Světy lotyšské metropole

RIGA (od našeho zpravodaje) Pečlivě vymetené ulice jsou jednou z věcí, které v Rize zaujmou našince na první pohled. Zvyklí jsme na mnohé, ale současně se rádi podíváme za kulisy. Poněkud jiný obrázek skýtají ulice mimo nejvytíženější tepny a historické centrum, kam oko přivandrovalce tak často nedohlédne. Lotyšská metropole působí čistším dojmem, než jiná města v postsovětských republikách. Ovšem i tady vedle sebe žijí různé světy.

Jeden takový předěl se nachází u hlavního nádraží. Z jedné strany luxusní obchodní dům Stockmann. Podchod slouží pro ty, kdo tolik peněz nemají. Za tratí se nachází tržnice Centraltirgus, údajně jedna z nejrozlehlejších a nejstarších v Evropě. Člověk jako by se náhle nenacházel v Pobaltí, nýbrž se ocitl někde na Středním Východě.

Dát si tady pečenou klobásu je pouze na vlastní nebezpečí. Stejně jako si nehlídat peněženku. Kapsářské gangy opálených esmerald ovšem řádí spíš v místech, kde se opíjejí věčně žízniví, převážně skandinávští fanoušci.

Riga není typickým městem západního střihu. Místo obchodů a restaurací všeho druhu převládají skromně vyhlížející kavárny. Centrum si zachovává svůj ráz. Domy mimo hlavní trasy však působí někdy zanedbaně až zpustle. Kdyby se měla měřit úroveň podle budov a stupně rozestavěnosti, mají Lotyši ještě co dohánět.

Průměrný plat v zemi se pohybuje kolem 170 latů měsíčně. V přepočtu šest tisíc korun českých. Pivo přijde na jeden až dva laty. Ale jen během hokejového mistrovství světa podražilo. Provozovatelé restaurací chtěli využít náletů hokejových příznivců a něco přisadili, aby jim odlehčili od úspor. Obvykle stojí pivo méně.

Lidé v Lotyšsku vydělávají třikrát méně než u nás, přitom jen málo toho pořídí laciněji. Tím víc překvapí bohatství vozového parku. Ve středu města se honosí samé zánovní přibližovadla světoznámých značek. Na volhu nebo prokvetlého žigulíka s utrženým výfukem jako třeba v Moskvě člověk hned tak nenarazí. Je to dáno širokými možnostmi odvodů z daní a dalších úlev při nákupech automobilů.

Riga je jediným velkým městem v Lotyšsku. Odehrává se tu sedmdesát procent všech aktivit. I tady patří ve všedních dnech k běžnému koloritu dopravní zácpy, i když ke čtvrtému stupni na pražské magistrále mají hodně daleko. Na starém městě, nazývaném v originále Vecriga je však stále téměř pusto prázdno.

Na příjezdových cestách totiž historickou část od zbytku světa oddělují závory. Kdo chce dovnitř, musí zaplatit pět latů. Tedy asi dvě stě našich korun. Povolení pro volný vjezd mají jen lidé, kteří v historické části bydlí. Propustka se navíc vztahuje pouze na jeden vůz pro každou domácnost.