Tak dobrý vstup do sezóny jsem nečekal, přiznává kouč bratislavských juniorů Josef Turek

Na jaře dostal nabídku a dlouho se nerozmýšlel. Trenér Josef Turek, který v loňské sezóně vedl juniory pražské Slavie, přesídlil na Slovensko. V bratislavském Slovanu je šéftrenérem mládeže a zároveň hlavním koučem tamní juniorky. Ta je po osmi odehraných kolech na průběžném druhém místě a na vedoucí Trenčín ztrácí pět bodů. To je velký rozdíl oproti loňské sezóně, kdy junioři ze slovenské metropole skončili desátí a neprobojovali se ani do play-off. „Vůbec jsem takový start nečekal. Spíš jsem si myslel, že hráči budou mít v hlavách to loňské desáté místo a budou se takříkajíc bát vítězit. Jsem rád, že se ta utkání podařila vyhrát,“ říká sedmatřicetiletý trenér, který má na kontě dva mistrovské tituly s juniorkou Vsetína a šestkrát po sobě postoupil do vyřazovacích bojů.

Už jste se v Bratislavě zabydlel? Neztrácíte se v ulicích?
„Zabydlel, nemám problém. Bratislavu bych přirovnal k Praze, i když je trochu menší. Líbí se mi tam, ale šel jsem do Slovanu především proto, abych se pokusil pozvednout tamní juniorku. Loni skončili desátí, takže pro letošní sezónu jsme se chtěli zlepšit. Nebudu hodnotit, co se loni udělalo dobře nebo špatně. Já začal letos od nuly. Zabydlel jsem se tam už zkraje května, kdy začala letní přípravu. Viděl jsem na hráčích, že jsou v očekávání. Když jsem poprvé vešel do kabiny, byli takoví ztuhlí, nevěděli, co mají čekat. Přišel jim nový trenér, nový impuls. Začali jsme zostra, na nějaké rozkoukávání nebyl čas. Šel jsem svojí metodou, kterou jsem pro letošní sezónu trochu pozměnil. Oproti dřívějšku jsem se zaměřil víc do intenzity. Zkrátil jsem tréninky, ubral několik fází. Nechtěl jsem, aby byli hráči přetrénovaní nebo znechucení tréninkem. Kluci se tak na tréninky těšili a mohli dopoledne ještě chodit do školy. Trénovali jsme jednofázově.“

Měl jste za úkol přivést do týmu nejtalentovanější slovenské hráče ročníku 1991 a 1992. Nakolik se vám to podařilo?
„Moc se nám to nepodařilo. Hráči měli trochu strach, když se podívali na umístění Slovanu v loňské sezóně. Navíc se obávali, že o nich nemám dostatečný přehled a že bych jim nemusel dát tolik šancí, kolik dostávají ve svých současných klubech. Ale teď, když vidí, že hrajeme na špici, se nám začínají dokonce hlásit sami. Já jsem z loňského kádru ponechal v týmu osm hráčů a dalších pět vytáhl z loňského dorostu. Jde o hráče ročníku 1992 a v jednom případě 1993. Téměř všichni stabilně hrají. Další dva hokejisty jsem si přivedl do klubu s sebou: Petra Řezáče z ostravské Poruby a Juraje Juríka ze Vsetína.“

Jak se jim vede?
„Oba dva podávají velmi dobré výkony. Zejména Petr Řezáč, kterého bych chtěl i doporučit do reprezentační dvacítky panu Šindelovi. Jurajovi se teď také začalo dařit, zvedl se střelecky. Ze začátku se mu nevedlo, ale v posledních dvou zápasech nastřílel pět branek.“

Nemyslíte si, že pro Juríka je juniorská soutěž krok zpátky? Letos ji hraje už čtvrtým rokem...
„Není. Zlín o něj ztratil zájem a ve Vsetíně by hrál pouze první juniorskou ligu a druhou národní za muže. A to ještě tak tak. Ve Slovanu absolvoval i několik tréninků s A-mužstvem a dařilo se mu. Mimochodem, na zkoušku k seniorům přišli hráči s mnohem většími jmény, byli známější než Jurík, a pohořeli. Slovan je slovenský top klub, něco jako Sparta nebo Slavia v Česku. Navíc má Juraj v Bratislavě podmínky, které by u nás v juniorské extralize nikdy nedostal.“

Má šanci prosadit se v A-týmu Slovanu natrvalo?
„Myslím, že konkrétně ve Slovanu to bude mít těžké. Šanci dostal a momentálně ji nevyužil. Přesto si myslím, že by ji mohl dostat jinde. Má našlápnuto na dobrou sezónu a pokud mu forma vydrží, mohl by po sezóně dostat příležitost v jiném extraligovém týmu na Slovensku.“

Pozoroval jste nějaké rozdíly mezi českou a slovenskou extraligou juniorů?
„Já bych právě neřekl. Tím, že se hraje o play off osmadvacet kol, se soutěž výrazně zkvalitnila. Klubům jde o to, aby uspěly. Takže často posílají juniory ze čtvrté lajny A-týmu zpátky do juniorky. My hráli v létě přípravná utkání jenom s českými týmy a musím říct, že tam změna opravdu nastala. Porazili jsme Kometu Brno nebo Vítkovice. Samozřejmě jsou přípravné zápasy něco jiného než dlouhodobá soutěž, ale něco to naznačuje. Myslím si tedy, že takový rozdíl mezi českou a slovenskou extraligou juniorů není. Spíš se to jenom tak říká. Navíc mohu posoudit i hráčskou kvalitu. Ve Slavii i předtím ve Vsetíně byli hráči v globálu stejní. Ale samozřejmě tak výjimečnou dvojici jako byli vsetínští Martin Podešva s Erik Hrňou už asi nepotkám.“

Osm zápasů, z toho jediná porážka. To je vaše bilance v letošní sezóně. Se vstupem do sezóny jste tedy určitě spokojený?
„Vůbec jsem takový start nečekal. Spíš jsem si myslel, že hráči budou mít v hlavách to loňské desáté místo a budou se takříkajíc bát vítězit. Jsem rád, že se ta utkání podařila vyhrát, protože jich je opravdu jenom šestadvacet. Kdo se do play off dostane, bude hrát v klidu. Kdo ne, čekají ho obrovské boje. Chceme se dostat do první osmičky, to je hlavní cíl a proto jsem do Slovanu šel. Ale také je důležité, aby se vychovávali hráči pro A-tým. Myslím, že talenty máme. Nechci je jmenovat, protože by to byly pomalu dvě pětky.“

Zároveň jste v tabulce na druhém místě v produktivitě. Ženete hráče dopředu?
„Ženu. Snažil jsem se tak s týmem hrát už dříve ve Slavii a ve Vsetíně. Moje priorita je, abychom hráli atraktivní hokej a zároveň nezapomínali na obranu. Hráče to moc nebaví a trenérům se do toho kolikrát nechce, ale je to důležitá věc. Znám hodně koučů, kteří trénují týmy jenom do útoku. Jenomže jakmile se vede 1:0 a je požadavek bránit, tak hráči neví, o co jde. Takže se to snažíme kloubit. Zkouším také měnit pozice v útoku, aby hráči nebyli zvyklí hrát třeba jenom na centru nebo na křídle. Když jsem do Bratislavy přišel, dal jsem některé centry na křídlo a ti hráči mají teď za osm zápasů tolik bodů, jako loni za celou sezónu. Hold každý trenér vidí hráče někde jinde. A někde se změna osvědčila.“

Vaším největším konkurentem bude bezesporu obhájce titulu z Trenčína, který ostatně vede průběžnou tabulku o pět bodů před vámi. Souhlasíte?
„Přiznám se, že jsem Duklu neviděl hrát, protože jsme na Trenčín ještě nenarazili. Ale předtím jsem měl respekt třeba ze Zvolena a dopadlo to tak, že jsme vyhráli 10:2. Zápas nám prostě sednul a uvidíme, jak proti nim odehrajeme ten příští. Zvolen totiž hned na druhý den vyřídil Trnavu 7:1. Ta zase předtím došla v Banské Bystrici do prodloužení. Takže ty výsledky jsou strašně vrtkavé a nepřeceňuji je. Strach z Trenčína nemáme. Myslím, že máme mužstvo připravené dobře a hráči si na Duklu věří. Jenom si teď zvykají na to, jak těžké je udržet se v první trojce. Vypadá to tak, že po vás všichni jdou, všichni vás chtějí porazit a navíc je to Slovan Bratislava. Takže kamkoli přijedeme, všude nám nadávají. Jak mně, tak hráčům. Ale o to víc to hráče motivuje. Ještě víc zapnou a přidají. Na Trenčín se těšíme, přestože letos ještě neprohrál.“

Jakou roli podle vás hraje na současném umístění Trenčína Roman Stantien, jeden z trenérů a osminásobný mistr republiky?
„Roman Stantien dělá v Trenčíně asistenta a nevím, do jaké míry jej hlavní kouč pouští do trénování. Takže nemůžu posoudit. Ale určitě má hráčům co říct, z hráčské kariéry má spoustu zkušeností. Určitě bude mít na současném postavení Trenčína v tabulce také zásluhu.“

A vaše cle pro letošní sezónu?
„Chtěl bych, aby hráči věděli, že jdou pode mnou výkonnostně nahoru a aby byl spokojený management klubu. Když udělali trenérskou obměnu, aby věděli, že to k něčemu bylo. Ale jestli chceme být první, třetí, šestí? To ne, chceme se prostě dostat do první osmičky a tam udělat co nejlepší výsledek. A to je vždy o aktuální formě, štěstí, počtu zraněných hráčů a dalších okolnostech.“

V nejbližším utkání vás čeká Martin. Nakolik nebezpečný soupeř to bude?
„Loni skončil Martin před námi, ale letos jsme doma vyhráli 3:2 po prodloužení. Byl to vyrovnaný zápas, i když na nás přivezli hráče, kteří trénovali celou přípravu s A-týmem.Teď to bude také vyrovnaný zápas, ale my jdeme do každého utkání s tím, že chceme vyhrát, bodovat.“

Během podzimu vás čekají trenérské zkoušky na licenci „A“. Máte ambice jednou trénovat seniory?
„Určitě bych chtěl trénovat extraligu dospělých. Uvidím, jestli mi někde dají šanci.“