Talent Jan Štencel se v závěru divil velké důvěře. Odvděčil se krásnou nahrávkou a premiérovým gólem

Hokejisté Vítkovic vyhráli potřetí v řadě a na čelo tabulky ztrácí už pouhých pět bodů. Přitom úterní předehrávka s libereckými Bílými Tygry byla pro tým slovenského trenéra Oremuse už prakticky ztracená, jenže v závěru se mu za důvěru skvěle odvděčil osmnáctiletý obránce Jan Štencel (na snímku), který nejprve mazácky připravil trefu znamenající snížení a nakonec deset vteřin před třetí sirénou poslal svým premiérovým gólem v extralize zápas do prodloužení! „Byl to za poslední dobu jeden z mých největších zážitků,“ přiznává talentovaný mládežnický reprezentant.

Předehrávka pátečního kola od úvodních minut přítomné diváky bavila, nebylo to však nic pro kardiaky. Dramatický zápas plný zvratů nakonec získaly Vítkovice v samostatných nájezdech. „Začátek utkání nebyl z naší strany ideální, ale v úvodu druhé třetiny jsme dokázali výsledek třemi góly otočit na svou stranu. Pak jsme to sice ztratili, ale v závěru jsme ukázali, že máme velkou chuť bodovat,“ těší šikovného opavského rodáka.

Kdo letos zavítá na zápas Vítkovic, může se těšit na pořádné gólové hody. Ostravský tým má sice jeden z nejlepších útoků v soutěži, ale zároveň jednu z nejhorších obran. A logickým vyústěním jsou divoké přestřelky. „Na góly se strašně moc nadřeme, dáváme do toho všechno a přitom moc nemyslíme na obranu,“ uvědomuje si Štencel. „Musíme si na to dávat větší pozor, aby se to v dalších zápasech neopakovalo,“ doplňuje.

Osmnáctiletý zadák ovšem prožil parádní večer, za nějž byl odměněn oceněním pro nejlepšího hráče utkání. „Byl to za poslední dobu jeden z mých největších zážitků,“ říká hlavní tvůrce vítkovického obratu. Pět minut před koncem vymyslel snižující trefu pro Jana Káňu, při níž si počínal jako zkušený mazák. „Zachytil jsem puk na modré a viděl jsem, že Honza je v lepší pozici, tak jsem mu to přihrál a zakončoval už do prázdné branky,“ popisuje.

Deset vteřin před třetí sirénou pak rozveselil domácí fanoušky, když se při hře bez brankáře postaral o vyrovnání. A byla to dokonce premiérová trefa v extralize! V jeho sbírce puků tak přibyl další kousek. „Dovezl mi ho na střídačku Honza Káňa, takže si ho můžu vystavit. Už pár takových puků mám, ale všechno z mládežnických kategorií,“ culí se. Spoluhráči se určitě postarají o to, aby jej první extraligová branka nevyšla lacino.

„Ještě jsem se ani pořádně nedíval, ale určitě to levné nebude,“ usmívá se. „Ale jsem hlavně rád, že to tam konečně spadlo,“ přiznává vzápětí. Vděčný může být také vítkovickému lodivodovi, který mu dává dostatek prostoru a v úterním duelu mu dal šanci i v důležitých pasážích zápasu. „Když jsem šel na přesilovku pět na tři a pak i na power-play, tak jsem to zpočátku moc nechápal,“ říká poněkud skromně.

„Jsem rád, že jsem se mu mohl za důvěru takto odvděčit,“ hlásí. Jan Štencel dostával v áčku šanci už vloni a nadále ukazuje, že na extraligu má. Před sezonou se přitom o startu mladých hráčů hodně diskutovalo, ale mnozí svými výkony umlčují všechny kritiky. „Toto téma bylo skutečně hodně řešené. Myslím si, že mladí hráči musí dostat šanci a jde jen o to, jak se ukážou. Zatím se ukazují v dobrém světle,“ pokyvuje hlavou.

Štencel nastupuje v první obranné dvojici po boku zkušeného reprezentanta Michala Barinky. „Je to skvělý pocit, protože když jsem byl menší, tak jsem ho sledoval a najednou hraji vedle něj. Má zkušenosti a dokáže mi třeba i poradit, takže pro mě to je obrovská zkušenost,“ pochvaluje si Štencel, jehož vzorem je obránce zámořské NHL Marek Židlický. „Hodně lidí mě s ním spojuje a líbí se mi, jak hraje,“ poodkrývá.

Osmnáctiletý obránce má za sebou už více než stovku mládežnických reprezentačních startů a před sebou určitě hodně slušnou budoucnost. „Mým nejbližším cílem je dostat se na letošní mistrovství světa dvacítek a vyhrát s Vítkovicemi titul,“ maluje si ideální scénář letošní sezony. „V budoucnu bych si chtěl zahrát NHL. Je to samozřejmě sen, který bych byl rád, kdyby se splnil. Uvidíme, jestli se to povede,“ hlásí odhodlaně.

Po špatném začátku Vítkovičtí stoupají tabulkou, která je nesmírně vyrovnaná a prvního s posledním dělí pouhých devět bodů. „Je to zajímavé, jak se to tak hezky nakupilo. Opět se ukazuje, jak je letošní ročník vyrovnaný a každý může porazit každého. Pro diváky to je jen dobře,“ říká spokojeně. Ostatně ostravský celek vyhrál už potřetí v řadě. „Ukazujeme, že hokej hrát umíme, ale hlavně se nesmíme uspokojit a dál tvrdě pracovat,“ uzavírá.