Tak jednoznačné to nebylo, říká o svém návratu do Vsetína opavský brankář Radek Masný

Vsetínský led není pro Radka Masného žádnou neznámou. Na Lapači strávil téměř tři sezony a včera se divákům připomněl skvělým výkonem. I díky jeho zákrokům se Slezané v boji proti Valachům nemuseli obávat o bodovou ztrátu. Naopak – sami nekompromisně trestali všechny chyby domácích a výsledkem byla naprosto jednoznačná výhra. Mladý opavský celek potvrdil, že ani letos nebude pro žádného z protivníků týmem k podcenění. Radek Masný (na snímku) je jedním z jeho základních kamenů.

Radku, po kolika letech jste se vrátil zpět do Vsetína?
„Je to tři a půl roku. Odcházel jsem někdy v sezoně 2004-05, před třemi - čtyřmi roky.“

Návrat vám rozhodně vyšel?
„Určitě. Potřebovali jsme vyhrát a to se nám podařilo. Měli jsme trošku štěstí, ale návrat to byl určitě příjemný. Vracet se někam, kde jsem strávil tři roky, a ještě s výhrou, to je určitě dobrý pocit.“

Jeli jste si do Vsetína pro tři body?
„To se tak nedá říci. Věděli jsme, že jedeme na horký led. Na stadion, který je jedním z nejmenších, je na něm jiná hra. Všichni se na to připravili. Chtěli jsme bodovat. Výsledek je možná pro domácí trošku krutý. Nedá se říci, že bysme je suverénně přehráli. Důležité bylo, že jsme zpočátku nedostali gól. Pak nám tam něco napadalo. Měli jsme i štěstí, branky jsme stříleli ze situací, které byly, řekl bych, až nehokejové.“

Vsetínští si v průběhu celých čedesáti minut nevypracovali žádné vyložené šance…
„Ano, vyložené gólovky neměli. Na začátku zápasu měli asi čtyři šance, kdy jsem odražené puky vykopával na posledení chvíli. Tam jsem měl hodně štěstí. To byly asi největší šance, i když nebyly moc vidět. Potom v utkání už byl celkem klid, až na pár okamžiků, kdy se hráči natlačili až přede mne do branky.“

Utkání rozhodla druhá třetina, kdy jste nastříleli čtyři góly…
„Určitě, padly nám tam branky i se štěstím. Po odrazech od mantinelu se třeba objevili dva naši hráči sami před brankářem… Vyšly nám všechny teče v přesilovkách. Někdy se stane, že nedáte nic, dnes jsme ze čtyř šancí dali čtyři branky…“

Byla na ledě cítit odevzdanost domácích?
„Ne, tak jsem to necítil. Ale poslední třetina, když tam jdete za stavu 6:1, už tomu podřídíte hru. Nemusíte dávat góly, prioritou je držet výsledek a pak to celé podle toho vypadá. Vsetín doplácí na to, že mužstvo poskládal na poslední chvíli. Takovou situaci zažila vloni i Opava.“

V týmu máte spoustu mladíků. Musíte je hodně dirigovat?
„Ano. V Opavě je plno hráčů, kteří mají se seniorským hokejem jednoletou zkušenost, a to ještě ve druhé lize. První ligu hráli tři-čtyři hráči. Je tam mladé mužstvo, já jsem vlastně asi druhý nejstarší. Musím je dirigovat, říct jim, co po nich chci. Ale překvapuje mne, že dokáží reagovat. Třeba rozdíl mezi prvním a posledním přípravným střetnutím byl evidentní. Bylo vidět, že jsme si začali rozumět. Myslím, že mě spoluhráči na ledě vnímají.“

Letos jste také nevstoupili do soutěže příliš dobře, ale po několika zápasech jste se rozjeli?
„Já bych to takto nespecifikoval. První zápas nám nevyšel. Vedli jsme, ale v závěru jsme propadli. Pelhřimov nás opravdu přehrál a svoji úroveň dokázal i v dalších utkáních. Ve Velkém Meziříčí jsme vedli, ale po vlastních chybách jsme urvali v nájezdech alespoň dva body. S Přerovem jsme měli celý zápas pod kontrolou a bylo to vidět i ve Vsetíně. Hráči si začali věřit. Proti loňsku jsou zkušenější, sehranější. Hokej se hraje i hlavou a myslím, že si to spoluhráči uvědomili.“

Je to i tím, že vám v neděli mohou pomoci i junioři?
„Díry v sestavě byly spíš vinou řady zraněných. Ano, ve Velkém Meziříčí jsme hráli jenom se třemi obránci. Nemohli s námi jet někteří hráči, kteří u nás mají hostování. Ale útočník Tůma to v obraně odehrál perfektně. Spíš to bylo náročné na fyzičku.“

Když se podíváte na zatím odehrané zápasy, na jakých příčkách vidíte svoje mužstvo?
„Cíl je jasný, i když nám jej nikdo nevytknul. Musíme se dostat do play off. Pak už je to úplně jiná soutěž…“