St. Louis splatí Brettu Hullovi dluh, vyvěsí jeho dres

Poctu svému nejlepšímu střelci chystají na začátek prosince v St. Louis. Před utkáním s Detroitem bude slavnostně vyvěšen dres s číslem 16, který u Bluesmanů déle než deset let nosil Brett Hull. “Měla by to být velká akce. Brett hodně ovlivnil naši organizaci,” říká současný prezident Bluesmanů John Davidson.

Rodák z kanadského Belleville, dnes už s americkým občanstvím, drží historické klubové rekordy v počtu vstřelených branek (527), hattricků (27), vítězných gólů (70), gólů v přesilovkách (195) i ve střelách na branku (3367). Druhé místo mu patří v kategorii asistencí (409) a gólů v oslabení (18). V St. Louis působil od března 1988, kdy byl vyměněn z Calgary spolu se Stevem Bozekem za Roba Ramage a Ricka Wamsleyho, do konce sezóny 1997-98.

I přes nezpochybnitelný přínos pro organizaci si musel na uznání svých zásluh počkat dosti dlouho. Na vině byly napjaté vztahy se starým vedením klubu v době jeho odchodu do Dallasu. To se změnilo až letos v létě, kdy nový vlastník Dave Checketts hned na své úvodní tiskové konferenci seznámil veřejnost s plány na vyvěšení Hullova dresu.

“Nikdo si takovou poctu nezaslouží více než Brett. Budeme se snažit zajistit, aby to byl jeden z největších večerů v historii St. Louis a aby utkvěl v paměti Brettovi a jeho rodině,” řekl Checketts.

Potěšení je i na straně hlavního aktéru příběhu. “Bude to významná pocta pro mě i pro mé číslo, až bude vyvěšeno mezi ty, kteří byli nejen dobrými hráči, ale také výtečnými lidmi. Moje působení u Blues bylo jedním z nejlepších let mého života a já se těším, až uvidím svůj dres stoupat ke stropu před nejlepšími hokejovými fanoušky,” nezakrývá dojetí Hull.

Jeho trikot se nad ledovou plochou nově pojmenovaného Scottrade Centra dostane do společnosti dresů s čísly 2 (Al MacInnis), 3 (Bob Gassoff), 8 (Barclay Plager), 11 (Brian Sutter) a 24 (Bernie Federko). Poslední podobná akce se v St. Louis uskutečnila letos v dubnu, kdy byl honorován věhlasný bek Al MacInnis.

Brett Hull hned po odchodu ze St. Louis získal Stanley Cup s Dallasem. Od roku 2001 působil v Detroitu, kde se dočkal dalšího titulu. Po výluce zamířil za svým dlouholetým kamarádem Waynem Gretzkym do Phoenixu, ale po pěti odehraných zápasech konstatoval, že na vrcholný hokej už nemá a pověsil brusle na hřebík.

“Chodit na stadión mě vždycky strašně bavilo," řekl při rozlučce ve Phoenixu. "Přál bych si, aby nikdo nebyl v téhle situaci, protože je to strašně těžké. Je to těžké, protože si nikdy nepřipustíte, že můžete zestárnout a že pak nebudete moci hrát tak dobře, jak byste si sami přáli. A rád bych poděkoval všem, kteří se během těch let jakkoli podíleli na mém životě."

Bez své lásky ale Hull zřejmě nevydrží. Proslýchá se, že by se měl zapojit do činnosti hokejového klubu v Dallasu, poblíž kterého bydlí.