Švýcarská pohádka? Zhodnotili jsme investice, kvituje Simpson. Pod Alpami oživili český systém

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Švýcarská pohádka? Nebo zázrak? Vyberte si. O největším překvapení letošního šampionátu nikdo nepochybuje, je jím parta bojovníků kouče Seana Simpsona (na snímku). Švýcaři kráčeli turnajem s nevídanou jistotou a lehkostí, soupeře ničili aktivním důrazným hokejem. Bylo až neuvěřitelné, co předváděli. Zastavili je až ve finále Švédové...

Trenér Simpson nastartoval skvělou armádu, která dokázala přepsat dějiny. Tedy  ty švýcarského sportu. Loni zaujali Slováci, letos tým, jenž byl ještě loni jedenáctý a předtím předváděl hokej založený na obraně. Švýcaři se do medailových kol dostali už v letech 1992 a 1998, nicméně tehdy vítězili díky parádním výkonům brankářů a poctivé defenzivě. Prešovský beton na hokejový způsob se nikomu moc nelíbil.

Teď je ale všechno jinak. Výběr země Helvétského kříže drtil na šampionátu protivníky strojovou hrou s maximálním nasazením a obětavostí. Švýcarští hokejisté jako by měli nekonečně sil. "Hodně nám pomohl první vyhraný zápas nad Švédskem, pak jsme v nájezdech porazili Kanadu. Dostali jsme se do pohody, přesně tohle potřebuje každý tým. Měli jsme sebevědomí i kvalitu," říká Simpson.

Ve Stockholmu se čekalo, kdy jeho dříčům dojde dech. Ale oni dál poctivě makali, bruslili, napadali. Někdejší kouč SC Curych, s nímž vyhrál Ligu mistrů, přitom neustále točil všechny čtyři pětky. Dokud nešlo vyloženě do tuhého, dával každému stejný prostor. "Série vítězství nás povzbudila, ale my se tím nenechali ovlivnit. Na každé utkání jsme se chystali, jako bychom předtím žádné nehráli," zmiňuje parádní koncentraci svěřenců.

Jednomu se ani nechce věřit, že by tým posílený o tři hráče NHL Diaze, Josiho a Niederreitera mohl tak prokouknout. Ovšem Simpson potřeboval určitý čas. Když ve funkci vystřídal Ralpha Krügera, začal s generační výměnou. "Dneska máme v týmu několik kluků ve věku 20 až 25 let, kteří prošli švýcarským projektem na podporu mladých hokejistů," upozorňuje.

Tahle akce vznikla v polovině 90. let. Pod Alpami se nechtěli spokojit s tím, že jejich národní tým získal celkem pevné místo v elitní skupině mistrovství světa. Švýcaři toužili vychovat moderní hokejisty, kteří národnímu mužstvu pomohou dohnat světovou špičku. "Vyžadovalo to investice, ale ve Švýcarsku se peníze našly. Projekt začal fungovat, dneska máme v týmu hráče, co program absolvovali."

Švýcaři otevřeli několik tréninkových center, veřejně vyhlašovali, že je pro ně inspirací česká cesta. Tedy lépe řečeno ta federální, protože zatímco v zemi hodinek a sýrů začali pracovat s mládeží centrálně, pod dohledem odborníků a v souladu se školami, v Čechách zaběhnutý státem podporovaný systém skončil. Změny nastaly až poslední dobou, nicméně Švýcaři se postupně dotáhli nejen v elitní kategorii, ale i na mládežnických úrovních.

Letos hokejový svět ohromují talenty jako Walker, Hollenstein, Suri a podobně, brzy přijdou další. "Mladí nám dozráli a začínají dokazovat potenciál," libuje si Simpson. Aby ale byli junioři vidět, potřebují dostat šanci. Kouč s kanadskými kořeny, jenž svého času působil třeba v Bělorusku, postupně přestal důvěřovat některým veteránům. V týmu ponechal Segera, Gerbera, Plüsse, ale skončili třeba Jenni, Rüthemann, Jeannin či jiní.

Omlazení se vyplatilo, letošní skvělá jízda šampionátem je největším úspěchem švýcarského hokeje vůbec. Výběr země skončil na mistrovství světa druhý jen ve sportovním pravěku, během sezony 1934-35. Na bronz čekali Švýcaři od roku 1953. Od doby, kdy byl na šampionátech zaveden systém play off, se nikdy nedostali do finále. Až teď. A hokejový svět kroutí hlavou.

Svým způsobem to zaskočilo i samotné hokejisty. "Bylo to jako sen. Chystali jsme se na finále a já si říkal: to není možné, nezdá se mi to? Byl to největší zápas mého života," přiznává obránce Julien Vauclair. Ostřílený zadák okusil NHL v Ottawě, zámořské zkušenosti mají i další. Ale tohle je něco speciálního! Švýcarům k triumfu gratulovali tenista Roger Federer, hokejová hvězda Mark Streit, spousta vlivných politiků včetně prezidenta Ueliho Maurera.

Bylo kouzelné sledovat, jak hlava švýcarské konfederace po semifinále i finále trpělivě čekala v tiskovém centru, až žurnalisté propustí Seana Simpsona. Následovala vřelá gratulace a pevný stisk ruky. "Udělal jste pro naši zemi strašně moc," řekl prezident. Simpson se jen pousmál: "Já ne, to hráči." Na své bojovníky je hrdý. "Měli jsme skvělý tým. Bylo to nádherné. Víte, musel jsem se smát, když jsem si vzpomněl, že jsme tady zahajovali turnaj proti Švédům. A nakonec ho s nimi končili ve finále. Tohle by nikdo nečekal," uzavírá.