Svět Wayna Gretzkyho se po odchodu z Phoenixu otřásl, ale nezhroutil

Wayne Gretzky vstoupil do hlavních zpráv. Už ne jako hokejový velikán a lamač rekordů, nýbrž v roli poněkud opačné. Jako trenér věřil, že Phoenix Coyotes dovede ke Stanley Cupu. Za čtyři roky jeho působení však tým ani jednou nepostoupil do play off. Coby menšinový spoluvlastník klubu doufal, že hokej může přitáhnout diváky i v končinách, kde se řekne led a lidé si místo bruslení představují spíš krystalky na sklenici mojita.

Prázdná sedadla v Jobing.com Areně a minimální sledovanost zápasů v televizi však vypovídaly jinak. Stejně jako nulový zájem místních mecenášů poté, co klub byl k mání. Coyotes mohli v Gretzkém vidět osobnost schopnou zviditelnit hokejový tým uprostřed arizonské pouště. Sám něco podobného dokázal už před dvaceti lety, kdy přišel z Edmontonu do Los Angeles. Diváci v Kalifornii si díky jemu zvykli chodit na hokej. V dresu Kings překonal spoustu historických rekordů. A v roce 1993 dokonce mužstvo s kapitánem Gretzkym v čele postoupilo do finále Stanley Cupu.

Ve Phoenixu se odehrával zcela jiný příběh. Gretzky a tohle město k sobě moc nepřirostli. Jakmile se vyhrotily boje kolem prodeje klubu, Great One se fakticky vytratil. Nebylo o něm slechu. Ozval se až po své čtvrteční rezignaci, která znamenal další dramatický zvrat ságy o americkém klubu. Svoje odstoupení ovšem zveřejnil prostřednictvím vlastní webové stránky.

„Dlouho jsem o všem přemýšlel. Všichni jsme doufali, že rozhodnutí o budoucnosti klubu padne začátkem měsíce, ale trvalo to déle, než se čekalo. Jakmile oba zbývající zájemci dali najevo, že nezapadám do jejich plánů, požádal jsem generálního manažera Dona Maloneyho, aby se začal ohlížet po někom jiném na místo kouče. Nastal čas uchýlit se do ústraní,“ oznámil Gretzky.

Jaký rozdíl od někdejšího hokejového posterboye, který si přítomnost kamer a novinářů doslova užíval. Média byla za jeho názory vděčná už proto, že co Gretzky řekl, to vždycky mělo hlavu a patu. Tedy pokud podle něj nastala ta pravá chvíle a pokud vycítil, že má o čem mluvit. Jeho chování z posledních dnů svědčí spíš o tom, že ho unavily nekonečné tahanice o získání kontroly nad klubem i vlastní neúspěchy na střídačce.

Mnohé jistě překvapilo, když se Gretzky rozhodl trénovat. Neměl to zapotřebí. Ale každodenní práce s mužstvem mu umožnila zůstat u sportu, který tolik miluje. Nejproduktivnější hráč historie NHL však do nové pozice přenesl jen málo ze svého dřívějšího kouzla. Pro někoho pak mohlo být poněkud zvláštní sledovat, jak tento kdysi elegantní a způsobný hokejista ze střídačky huláká a gestikuluje na rozhodčí. V květnu 2006 Gretzky otevřeně mluvil o tom, že do Phoenixu přiveze Stanley Cup. Zrovna prodloužil smlouvu na dalších pět let. Když se ho ptali, jestli bude stejně dlouho trvat, než postaví tým šampiónů, s úsměvem odvětil: „Raději ne. Anebo tady za pět let nebudu.“

Trenérskou kariéru zahájil v sezóně 2005-06. Pro něj osobně to byla i sezóna životních zkoušek. V jednom roce zemřely jeho matka Phyllis a babička Betty Hockinová. Asistent ze střídačky a přítel Rick Tocchet byl zatčen za ilegální sázení, do skandálu se zapletla také Gretzkyho manželka Janet. I přesto se Coyotes pod jeho vedením zlepšili. Vyhráli o 16 zápasů víc než v předchozím ročníku NHL. Na slibný začátek se navázat nepovedlo. Phoenix už neskončil v Západní konferenci lépe než dvanáctý.

Great One se rád obklopoval přáteli a lidmi, které dobře zná. O Tocchetovi byla řeč. Jeho dlouholetý agent Michael Barnett se stal generálním manažerem Coyotes tři roky před Gretzkyho příchodem. Ale po sezóně 2006-07 byl propuštěn. Brankáře ve Phoenixu trénoval další blízký přítel, bývalý gólman Grant Fuhr. Tento týden ho nahradil Sean Burke. V klubu zůstal jen Gretzkyho bratr Keith. Pracuje v klubu jako šéf skautingu amatérských hráčů.

Asi nejtěžší pro Gretzkyho byly nepříjemnosti spojené s bankrotem klubu. Sám bral ročně 8,5 miliónu dolarů za trénování a další služby coby člena vedení. Během soudního sporu mezi vlastníkem Jimem Balsilliem a NHL se částka dostala na veřejnost. A byla pak velmi diskutovaným tématem, neboť jiní trenéři v této soutěži berou aspoň čtyřikrát méně. „Muselo to být zničující. Ačkoli Wayne je ten nejhodnější člověk, pro druhé by udělal cokoli, navíc jeho plat se nevztahoval jen na práci kouče, byl vykreslován málem jako zločinec,“ hájil Gretzkyho manažer Maloney. 

Podle různých pramenů se Gretzky cítil ignorován oběma stranami vedoucími mezi sebou spor o získání kontroly nad klubem. Stanice ESPN přinesla informaci, že vedení ligy s Gretzkym zhruba dva týdny před rezignací probíralo další budoucnost u Coyotes. Žádná smlouva však podepsána nebyla. To samo o sobě prý mohlo vést Gretzkyho k jeho rozhodnutí. „Respektuji, co udělal, ale doufali jsme, že to nebude nutné,“ reagoval komisař Gary Bettman.

Všichni zůstali najednou paf. Najde se jistě i dost těch, kdo si do Gretzkyho rádi kopnou. Velkou příležitostí je přinejmenším jeho neslavné trenérské působení. Waynův svět se otřásl, ale nezhroutil. Málokdo si myslí, že Gretzky bez hokeje vydrží. „Nerozumím tomu, měl by zůstat na ledě s hráči,“ vzkázal jindy hubatý a nevybíravý komentátor Don Cherry. „Je to velmi znalý člověk, nejlepší hráč a reprezentant hokeje, jakého NHL měla. Už proto by měl zůstat. Doufám, že se vrátí,“ prohlásil útočník Jarome Iginla.