Podařilo se mi taky vyfotit se s Bobby Hullem. To byly asi dva největší zážitky z celého All Star Game. Byly to tři naprosto dokonale zorganizované dny, velká show, kterou si všichni hráči bezvadně užili."

Loni jste pomohl na mistrovství světa ke stříbrné medaili. Proč to letos s účastí nevyšlo?
"Na mistrovství světa jsem bohužel nemohl jet. Vzhledem k mému zranění mi to lékaři Maple Leafs zakázali a já musím respektovat přání svého zaměstnavatele. Vždycky jsem rád reprezentoval, ale tentokrát musím vzít v úvahu své zdraví. Hokej chci hrát ještě hodně dlouho a nemá cenu riskovat. Nechci dopadnout tak, že bych musel ze zdravotních důvodů předčasně končit kariéru."
 
Sledujete šampionát aspoň jako fanoušek?
"Zápasy našich hokejistů sleduji. S Kanadou jsme dobře začali a myslím, že jsme byli lepší. Trochu nás zastavil ten kuriózní gól po hvizdu z hlediště. Skutečně si nepamatuji, že by se v hokeji něco takového stalo. Důležité je, že jsme urvali bod a jdeme dál. Myslím, že nás čeká ve čtvrtfinále proti Rusku další výborný zápas. Líbí se mi, jak hraje Tomáš Plekanec. Ve čtvrtfinále půjde o všechno a bude důležité, aby zahrály všechny řady."

Léto je pro hokejisty často nepříjemně krátké. Kdy začnete s přípravou na novou sezonu?
"Není moc dobré, když se dlouho odpočívá, takže už teď začínám chodit do posilovny. Léto hodně rychle uteče a já chci být na příští sezonu dobře připravený. Budu hrát tenis, trošku fotbálek, čeká mě kolo, běhání a pokud bude čas, tak si určitě zahraji golf. Na led jdu vždycky až na začátku srpna."