(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Národnímu týmu se občas přihodí, že přijde zápas, kdy se nepovede vůbec nic. Teď jeden takový přišel ve stockholmské hale Globen, proti Rusku nezvládli hokejisté první třetinu a pak už se hrálo víceméně z povinnosti. Stará pravda říká, že má-li být proti sborné šance na úspěch, je třeba soupeře neustále držet v patřičných mezích. Jenže tentokrát to neplatilo. "V první třetině tam napadaly góly, ale ta druhá byla podle mě ještě horší. Nehráli jsme dobře celých 60 minut," konstatuje brankář Jakub Kovář.
Dvojnásobný medailista z mistrovství světa dlouho nepamatuje duel, v němž by protivník tak trpělivě budoval náskok a sypal jednu branku za druhou. "Náš problém začal už od útočníků. Lítali dopředu. Místo toho, aby nás bránilo pět, byli vzadu jen jeden nebo dva hráči. Vznikla z toho přečíslení. Bylo jich tolik, že to nebývá ani na tréninku," kroutí hlavou.
Svěřenci trenéra Znaroka se v úvodním dějství dvakrát prosadili při přesilovkách a získali klid, na ledě pak roztáčeli efektní kombinace. A byli i produktivní. Reprezentanti nestíhali, ačkoli se snažili. "Nebylo to o tom, že bychom nebojovali, na něco se vykašlali. Nebo nechtěli. Ale nehráli jsme svůj hokej, udělali jsme tam obrovské taktické chyby. Rusové jsou silní, pak už s tím nešlo nic dělat," říká. Byť se Kovář snažil, co mohl, inkasoval šest branek.
O střídání prý ale nepřemýšlel. "S trenérem jsme se bavili, říkal, že to nechá na mně. Ať se rozhodnu podle toho, jak se cítím. Nechtěl jsem z brány utíkat, byl to pro mě poslední přípravný zápas před mistrovstvím světa. Navíc jsem nechtěl pouštět do hry Pavla Francouze, byl by chudák. Vlezl by tam na pár minut, mohlo by mu to ublížit. Rozhodl jsem se, že zůstanu až do konce," vysvětluje.
V utkání se promítla řada nedůsledností a zbytečných omylů, hlavně u zadáků. Češi měli v obranné třetině zmatek. Sebevědomým Rusům stoupla díky rychlému vedení nálada a před Kovářem neustále vytvářeli nebezpečí. "Takhle se nedá hrát! Špatně jsme bránili střední pásmo a propadali. Nemůže se stávat, aby Rusáci jezdili dva nebo tři na jednoho," ví Vojtěch Mozík. Plzeňský bek je jedním z nováčků v českém týmu, proti Ovečkinovi a ostatním ruským hvězdám skládal hokejovou maturitu.
V českém týmu se tentokrát nenašel skoro nikdo, jenž by si zasloužil aspoň částečnou pochvalu. U mladých bojovníků se mohla promítnout určitá nezkušenost. "Je to možné, ale hurá hokej se hrát nedá. To přesně Rusové chtějí," pokračuje. Každý z hráčů si uvědomuje, že důsledkem mizerného výkony byla vysoká porážka, zároveň je ve hře také nominace na mistrovství světa. "Když jsem na ledě, myslet se na to nedá. Snažím se hrát co nejlépe," hlásí Mozík.
Odchovanec hokeje v Mladé Boleslavi si bude utkání pamatovat i díky jedné kuriozitě, ve třetí třetině ho ruský bek Zubarjev při osobním souboji poslal na chvilku mimo hřiště. "Trošku jsem tam vyskočil a mantinel byl nízko. Přepadl jsem," reaguje. Šlo ale jen o epizodu, mrzutý byl především výsledek. "Musíme se zlepšit," velí Mozík. Stejně to vidí i Milan Gulaš. Útočník švédského Färjestadu se neúnavně pouštěl do bitev s ruskými bohatýry, neztrácel energii, ačkoli se skóre ne a ne pohnout aspoň kousek ve prospěch českého výběru.
"S Finy do toho v neděli vstoupíme úplně jinak, je třeba se poučit. Zápas proti Rusům jsme takticky nezvládli. Nehráli jsme, co jsme si řekli, oni to potrestali," rozebírá. Jednu z příčin porážky vidí v častém vylučování. "To nás taky sráží," souhlasí. Tým podle něj zkoušel s vývojem něco udělat, ovšem snaha vyzněla marně. "Teď se podíváme na video a rozebereme si všechny věci, v neděli to musí být z naší strany lepší," uzavírá Gulaš.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718