Švýcarský vzduch probudil v Ondřeji Romanovi střelecké choutky. Doslova jsme lítali, kvituje

Jako kdyby někdo přes bídnou vítkovickou hru na domácím kluzišti mávl proutkem. Tak to vypadalo v zápase proti hradeckému Mountfieldu, který je nejsilnějším venkovním týmem, ale na východ zamířil bez několika opor. A to byl jenom jeden z důvodů, proč Vítkovice ráznou rukou sáhly po třech bodech. Na šestigólové kanonádě se podílel dvěma brankami také Ondřej Roman, který v týmu jinak platí za dvorního nahrávače.

Už první dvacetiminutovka byla klíčem ke konečnému výsledku. Domácí nečekali na pokyn shůry, úvodní část vyhráli 3:0 a krátce po přestávce jim vystřelil Ondřej Roman další radost. Byla to už jeho druhá trefa večera. „Gólů moc nedávám, takže za tohle jsem rád,“ pochvaloval si svou střeleckou explozi mladý útočník. První gól si připsal dílem velkého štěstí, ale také nesporného umění, každopádně se hned po něm chytal za hlavu.

„Jeli jsme do přečíslení a já jsem měl prázdnou bránu, gólman se ale ještě otočil a chytil mi to na čáře příložníkem. Pak mě někdo ještě podrazil a mně se v pádu podařilo puk dorazit. Gól to byl, ale určitě jsem ho mohl docílit trochu lehčím způsobem,“ smál se po jednoznačném vítězství uvolněný Roman. „Rozhodl náš pohyb. Celý zápas jsme lépe bruslili, Hradec byl všude o krůček později,“ doplnil.

Hokejisté Mountfieldu proseděli velkou část utkání za katrem, devět menších trestů ještě v sezóně nikdy odpykávat nemuseli. A soupeř je hned třikrát vytrestal. „Hradec asi chvílemi opravdu nemohl, nám góly z přesilovek hodně pomohly. Myslím, že jsme navíc mohli zahrát s nulou, ty dvě branky jsme ani dostat nemuseli. Podle mě nám klapalo všechno a byl to jeden z našich nejlepších výkonů sezóny,“ zářil spokojeností odchovanec Poruby.

Teď budou Vítkovičtí doufat, že nastavenou laťku z prvního domácího představení nového roku si udrží i dál. Pořád platí, že před vlastními diváky jsou horší už jenom chomutovští Piráti. „Snad už doma bude dobře,“ přitakal Ondřej Roman, tahoun celku, který má za sebou další účast na Spenglerově poháru. A zdá se, jako by Moravanům švýcarský vzduch prospěl!

„Bruslí se nám teď mnohem líp a myslím, že proti Hradci jsme na ledě doslova lítali. Ve Švýcarsku jsme si navíc psychicky odpočinuli. Je tam krásné vysokohorské prostředí,“ připomněl tradiční pozadí nejstaršího klubového turnaje Evropy. A že se Vítkovicím pod vrcholky Alp nezadařilo, rozhodně nehodnotil negativně. „Když se někdo podívá na výsledky, řekne si, že jsme prohráli všechny tři zápasy. Dvakrát jsme ale sahali po vítězství! Bohužel asi nakonec rozhodla kvalita,“ hledal s odstupem Ondřej Roman příčiny vypadnutí ve čtvrtfinále.

Těžko ale pochybovat, že konfrontace s Kanadou, domácím Davosem a moskevským CSKA pomůže posunout hru devátého týmu extraligové tabulky zase o něco výš. „Týmy, proti kterým jsme hráli, byly opravdu kvalitní. Hodně jsme procvičili obranu. To je náš plán do každého zápasu, hrát ze zabezpečené obrany a z rychlých brejků dávat góly,“ předeslal nejproduktivnější hráč vítkovické sestavy.

Jestli chtějí svěřenci trenéra Oremuse vítězství nad silným Hradcem potvrdit, mají před sebou velkou výzvu. Co výzvu, hotový prubířský kámen! V neděli totiž zamíří na Spartu, která doma letos prohrála jenom dvakrát, ale poprvé právě s Vítkovicemi! „Doufám, že nám to půjde pořád stejně jako s Hradcem a nezůstane jenom u jednoho utkání. Na Spartě to pro nás bude strašně těžký zápas, ale snad tam zase urveme nějaké body,“ uzavřel Ondřej Roman odhodlaně.