Takhle jsem nás neviděl dřít už hodně dlouho, pochvaluje si Martin Hamrlík

Osmatřicetiletý obránce PSG Zlín Martin Hamrlík (na snímku) už toho zažil hodně. V roce 2004 pomohl mateřskému klubu k historickému titulu českého šampiona, ale v posledních letech si ve vyřazovacích bojích moc radosti neužil. Berani čekali sedm roků na vítěznou sérii. Dočkali se jí až v úterý večer, kdy porazili v předkole play off Třinec a postoupili do čtvrtfinále.

Sestřih utkání sledujte zde.

Zlínští si v neděli připsali po sedmi letech první vítězství v play off na ledě soupeře, a to jako by je povzbudilo před rozhodujícím zápasem na vlastním ledě. „Hlavně jsme si říkali, ať to nedojde až do prodloužení, protože to bychom mohli hrát i do půlnoci. Byly to vyrovnané zápasy a na gól by se asi čekalo hodně dlouho,“ tvrdil po střetnutí Hamrlík.

Podle zkušeného beka hrála v závěrečném duelu série roli fyzická kondice. „Už v Třinci jsme cítili, že někteří domácí kluci byli zatavení. Výhra venku nás obrovsky zvedla a před rozhodujícím zápasem jsme všichni stoprocentně věřili, že vyhrajeme,“ prohlašoval nejstarší muž zlínského týmu.

Přestože však hráli domácí celé utkání jen na tři pětky, na únavu si nestěžoval. „Beci odehráli celou sérii jen na tři obranné dvojice. Nikomu to nevadilo, vždyť kromě mě jsou tu samí mladí kluci – třeba Čája, Ondra, Lešoun, Melen nebo Tesil,“ vtipkoval Hamrlík a vyjmenovával jen o málo mladší spoluhráče než je sám. „Hru na tři pětky jsme přivítali. Člověk je tak víc v tempu. Dneska to bylo důležité utkání, takže to měl trenér aspoň jednodušší na střídání.“

V polovině první třetiny oslabil Hamrlík svůj tým, když nešťastně vyhodil puk z vlastního obranného pásma za mantinel. Na vině podle něho bylo nízké plexisklo na zlínském zimním stadionu.

„Třeba v Třinci je plexisklo vyšší po celé délce mantinelu. Tady ale nejde o to, že jsem puk vyhodil, ale o to, že můžu zasáhnout někoho v hledišti. Mockrát během sezony se stalo, že letěl puk mezi lidi. Je to nepříjemné pro ně i pro hráče. Dvě minuty na trestné lavici, když se nikomu nic nestane, se dají přežít, ale z bezpečnostního hlediska by bylo lepší, kdyby se plexiskla zvedla. Stačí malá rána, seknout do puku, a hned je venku. S tím nic nenaděláš. To přehodí i můj syn,“ postěžoval si veterán zlínské sestavy.

Berani teď mají jen pár dnů na to, aby se připravili na dalšího protivníka. V sobotu je čeká první čtvrtfinálový duel na plzeňském ledě.

„Myslím si, že jsme v psychické výhodě. Jsme rozjetí. Tak, jak jsme hráli těchto pět zápasů, jsme nehráli celou sezonu. Zdá se mi, že v předchozích letech jsme hrávali základní část nadoraz a pak jsme to už neměli kam zvednout. Zatímco ostatní to hráli asi tak, jako my letos a pak to dokázali posunout výš. Takhle jsem nás opravdu neviděl dřít už hodně dlouho,“ svěřoval se se svými pocity Hamrlík.