Tomáš Kaberle: Přijeli jsme vyhrát zlato, ne prohrát čtvrtfinále!

(QUEBEC, od našeho zpravodaje) Rozladěný a smutný byl po porážce se Švédy obránce Tomáš Kaberle. Český kapitán vedl mužstvo na zteč do těžké bitvy se Švédy a s ostatními pevně věřil, že to dopadne dobře. Jenže nedopadlo. Zadák Toronta nenaváže na radost z Vídně 2005 nebo na stříbro z Rigy o rok později. Silný český tým padl po šťastné trefě Mattiase Weinhandla v prodloužení a na šampionátu končí.

Průběh střetnutí se bude reprezentantům honit v hlavách ještě dlouho. Když ztratíte takový zápas, jsou slova zbytečná. Velký sen je fuč, partě kvalitních hokejistů zbyly jen slzy. "Je to strašně těžký. Prohráli jsme zápas, který jsme měli vyhrát. Jeli jsme do Quebeku kvůli posledním třetím utkáním, ve čtvrtfinále to pro nás teprve začínalo. Bohužel, nevyšlo to," uvedl Kaberle.

Co je platné, že hokejisté předvedli mnohem lepší výkon než v minulém klání se Seveřeny. K ničemu jsou debaty o tom, jak hráli pěkný hokej. Počítá se výsledek, byť je hodně nešťastný a smolný.

"Utkání bylo z naší strany mnohem lepší než to předchozí. Na střely to také bylo vyrovnané. Daleko víc se bránilo, zkrátka hokej v play off," konstatoval český kapitán.

Když byl dotázán na situaci před druhou švédskou brankou, zakabonil tvář. "Jejich druhý gól byl trochu sporný, protože Švédové rozhodili našeho gólmana."

Češi proti tomu protestovali. "Kluci byli za rozhodčím, ale on s tím nechtěl nic dělat. Pak tam měli Švédové šest hráčů na ledě. A zase nic. Báli se to písknout, závěr trochu nezvládli," kroutil hlavou.

Příčiny porážky ale nejlepší český bek viděl ve vlastním výkonu. "Měli jsme udržet vedení 2:1. Moc nás to mrzí. Přijeli jsme sem vyhrát zlato, ne prohrát čtvrtfinále," vypálil. Smutek prý není výraznější vzhledem k tomu, že všechno pečetil ušmudlaný gól. "To už je jedno. Takové branky padají. Hraje se na jistotu, urputně se brání. Chyby jsme nedělali, ale Švédové byli o kousek šťastnější."

K úspěchu soupeřů vedla cesta přes české vyloučení v začátku prodloužení. Weinhandl se dostával sám před Hniličku, Martinu Eratovi nezbylo nic jiného, než ho nějakým způsobem zastavit. "Byly to těžké chvíle. Dvakrát jsme se tam jako beci protočili, oni měli šance.  A pak tohle!" láteřil

Nelze se zbavit dojmu, že toto mužstvo mělo na víc. Jenže sport bývá někdy krutý. "Dali jsme do toho všechno, nemáme se za co stydět. Našly by se chvilky, kdy jsme nehráli, jak bychom si představovali. Ale to potká každý tým." Blíž pocity komentovat nechtěl. "Je to příliš čerstvé, nejraději bych byl někde sám," doplnil.

Reprezentanty nyní čeká předčasná cesta domů. Bez medaile, se zklamáním. Vyrazí hned den po utkání, ve čtvrtek. "Odlet jsme měli plánovaný na pondělí devatenáctého," připustil Kaberle.

Zřejmě poslední utkání v reprezentaci sehrál Milan Hnilička, který odchod z národního týmu avizoval. "Milan předvedl dobrý výkon, totéž ostatní kluci. Možná jsme v tom oslabení nechali na ledě moc sil. Nevím. Škoda mluvit."

Kaberle má za sebou první šampionát v roli kapitána. "Byla to velká zkušenost. Pro mladé kluky to zase znamenalo šanci, jak si zvyknout na atmosféru takového turnaje. Prospěje to mladým i starým. Do budoucna budeme zase silnější," poznamenal závěrem.